Znáte ty zprávy typu „američtí vědci zjistili, že…“? I v tomto případě půjde o chytré hlavy zpoza Atlantiku, které ale tentokrát neobjevily Ameriku. Jen na základě pozorování došly k tomu, že pohyb v háku tak typický pro cyklistiku tu byl dávno před objevem kola. A cyklistickou terminologii použily ve svém vědeckém článku.
A o co že jde? O… ehm… spermie. Vědci z North Carolina Agricultural & Technical State University popsali, že tihle malí plavci adoptovali zákonitosti pelotonu pro pohyb v nepříznivém prostředí. Tedy že pro pohyb vpřed se (přesně jako cyklisté) schovávají jedna za druhou, aby ušetřily síly v boji s odporem, aby měly dost až do… cílové čáry.
Je velmi nezvyklé, aby se cyklistická terminologie využívala jinde než v odborných publikacích o našem sportu. Tedy pokud se nejedná o doping všeho druhu, který je žel bohu s cyklisty spojován víc než s kýmkoliv jiným. A přeci nedávný článek v New Scientist, mezinárodním vědeckém magazínu zaměřeném na nejnovější pokroky ve vědě a technologii, na slovník pelotonu vsadil. A vysvětloval s ním pohyb spermií.
„Spermie se přesně jako cyklisté pohybují v balíku, když procházejí hustým prostředím vagíny,“ stojí v záhlaví článku, což upoutalo pozornost všech milovníků kola, co by jinak listovali dál.
Hrdinové z úniku nemají šanci
Dosud jsme spermie vykreslovali jako sólové hrdiny, kteří závodí každý sám za sebe o to, kdo jako první dorazí k vajíčku. Nicméně tyto obrázky jsou jen statickým náhledem mikroskopu, co nereflektují živost tohoto procesu. Protože trojrozměrný portrét vypráví jiný příběh. Podle něj se spermie shlukují do týmů a tímto způsobem si pomáhají v plavbě proti proudu.
„V biologii je to tak, že když buňky a organizmy něco dělají, měly by z toho něco mít,“ říká jeden z autorů studie Chih-Kuan Tung. „A to byla ta hlavní otázka, kterou jsme si položili: co z toho spermie mají?“
Aby našli odpověď, vytvořili američtí inženýři maketu kravského reprodukčního traktu, do které vstříkli 100 milionů býčích spermií. Ty se podobají lidským. Měly za úkol pohybovat se trubicí naplněnou hustou tekutinou. Uměle pak uvnitř vytvářeli proudění, které mělo v různých částech odlišnou rychlost.
Kde okolní prostředí bylo v klidu, se malé pelotony plavců pohybovaly rovně a rychleji než individuální „uprchlíci“. Když ale spermie narazily na protiproud a tedy vyšší odpor, shlukly se do větších skupin, aby vůbec dokázaly pokračovat v pohybu, zatímco sólisté toho schopni nebyli vůbec.
Na rozdíl od cyklistiky ale v pelotonu nebyl žádný chráněný lídr. V balíku se pořadí dynamicky přesýpalo. Spermie měnily pořadí, odpadaly z háku a zase se vracely do „závětří“. „Jejich uspořádání připomnělo to, jak se pohybují cyklisté po silnicích a tím bojují s aerodynamickým odporem,“ uvádí článek New Scientist.
Právě týmová práce umožňuje spermiím uspět a dosáhnout vajíčka. „Bez tohoto umění by nejspíš žádná neuspěla,“ myslí si Tung. Vedle toho, že jde o legrační srovnání s naším milovaným sportem, přispívají tato zjištění k diagnostice příčin neplodnosti.
Titulní foto: Jan Brychta
