Před rokem stříbrný předkrm, letos zlatý chod! Dánský cyklista Jonas Vingegaard ze stáje Jumbo Visma je vítězem 109. ročníku Tour de France. Grande Boucle absolvoval teprve podruhé v životě, přičemž loni při debutu skončil druhý. Při návratu na nejslavnější závod planety sesadil z trůnu Tadeje Pogačara, jemuž překazil šanci na zlatý hattrick.
„Dá se říci, že celými třemi týdny prošel více méně bez ztráty kytičky a je určitě zaslouženým vítězem. Byl prostě o něco lepší než Pogačar,“ říká expert František Raboň, bývalý profesionál, který závěr Tour sledoval přímo v Paříži. Zde je jeho hodnocení:
„Vingegaard nastupoval do závodu po loňském druhém místě jako jeden ze spolufavoritů, takže jeho prvenství žádnou senzací není. Když si zpětně promítneme jeho výkonnost během celé Tour, tak jediné chybičky byly v etapě na kostkách, kde tým trochu zmatkoval. A pak v etapě na Hautacam, kde Jonas Vingegaard málem spadl ve sjezdu, ale ustál to. A naopak spadl Pogačar.
Richard Plugge, muž v pozadí žlutého úspěchu
Svůj suverénní výkon demonstroval Jonas Vingegaard i v sobotní časovce, kde skončil druhý a ukázal, jak moc se zlepšil i v téhle disciplíně. Předváděl vynikající výkony v kopcích a měl doslova brutální podporu týmu, na který se mohl každý den spolehnout. Jumbo-Visma v tomhle směru převýšilo úplně všechny, kromě Vingegaarda tam byla řada skvělých výkonů od ostatních závodníků, ať už od van Aerta, Kusse, Rogliče a dalších.
Mají spoustu vynikajících cyklistů, z nichž by někteří mohli být jinde sami lídry, ale tým je skvěle vedený Richardem Pluggem. Skoro nikdo o něm neví, ale on řídí takové individuality s obrovskými platy a dokáže z nich udělat jednu rodinu.
Atmosféra u nich na mě působí hrozně přátelsky, bylo to vidět na těch gestech a emocích během celé Tour, jak se dokázali radovat z každého úspěchu týmových kolegů. A tahle parta pak dělá i velké věci. Vzpomeňte si, jak kolikrát lídři některých týmů jezdili pomalu proti sobě, a pak nikdy nic nevyhráli. Ale Jumbo-Visma, to je úplně jiný level.
Tadej Pogačar zůstal šampionem
Co se týče Pogačara, moc se mi líbilo, jak nehledal žádné výmluvy a řekl, že prostě prohrál s lepším. Pro mě je i díky tomu pořád šampion. Určitě by měl raději třetí titul, ale bral to v pohodě a slíbil, že ho porážka bude motivovat ještě k tvrdší práci. Myslím, že se v příštích letech máme na co těšit.
Ještě bych rád vysekl poklonu Thomasovi, který skončil třetí. Oproti těm dvěma už je to starší závodník a jeden z mála z pelotonu letošní Tour, s nimiž jsem ještě já závodil. Předvedl profesorský výkon. V kopcích jezdil výborně, závěrečnou časovku jel taky velmi dobře a určitě je to pro něj po těch hubenějších letech velké zadostiučinění.
Někde jsem dokonce četl, že když se porovnají jeho čísla s těmi, kdy v roce 2018 vyhrál Tour, tak ta letošní byla ještě lepší. Jenže měl smůlu, že v pelotonu byl Jonas Vingegaard a Tadej Pogačar. V šestatřiceti letech prostě klobouk dolů před Thomasem a věřím, že to bude impuls i pro další starší závodníky.“