Všechno zlé je k něčemu dobré. A tak si čeští ultravytrvalci Markéta „Peggy“ Marvanová s Pavlem Paloncým, jimž pandemie koronaviru vymetla závodní kalendáře, vymysleli jeden z nejbláznivějších projektů, jaký si lze představit. Cílem dobrodružství s názvem Korona Himálaje není nic menšího než v průběhu šesti týdnů absolvovat v jednom zátahu na čtrnácti slavných alpských stoupáních tzv. Everesting.
Cyklistický očistec, při němž jezdec na daném kopci jezdí nahoru a dolů tak dlouho, až se dostane na nastoupaných 8 848 metrů odpovídajících nadmořské výšce Mount Everestu, má bezmála dvacetiletou tradici. V roce 1994 se symbolicky poprvé pustil do úmorného podniku George Mallory, vnuk anglické horolezecké legendy George Malloryho, který zmizel na nejvyšší hoře planety v roce 1924 při prvním vážném pokusu o zdolání vrcholu.
Dlouhé stráně? Jednou je nic
Loňská erupce onemocnění covid-19, která rázně dolehla i na sport, pak přinesla everestingu výraznou renesanci. Do strastiplného dobrodružství se totiž najednou pustili i profesionálové, kterým ze dne na den skončila sezona, a v tabulce nejlepších známých časů jasně dominují výkony od loňského jara do současnosti.
Bolavou zábavu si už loni neodpustili ani Marvanová s Paloncým a po zvládnuté premiéře v kopci k vodní nádrži Dlouhé stráně došli k názoru, že jednou je nic. „Loňský Everesting jsme si moc užili, ale přišlo nám to málo. A takhle to dopadlo,“ usmívá se potutelně Marvanová nad rozepsaným plánem Korony Himálaje.
Ten totiž ohromí. Dvojice ostřílených závodníků – Marvanová získala světové ostruhy v těch nejtěžších MTB ultramaratonech a Paloncý je globálním pojmem především díky výsledkům v ultrabězích – počítá, že na čtrnácti kopcích najede víc než 3000 kilometrů a nastoupá víc než 120 000 metrů. To vše v rytmu jeden den na kopci, dva dny odpočinku a hurá do dalšího stoupání.
Korona Himaláje jen ve dvou?
Navíc je možné, že podnik, jehož název mísí současný globální stav a horolezeckou Korunu Himálaje, k níž je zapotřebí zdolání všech osmitisícových vrcholů, absolvují pouze ve dvou. „Původně jsme počítali s malým podpůrným týmem, momentálně nám do toho ale hází vidle karanténa. Takže to možná skončí jako velký projekt v rukách dvou lidí,“ krčí s úsměvem rameny Marvanová. „Ale míříme vysoko! A navíc rozjíždíme sbírku, chceme vybrat 250 000 pro pět rodin, jimž osud nepřál. Věřím, že to je v našich silách,“ dodává jedním dechem jezdkyně s ohromujícím elánem, která své projekty už pravidelně spojuje s charitou.
Celé dobrodružství by podle plánu mělo odstartovat 18. dubna. Kde? To zatím není jisté. Až do 14. dubna totiž na https://www.facebook.com/ARPalonc/posts/129833712484859 probíhá hlasování, na které ikonické kopce se čeští vytrvalci vydají. Vybírá se z osmatřiceti proslulých krpálů, na nichž se běžným smrtelníkům dělá mdlo a hoří stehna. Podle průběžných výsledků by v konečném seznamu určitě neměly chybět italské Stelvio, francouzské Alpe d’Huez a Col d’Izoard či švýcarský Furkapass. Finální čtrnáctka je ale stále otevřená.
„Některé vyhlášené kopce jsme museli vyřadit, protože byly pro Everesting buď málo vysoké, nebo zbytečně dlouhé. Po ukončení hlasování rychle sestavíme plán podle sněhových podmínek a podle toho pojedeme,“ popisuje Paloncý. „Takže hned na úvod nám možná hrozí Zoncolan, z toho mám dost respekt,“ dodává věhlasná Česká mašina ze Šumperku.
Současná covidová situace v alpských zemích by snad průběh celého podniku neměla znemožnit. Menším strašákem je ovšem noční zákaz pohybu v některých státech či regionech. „Prostě budeme muset jet tak, abychom to stihli,“ má jasno Marvanová. „Do té doby, i během projektu samotného se ale samozřejmě může hodně změnit. Na druhou stranu: bez pandemie koronaviru by se tahle akce asi neuskutečnila. Kdy jindy bychom našli šest týdnů v kuse volno? Vždyť jsme pořád rozlítaní po nějakých závodech,“ doplnil Paloncý.
