Je to jako sen všech vrchařů a noční můra sprinterů. Vuelta je nejmladší z rodiny Grand Tour, zato si neochvějně drží vlastní identitu v podobě typicky kopcovitého profilu. Itinerář každého ročníku je plný agresivních stoupání. Kopců bývá tolik, že nohy často bolí závodníky už při pohledu na program závodu.
Nikdo nemůže obviňovat pořadatele, že by závodníkům neservírovali dostatek příležitostí ukázat vrchařské schopnosti. Vyhrát Vueltu znamená mít sakra dobré nohy prakticky po dobu celých tří týdnů.
Jaká jsou nejnáročnější stoupání závodu Vuelta 2022, respektive klíčové etapy? V itineráři sice chybí legendární Angliru či Covadonga, na obtížnosti trasy to však nic neubírá.
8. etapa – Collado Fancuaya
Zahrnuje šest kategorizovaných stoupání přičemž cílové znají jen místní či skuteční milovníci cyklistiky, protože nikdy v minulosti tento kopec nebyl v itineráři závodu.
Collado Fancuaya je dlouhý deset kilometrů s průměrným sklonem 8,5 procent a posledních 700 metrů má drastických 11 procent. Každopádně než se závodníci dostanou do této fáze, musí v úvodní pasáži zdolat sklon, který je dokonce 19 procent! K tomu si připočtěte nepříliš kvalitní asfalt a výsledkem jsou pořádně zničené končetiny.
12. etapa – Peňas Blancas
Pro českou cyklistiku výjimečné místo v itineráři. Právě zde slavil Leopold König v roce 2013 etapové vítězství. Vuelta zde některou z etap dojížděla opakovaně už v minulosti. Letos si organizátoři připravili však jednu vychytávku, když stoupání prodloužili o 4,3 kilometru. Očekává se, že ve stoupání stráví závodníci přes 45 minut!
Vlastně půjde o rovinatou etapu podél pobřeží, ale finále bude brutální. Prakticky z pláže na úrovni moře pojedou závodníci až do oblak v nadmořské výšce 1270 metrů. Průměrný sklon stoupání je 6,7 procenta, ovšem mezi šestým a sedmým kilometrem čeká pekelných 14 procent!
14. etapa – Sierra de la Pandera
Takhle vypadá cyklistické peklo. Posledních 22,5 kilometrů etapy pojedou závodníci do kopce. Ještě před tím přijde průjezd údolím ve spalujícím žáru. Při loňském ročníku Vuelty zde naměřili teplotu 47,4 stupně Celsia. Historický rekord nejen závodu, ale celého Španělska.
První část finálního stoupání dne má 10,4 kilometru s průměrem 5,5 procent, pak následuje tři kilometry dlouhá rovina a závěrečných 8,4 kilometrů s průměrem 7,8 procenta.
15. etapa – Alto Hoya de la Mora
Účastníci Vuelty pokoří nejvyšší bod závodu ve výšce 2521 metrů. Celkem stoupání měří 19,3 kilometrů a průměr je 7,9 procenta. Jde o jediné stoupání, jemuž bylo přiřazeno označení speciální. Navíc se pojede před třetím volným dnem, tudíž lze očekávat výkony hodně přes hranu.
Nejprve se stoupá do Alto de Hazallanas, což je 7,5 kilometru dlouhý výstup s děsivým průměrným sklonem 9,6 procenta. A pak přijde dvanáct kilometrů na vrchol, kde jsou cesty se sklonem 6 až 7 procent. Celkem během dne cyklisté musí „polknout“ přes čtyři tisíce výškových metrů.
20. etapa – Puerto de la Morcuera a Puerto de Cortos
Pět horských prémií během jediného dne. Nejprve musí závodníci zdolat jedničku, pak jsou na trase dva výstupy označené dvojkou, aby přišlo velké finále celého závodu. Nejprve Puerto de la Morcuera a Puerto de Cortos.
Celkem 9400 metrů s průměrem 6,9 procenta přivede závodníky do nadmořské výšky 1796 metrů. Pak sjezd a výstup dlouhý 10,3 kilometrů s průměrem 6,9 procenta. A až se závodníci dostanou na vrchol hory, ještě je bude čekat 6,7 kilometrů do cíle, kdy budou muset permanentně zdolávat sklon jedno až dvě procenta.
Možná namítnete, že pro profesionály nejde o nic tak brutálního. A je fakt, že jen pár úseků je tady se sklonem přes osm procent. Ale po devatenácti dnech v sedle jde o výživný test nohou. Neúprosné stoupání může způsobit totální masakr. V roce 2015 byl itinerář stejný. Tom Dumoulin tehdy snil o celkovém prvenství. Místo toho jej dva závěrečné kopce vyřadily z první pětky…
