Vzájemná poloha sedla, řídítek a pedálů je sice nejdůležitějším, ale ne jediným faktorem ovlivňujícím posed cyklisty. Sebelepší základní naladění kola snadno pokazíte podceněním několika drobností.
Tentokrát se podíváme na chyby, které nebijí do očí na desítky metrů. Také tyto detaily můžete řešit ve spolupráci s profesionálními odborníky na posed (fittery), ale řadíte-li se spíše mezi příležitostné jezdce, postačí vám dodržet pár základních pravidel.
Sedlo
Výčet menších, ale mnohdy bolestivých chyb začneme u sedla. V článku o laickém nastavení posedu jsme popsali stanovení jeho výšky a předozadní pozice, nyní je potřeba doplnit, že sedlo by mělo být umístěno nejen v podélné ose kola, ale především vodorovně.
Klidně si při hledání roviny pomozte vodováhou a najděte pozici co nejbližší ideálu. Nastavení se špičkou o pár milimetrů níže nebo výše nikomu nejspíš neublíží (někteří cyklisté jej mohou dokonce preferovat), ovšem neutrální poloha, s níž byste svou cyklistickou kariéru měli odstartovat, je striktně horizontální.
Pedály
Optimální poloha nohy na pedálu je stejná bez ohledu na to, zda vozíte pedály nášlapné nebo klasické (platformové). V prvním případě vám pomůže správné nastavení zarážek (kufrů), ve druhém musíte na polohu chodidla při šlapání myslet. Základní poučkou je, že osa nohy by při šlapání měla být přibližně rovnoběžná s osou kola, přičemž opět platí, že nepředstavuje závažnou chybu, budete-li mít paty o několik málo milimetrů blíže k sobě nebo od sebe.
Pro někoho může být takové nastavení dokonce vhodnější. Druhá rada se týká optimální pozice chodidla vůči ose pedálu, která je v případě nášlapných mechanizmů dána předozadním nastavením zarážek. Zde se doporučuje, aby osa pedálu procházela přibližně pod palcovým valem chodidla, případně mezi palcovým a malíkovým valem, tedy o něco více vzadu od špičky. Zcela zjednodušeně řečeno – osa pedálu by měla procházet pod nejširší částí nohy (tretry).
Řídítka
Na MTB řídítkách věnujte pozornost především pozici gripů, brzdových pák a řadicích páček. Jsou-li rukojeti anatomicky tvarované, musí být nastaveny tak, aby poskytovaly dlani optimální podporu – ploška gripu má být přibližně vodorovně, ale podle pocitu je možné ji o pár stupňů sklonit nebo naopak natočit nahoru.
Vodorovná pozice brzdových pák je naopak chybou – sklon pák musí respektovat polohu předloktí a prstů v přirozené pozici, aby byly brzdy připraveny k pohodlné akci bez potřeby natáčet zápěstí. Cyklisté s drobnou rukou mohou využít šroub pro přiblížení brzdové páky ke gripu – tímto způsobem lze nastavit všechny mechanické i hydraulické typy brzd. Jezdci s větší rukou si naopak často posouvají objímku pák směrem ke středu řídítek, aby získali více prostoru pro dlaň a prsty. Posun centimetr nebo dva od gripu je v podstatě standard, pokud ale máte velkou ruku, bude vám vyhovovat i větší.
Stejně jako páky brzd lze nastavit i páčky řazení – opět můžete měnit jejich sklon i vzdálenost od rukojetí, jen rozsah nastavení nebývá tak velký, protože jej omezuje pozice brzdové páky. Přesto i zde platí, že nastavení, s nímž si kolo přivezete z obchodu, pravděpodobně nebude to nejlepší možné. Věnujte tedy pár minut práci s imbusem a nastavte si páčky tak, aby vám přesně sedly na palec či ukazovák.
Co se silničními oblouky?
U silničních oblouků se univerzální doporučení hledají obtížněji – natočení řídítek v představci i poloha pák je více ovlivňována individuálními zvyklostmi. U moderních tvarů většinou neuděláte chybu, když nastavíte spodní hranu oblouku vodorovně a páky umístíte tak, aby horní hrana gripu pák plynule navazovala na horní hranu řídítek.
Většina jezdců se však cítí komfortněji, pokud řídítka v představci natočí z této pozice ještě trochu nahoru. Cílem je i zde dosáhnout přirozené pozice zápěstí a ruky. Můžete si ji vyzkoušet prostým předpažením. Možná si všimnete, že při tomto pohybu ruce také trochu rotují dovnitř. Není proto chybou páky na řídítkách nepatrně natočit z neutrální pozice směrem k podélné ose kola. Podobně jako při ostatním nastavování kola se i tady dá obecné doporučení o pár milimetrů upravit ve prospěch dobrého pocitu.
