Přežil vlastní smrt! Bez nadsázky. Při tréninku v Jihoafrické republice jej před dvěma lety srazil kamion. Cyklista Petr Vakoč měl děsivá zranění. Prognózy lékařů byly pesimistické. Ale rodák z Prahy se dokázal vrátit nejen do života. Ale i do profesionálního pelotonu. A ještě, než letošní sezonu přerušila epidemie koronaviru, asistoval při předání profesionálního karbonového handbiku jedenáctileté Alex Borské, která se chce za podpory projektu #BIKEFLUENCER platformy We Love Cycling kvalifikovat na paralympiádu v Paříži 2024.
„Příběh Alex mě fascinuje. Viděl jsem několik paralel s vlastním osudem. Když jsem dostal možnost stát se součástí celé akce, byl jsem velice rád,“ komentuje zapojení do výjimečného projektu sedmadvacetiletý cyklista patřící do týmu Alpecin Fénix.
„Přijde mi naprosto neuvěřitelné, s jakou vášní a energií jde Alex za svým cílem. Pokud si uvědomíme, že je jí teprve jedenáct let, zní to všechno až nadpřirozeně,“ klaní se Vakoč odhodlání mladé závodnice.
Sní o cestě do Paříže
„Neumím si představit, že bych sám v tak mladém věku dokázal jít za určitým předsevzetím s takovým zaujetím. Hlavní je, aby se nezalekla velkého cíle. I ty relativně nedosažitelné se mohou stát reálnými,“ přemítá Vakoč nad ambicemi jedenáctileté dívky, která se od narození potýká s těžkým postižením nohou a páteře.
Prošla spoustou operací a díky neuvěřitelné houževnatosti a vůli se vedle plaveckých úspěchů pyšní triumfem v Českém poháru juniorů v handbiku, na který dosáhla na svém ručně poháněném kole. Díky podpoře společnosti Škoda Auto se chce zaměřit na splnění snu v podobě snu o účasti na paralympijských hrách v Paříži 2024.
Šest zlomených obratlů
Vakoč už nehodu, při níž utrpěl těžká zranění, z hlavy vytěsnil. Přitom dlouho nebylo jisté, zda se dokáže vrátit do prostého života. Kromě spousty odřenin měl zlomených šest obratlů. Jednu operaci podstoupil přímo v JAR, další následně po převozu v Praze v Motole.
Lékaři mu museli stabilizovat páteř z hrudní strany. V těle má šest šroubů a titanovou destičku v bederní části páteře. „Plno lidí si tehdy myslelo, že už nikdy nebudu závodit. Měl jsem zraněný nerv a ztratil sílu v jedno noze,“ vzpomíná Vakoč.
„Léčba byla velice dlouhá. Při dlouhém cestování nebo sezení mě záda bolí, musím denně cvičit alespoň deset minut. Ale na kole mohu fungovat bez omezení a věřím, že přidám velká vítězství,“ komentuje návrat do profipelotonu Vakoč a vysílá jasný vzkaz Alex Borské: „Nikdy se nevzdávej a jdi za svým snem.“
