Oblečení z vlny ovcí plemene merino se během uplynulých let stalo hitem. Z exkluzivního materiálu pro pár outdoorových nadšenců je nyní relativně dostupná móda, kterou koupíte i v obchodních řetězcích. Najde své využití také na kole?
Skvělé termoizolační vlastnosti vlny byly dobře známé už našim předkům, kteří z ní s oblibou vyráběli svetry a jiné části svrchního ošacení. Postupem času však výrobci začali využívat precizně zpracovanou vlnu i pro výrobu funkčního prádla. K tomuto účelu se dnes používá téměř výhradně vlna z ovcí plemene merino, která je v porovnání s ostatními druhy materiálu jemnější.
Zvířecky dobrá
Kromě zmíněné tepelné izolace dané strukturou vláken vyniká tento materiál ještě v dalších oblastech. Je to především odolnost vůči množení mikroorganismů, a tedy i tvorbě zápachu. V oblečení z vlny můžete strávit mnohonásobně delší čas než v „syntetice“, aniž byste jej museli prát.
Další často zmiňovanou výhodou vlny je relativně velké teplotní rozmezí, v němž se sportovec v oblečení cítí komfortně. S touto vlastností souvisí schopnost vláken udržet teplo i ve vlhkém stavu, vlněné triko tedy nestudí, i když je navlhlé, protože vlhkost pohltí do svého nitra. A v neposlední řadě zde máme také enviromentální hledisko. I když nic není černobílé, vlně nelze upřít, že jde o přírodní snadno odbouratelný materiál, který nevytváří znečištění mikroplasty a podobně. Ekologický je samozřejmě i zmíněný delší interval mezi praním.
Na co si dát pozor
V porovnání se syntetickými materiály má vlna také určité nevýhody, které však můžeme částečně eliminovat pečlivým výběrem a vhodnou péčí. Nejvýraznějším handicapem je menší odolnost pletenin – ať už mechanická při nošení a praní, tak i vůči požírání různými škůdci.
Životnost je problém především u úpletů s velmi nízkou gramáží, ale i ty silnější doporučují výrobci prát velmi opatrně, nejlépe v ruce nebo na speciální program, ždímat nízkými otáčkami a ideálně používat speciální prací prostředek na vlnu. Dalším záporem ve srovnání se syntetickými vlákny je delší schnutí dané větším množstvím pohlcené vlhkosti. Vlněné triko bude schnout vždy déle než například to z polyesteru.
Ideální nemusí být ani komfort nošení. Byť bývá prádlo z merina nesrovnatelně příjemnější než kousavé svetry našich babiček (a jemnost se po několika vypráních ještě zlepší), mnozí uživatelé přesto pociťují nižší komfort ve srovnání s bavlnou nebo umělým vláknem.
Merino exceluje při dlouhotrvající aktivitě
Uvedené neduhy merina se výrobci naučili eliminovat kombinací vlněného a syntetického vlákna. Směsí materiálů se značky většinou nesnaží zákazníka ošidit, ale posílit vlastnosti oděvu. Velmi často jde o řešení, kdy „syntetika“ tvoří odolné jádro příze, aby byla navýšena pevnost a životnost, a následně je opletena vlněným vláknem, které dodává směsi vzhled i vlastnosti typické pro merino. Také další kombinace využívají rozdíly mezi fyzikálními vlastnostmi vlněného a syntetického vlákna. Hydrofilní vlna je například použita na vnější straně úpletu, čímž napomáhá odvádět vlhkost od pokožky.
Merino vlna, případně materiály s jejím podílem, má své zastánce i mezi cyklisty. Existuje prádlo s vyšší gramáží využitelné v zimních měsících, ale narazíte i na spoustu tenkých dresů určených pro teplé letní dny.
Merino najde uplatnění v první i druhé vrstvě, zbytek už záleží na pocitu každého jezdce. Obecně však vlna exceluje při dlouhotrvajících aktivitách o nízké intenzitě a při nízkých teplotách. Její schopnost vypořádat se s vlhkostí má totiž své limity a při výraznějším pocení se potenciál materiálu rychle vyčerpá. Pro intenzivnější vyjížďky se tedy příliš nehodí. Ale pokud v tomto období kolo zazimujete a budete se věnovat jen pěším výletům či lyžování, nebo naopak začínáte volně najíždět objemové kilometry pro další sezonu, právě teď máte nejlepší příležitost vlnu vyzkoušet!
