Už žádný stážista. Za pár týdnů se Mathias Vacek stane plnohodnotným členem týmu Trek Segafredo, elitní cyklistické formace. Tříletý kontrakt platný od nadcházejícího ledna byl domluvený už na podzim 2020. Když se letos dostal rodák z Berouna do problémů kvůli působení ve formaci Gazprom RusVelo, americká formace hned přispěchala s pomocí. Dodala českému reprezentantovi materiál a také trenérskou péči.
Co všechno obnáší spojení s elitním týmem světa World Tour? Kde bude trénovat na první sezonu mezi cyklistickou elitou? A čím zaujal při hokejovém utkání vypravuje v rozhovoru pro We Love Cycling.
Máte za sebou setkání s novými týmovými kolegy z Trek Segafredo. Jaký byl úvodní mítink před sezonou 2023 ve Waterloo v americkém Wisconsinu, kde je sídlo stáje?
Skvělé. Ještě před společnou večeří jsme absolvovali prohlídku Treku. Viděli jsme kompletní výrobu kol, úplnou historii. Současně i vítězná kola z největších závodů. Navštívili jsme i SRAM, který je partnerem týmu. A jestli jsem byl vyvalený v Treku, tak tady to platilo dvojnásobně. Co tam se zkouší a vyvíjí, to je neuvěřitelné. Přivezl jsem si hodně zážitků.
A jsou určené i pro veřejnost?
Zážitky z továren se těžko popisují. Zejména ve vývojových odděleních jsem si někdy říkal, jestli je to realita nebo jsem v nějakém sci-fi… S týmem jsme absolvovali ve Waterloo hokejové utkání. Moc jistý jsem si na bruslích nebyl. Stál jsem na nich poprvé, což všechny dost překvapilo. Mysleli si, že jako Čech budu automaticky na ledě skvělý… Zašli jsme na pivo se všemi. Jednou za sezonu si člověk může dopřát. Vtipné bylo následné placení. Mads Pedersen vybral od lidí, kteří je mají, zlaté kreditky a z těch pak vylosoval jednu, z níž se platila celá útrata…
Došlo i na řešení závodních kalendářů? Tušíte, které podniky v roce 2023 absolvujete?
Měl jsem původně začít v Austrálii na Tour Down Under. Ale organizátoři změnili trasy etap, a tak jsme se po domluvě s trenérem rozhodli pro start v Argentině na Vuelta San Juan. Profilově by mi to mělo sedět. Další závody zatím určené nejsou.
Už máte jasno, zda se v prvním kompletním roce v barvách Trek Segafredo dostanete na některou z Grand Tour?
Ve hře je italské Giro nebo španělská Vuelta. Myslím, že Vuelta by byla příznivější. Kvůli Grand Tour budu muset určitě korigovat váhu.
Prozradíte vaši optimální hmotnost pro tři týdny trvající závod?
Dosud jsem měl závodní váhu sedmdesát jedna kilogramů. Trenér Markel Irizar z Treku si představuje o kilo nebo dvě méně. Já přitom tak rád jím… Ale v sezoně nejde o žádný problém. Výdej je obrovský.
Příprava bude probíhat pod taktovkou týmu?
Budeme s bráchou Karlem ve španělském Motrilu. Na letiště do Malagy je to pětačtyřicet minut, což je super výchozí destinace. Prožiju tam celý listopad, prosinec a leden, po San Juanu se do Španělska ještě vrátím. Do konce března budeme s Karlem trénovat kolem Motrilu. Všechno samozřejmě vychází z programu trenéra v Treku.
Zůstane vychozím bodem pro přípravu během sezony Šumava?
Určitě. I trenéři v Treku s tím souhlasím. Kdybych potřeboval kvůli Grand Tour dlouhé kopce, pojedu do Livigna. Ale jinak mám doma všechno, co potřebuji. Třístoličník nebo Svojše jsou dva kopce, které mohu pro přípravu využít. V případě potřeby jezdím nahoru a dolů. Zásadní je, že někde trénovat musím. Na Šumavě trénovat chci. A hlava je pro trénink zásadní. Tady do mě prostě ty kilometry lezou…
Řešil jste s trenéry, jaký progres očekávají? Nastínili vám, kde jsou vaše největší rezervy?
Říkali, že ve všem… Smáli se a tvrdili, že bude radost se mnou pracovat. Že někteří mladí závodníci jsou při vstupu mezi profesionály téměř na limitu, zatímco u mě jsou rezervy velké.
Takže jednou bude v muzeu Treku vedle vítězného stroje Fabiana Cacellary z mistrovství světa i kolo Mathiase Vacka.
Uvidíme. Místo tam určitě mají…
Sezona 2022 i přes všechny nepříjemnosti se zrušením týmu byla velice úspěšná. S jakými ambicemi vzhlížíte k té nadcházející?
Chci udržet výsledky a posunout se přitom ještě o kus dopředu. Prostě kontinuálně pokračovat v tom, co jsem začal. Být konzistentní a nekolísat ve výsledcích i výkonnosti.
Od června do konce závodního programu jste sbíral vlastně jen úspěchy. Užíval jste si narůstající mediální pozornost?
Začal jsem vnímat, jaké to je. Když mi někdo z médií zavolal před dvěma lety, byl jsem nadšený. Teď toho bylo hodně. Rozhovory do tištěných médií, podcasty, televizní povídání… Ale stejně jsem rád. Jde o součást mojí profese. O propagaci mojí a týmu. Jen se musím pořád koncentrovat na cyklistiku. Občas nechápu, že mi někdo zavolá uprostřed etapáku… A je uražený, že nemám náladu nebo prostor se vybavovat.
Zvedl se hodně i zájem fanoušků? Poznávají vás lidé více než v minulosti?
V Česku je to pořád stejné. Ale třeba jsem se vracel z Ameriky a v New Yorku na letišti mě zastavili dva Italové. Neměl jsem na sobě přitom žádné týmové oblečení. Přišli a říkají: Hele, že ty jsi vyhrál etapu na UAE Tour? Na mobilu měli video z dojezdu toho dne, který jsem ovládl. Tak jsme si chvilku povídali. Byli úplně odvaření… Potěšilo mě, když jsem viděl, jejich nadšení.
Titulní foto: Michal Červený
