Každý sport má svá pro & proti. Ale tentokrát se zaměřme na duel běhu a cyklistiky. Tedy dvou nejoblíbenějších aktivit pro ty, co chtějí být fit. Co je zdravější? A co výhodnější?
Běh vyžaduje minimální výbavu. Nic než slušnou obuv, se kterou si nezničíte nohy potažmo další části těla, do kterých se budou promítat rázy při dopadech. A běh je taky bez debat příjemnější sportovní kratochvíle, pokud za okny není zrovna nádherně. Současně je to činnost, která nabídne skvělý poměr výkonu na množství investovaného času.
Cyklistika méně namáhá klouby
Ale cyklistika, outdoorová nebo přes zimu ta na trenažéru, je úplně stejně skvělý nástroj pro budování kondičky. S tím bonusem, že daleko méně namáhá klouby, což taky vede k nižšímu riziku zranění.
Cyklistika je ideální na to, abyste se dostali z bodu A do bodu B, takže je skvělým prostředkem dopravy i ochrany životního prostředí. Pak je tu nepopiratelná radost z toho, že se přesunujete rychlostí, jakou vám vaše schopností dovolí. A taky jakmile se tréninkový objem navýší, má cyklistika jistou výhodu nad během.
Za tímto zjištěním stojí průzkum, který provedla Appalachian State University v Severní Karolině a který porovnával poškození svalů v důsledku výkonu, jejich bolest a záněty u cyklistů a běžců, jež měli pro účely testu absolvovat třídenní intenzivní blok tréninků.
Pro tyto účely bylo po dobu dvanácti týdnů monitorováno 13 vytrvalostních běžců a 22 trénovaných cyklistů. Během této periody pokračovali sledovaní jedinci ve svém tréninkovém programu. Ale během pátého týdne se vydali do laboratoře a běželi či šlapali 2,5 hodiny tři dny za sebou, což představovalo významné navýšení jejich běžné tréninkové zátěže.
Jak cyklisté, tak běžci sledovanou jednotku absolvovali na 70 procentech jejich maximálního výkonu. U trénovaných jedinců to představuje střední tempo. A před startem tohoto testovacího bloku i po jeho skončení jim byla odebrána krev, z níž se zkoumalo poškození svalu, zánět a imunita. Nadto měli testovaní sportovci sdělit subjektivní dojmy o své únavě a bolestivosti svalů.
Když odborníci porovnali obě skupiny, bylo víc než zřejmé, že navzdory identicky navýšené tréninkové zátěži a její délce dostaly větší ránu svaly běžců než cyklistů. Poškození svalů cyklistů se zvýšilo o 133 procent. U běžců o 404. Když porovnávali pocity, byly ty běžecké o 87 procent horší než cyklistické. A pokud jde o markery imunity, pokles u obou skupin byl zhruba ve stejné hladině.
Jak minimalizovat poškození svalů?
Pokud jste cyklisty, kteří do svého týdenního programu (asi primárně v zimě) zařazují něco běhu, pak jste pravděpodobně už sami zjistili, že zvýšená intenzita v maratonkách má daleko větší dopad na svaly a klouby než ekvivalent navýšené intenzity v cyklistice.
Co ale naopak tato studie ukázala, je to, že běh v mírných intenzitách způsobuje mnohem menší poškození svaloviny a zánětů než cyklistika. To částečně vysvětluje, proč vytrvalostní běžci obvykle mají mnohem slabší svaly nohou než jejich cyklistické protějšky. A proč jsou běžci náchylnější ke zraněním.
Dalším důsledkem je, že pokud zahrnujete běh do svého cyklistického programu, měli byste délku těchto jednotek držet na relativně nízké hladině. Minimalizujete poškození svaloviny a snížení síly na kole.
