Průměrný lidský mozek zpracuje za den stovky unikátních myšlenek. Ale některé jsou častější a i společné pro vícero lidí. Nástroj zvaný Autocomplete alias našeptávač, který používá vyhledávač Google, napoví, nad čím další lidé už dumali. A třeba vás přivede na nové úvahy. Třeba právě na tu z titulku tohoto textu.
Pokud by vás zajímaly i další cyklistické dotazy, doporučujeme angličtinu a otázku začínající slovy „do cyclists…“? Dozvíte se, jestli cyklisté musejí nosit přilby (jak se na to někdo může ptát?), jestli stále dopují (určitě ne!) a jestli si holí nohy (vy ještě ne?).
A čtvrtým návrhem „našeptávače“ je právě ten, co se týká věku v kombinaci s cyklistikou. Přijde vám dotaz povrchní? Tak vězte, že není, protože kdo to ještě nezjistil, cyklistika přináší řadu benefitů. Ale od určité meze (která se ale většiny z nás netýká, protože je vyhrazena profesionálům fungujícím v úplně jiných fyzických dimenzích) může naopak mít dopad na zdraví.
Zdravotní přínos kola je markantní
Takže jak to je? Žijí cyklisté déle? Pokud pomineme nebezpečnost jízdy po silnici, která je bohužel nepopiratelná, ať si platí zákony o metru a půl, nebo ne, zdravotní přínos bicyklu je markantní.
Existuje kupa studií, co tvrdí, že i jen lehký pohyb prodlužuje život, což je kritérium, které cyklistika splňuje dokonale, protože při ní klouby nenesou celou váhu těla. A tak se dá – třeba na rozdíl od běhu – celkem úspěšně provozovat i ve vyšším věku.
Univerzita v Glasgow se rozhodla vyzkoumat spojitost mezi způsobem dopravy do práce a rizikem kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a dalších příčin úmrtí. Do studie zahrnula přes 260 tisíc lidí s průměrným věkem 52 let, přičemž 52 procent byly ženy. Účastníci studie využívali k dopravě do práce různé způsoby od chůze, přes cyklistiku po ty neaktivní – auto nebo veřejnou dopravu.
Výsledky byly trochu morbidní. Ale třeba pro někoho přesvědčivé, nebo aspoň nutící k zamyšlení. Totiž než studie skončila, 2430 účastníků zemřelo. Ti, co pravidelně využívali kolo, byli zastoupeni nejméně a s nejmenší pravděpodobností trpěli některou z výše uvedených diagnóz.
Cyklista vycházela spolu s plaváním jako nejlepší prostředek pro prodloužení života, naopak žádný rok navíc nepřidávalo běhání nebo fotbal.
Stačí pravidelnost, nikoliv strukturovaný trénink
Podobná studie, tentokrát z Dánska, jejíž výsledky byly prezentovány v roce 2016 po více než dvaceti letech zkoumání u 45 tisíc dospělých, měla tento výstup: pravidelné dojíždění do práce nebo rekreační jízda na kole snižují riziko infarktu někde mezi 11 a 18 procenty ve srovnání s necyklisty. V žádném případě tedy nemusí jít o strukturovaný trénink, což právě mnoho lidí odrazuje. Stačí pravidelnost i s mírnými dávkami.
O tom, nakolik zdravý je profesionální sport, by se mohly vést dlouhé polemiky. A asi vám nebude dlouho trvat, než přijdete na nějakého vrcholového závodníka, který někdy laboroval se zády, koleny nebo třeba i jen astmatem.
Ale i na toto téma už vznikly studie. Zkoumaly, jak na tom byli a jsou účastníci Tour de France, nejtěžšího závodu světa, kde jedou naplno tři týdny, v porovnání s běžnou populací.
Vážné zdravotní komplikace se projeví jen u zanedbatelného procenta z nich. A pokud se porovnával věk, kterého se závodníci dožili, s běžnými obyvateli jejich zemí, v průměru byl rozdíl 8 let (81,5 vs. 73,5).
Alchymisté Rudolfa II. to zkoušeli zleva-zprava, přesto elixír mládí nevymysleli. Kolo ve vaší garáži je ale dobrým startem k lepšímu a snad i delšímu životu.
