Vyhrál tři etapy, z toho jednou vládnul v časovce. Wout van Aert získal zelený dres pro krále bodovací soutěže. Po zásluze byl vyhlášen největším bojovníkem Tour de France 2022. Belgičana ze stáje Jumbo-Visma nešlo při Staré dámě přehlédnout. Strávil spoustu kilometrů v úniku (celkem 637), a hlavně byl klíčovým mužem pro celkové vítězství Jonase Vingegaarda.
Mimochodem, člověk, který je v pelotonu vnímán hlavně jako excelentní klasikář a sprinter, skončil celkově na 22. místě…
Obraz, který se během Tour naskytl poměrně často. Zjednodušeně řečeno: když chtěl jít van Aert do úniku, dostal se do něj. Po sto kilometrech počkal na skupinu favoritů a táhl Vinegaarda a spol., zredukoval skupinu na minimum, než si v samém závěru vystoupil a přenechal práci jiným. „Ono vůbec vidět muže v zeleném dresu, jak v posledním kopci etapy jede tempo skupiny favoritů a lidi z něj odpadávají, je unikát,“ uvedl bývalý profesionál František Raboň.
Wout van Aert předváděl výkony, nad kterými snad všichni kroutili hlavou. Kde se to v něm může vzít? Je jen tak dobře natrénovaný? Je to vůbec v silách normálního člověka? A je tohle všechno čistá cesta? I tyhle otázky si během sledování Tour řada lidí kladla.
Slova o dopingu Wouta van Aerta vytáčí
„Každý z nás absolvuje za rok bezpočet dopingových kontrol nejen během závodů, ale i doma nebo na soustředěních. Snad vždycky, když někdo vyhraje Tour, se začne mluvit o dopingu. Mě tyhle otázky fakt vytáčí,“ řekl Wout van Aert novinářům. „Je za tím spousta tvrdé dřiny a jak je vidět, tak se vyplácí… Rozhodně nejsme lidé z jiné planety.“
Wout van Aert sice nestál na nejvyšším stupni pro krále Tour de France, ale univerzálností všechny mnohonásobně převyšoval. Jeho tým vyhrál šest etap, z toho polovinu belgický univerzál. A možná to mohlo být ještě víc, kdyby se v závěrečné etapě na Champs Elysées zapojil do bitvy sprinterů. „Po časovce jsem toho měl plné zuby, byla tam spousta emocí. A poslední etapu jsem si chtěl vychutnat po boku kolegů z týmu. Už nebylo nutné se o něco pokoušet,“ vysvětlil.
„Myslím, že snad neexistuje fanoušek, který by Wouta van Aerta neměl rád,“ přemítal Raboň. „Vždyť on dokázal skončit v osmi etapách do tří, měl zelený dres a pomalu i ten pro nejlepšího vrchaře. Vyhrál různorodé etapy a dovedu si představit ostatní cyklisty, jak na to musí koukat s otevřenou pusou,“ dodal bývalý profesionál.
„On se zvedne na kilometru nula, kdy skáčou do úniku hlavně Francouzi, aby se doma ukázali, jede vpředu a pak předvede to, co v etapě na Hautacam. Za van Aertem přijede Sep Kuss, že nemůže a on jede po dni v úniku na čele takové tempo, že zlomí Pogačara. Kdybych to neviděl, tak tomu snad ani neuvěřím,“ kroutil hlavou Raboň.
V kopcích urve vrchařské hubeňoury
Podle něj zaslouží Wout van Aert o to větší absolutorium, že je o 10-15 kilogramů těžší než čistokrevní vrchaři. „Třeba Dani Martínez, jemuž tam van Aert dával totální čočku, má 63 kilogramů a van Aert podle oficiálních údajů 78. To je neuvěřitelné,“ poukázal na konkrétní příklad Raboň.
„Člověk ještě bere, že s touhle muskulaturou porazí v časovce Gannu a je schopen spurtovat o vítězství s Jakobsenem nebo Philipsenem. Ale že doslova ničí čistokrevné vrchaře, to pro ně musí být šílená potupa. Dokážu si představit, jak jim sportovní ředitel říká do vysílačky: Odjíždí ti sprinter v zeleném dresu… To musí být hrozná rána na psychiku,“ zamýšlel se Raboň.
„On v podstatě neměl slabý den. Naprosto vyrovnaná výkonnost po celé tři týdny. Je neskutečné, co předváděl. Za mě jednoznačně největší osobnost letošní Tour de France,“ přitakal další bývalý profesionál František Trkal.
„Wout van Aert to má určitě dané od přírody, ale lidí s takovým talentem a předpoklady je daleko víc. Jde jen o to, jak kdo na sobě pracuje a zda dokáže vše zúročit. On to zvládá perfektně. Letos byla jeho dominance na Tour obrovská a dá se říci, že Vingegaard vyhrál Tour de France z velké části díky němu,“ byl přesvědčen Trkal. „Už je to nesmírně vyspělý závodník. Přesně ví, kdy jít do úniku, kde zaútočit, kde potáhnout. To je prostě síla osobností…“
