Je to strašák Tour de France! Tedy alespoň částečný. Neviditelnou součástí každé etapy nejprestižnějšího cyklistického závodu planety jsou pokuty, které udělují borcům v pelotonu rozhodčí za prohřešky v průběhu dané etapy. V přepočtu se jedná o sumy v řádech tisíců korun…
Sudí na Tour de France dohlíží na vše. A protože je závod extrémně sledovaný, jsou rozhodčí bedliví a poměrně úzkostliví. Finanční tresty se rozdávají za vyhození odpadků mimo určenou zónu, za nebezpečnou jízdu, za tažení cyklisty vozidlem, za jízdu za motocyklem či doprovodným vozem, pozdní příjezd na prezentaci či přijímání občerstvení v nepovolených zónách.
Penalizace se přitom netýkají jen cyklistů, ale i sportovních ředitelů jednotlivých týmů. To když si rozhodčí nejsou jistí, který závodník se prohřešku dopustil, nicméně s jistotou poznali dres, a tak si došlápnou na bosse dané formace…
Platil zelený Wout van Aert i vítěz etapy Bob Jungels
Během Tour de France si UCI přišla na pokutách už na pořádný balík. Třeba Wout van Aert, lídr bodovací soutěže jedoucí v zeleném dresu, dostal už ve 3. etapě pokutu 500 švýcarských franků za vyhození odpadu v neoznačené zóně. Cyklisté totiž mohou obaly od jídla z kapes odstraňovat jen v pasážích striktně vymezených organizátory, většinou před a po bufetu.
V sedmé etapě přistihli rozhodčí celkem sedm lidí při porušení pravidel a vyměřili jim v součtu pokuty za 2300 švýcarských franků. O den později jel britský cyklista Fred Wright z týmu Bahrain celkem 172 kilometrů v úniku, který však pohltil peloton. Vše, co třiadvacetiletý závodník za vynaložené úsilí dostal, byla pokuta 500 švýcarských franků za vyhození odpadků mimo určenou zónu. Nemine den, aby někdo ze závodníků nemusel platit. Třeba i v deváté etapě vítězný Bob Jungels.
Snaha „chránit přírodu“ by ze strany rozhodčích byla ještě pochopitelná. Ale kupříkladu Quinn Simmons dostal pokutu za jízdu po chodníku! „Trošku přehnané,“ posteskl si jednadvacetiletý Američan formace Trek Segafredo. „Kdyby tohle porušení pravidel hlídali rozhodčí každý den, v pelotonu by nezůstal žádný jezdec. Když je silnice zablokována, musíte se nějak dostat dopředu. Jestli jsem třicet čísel od silnice, není to nebezpečné. Měl jsem smůlu, že mě zachytila kamera z vrtulníku. Ale děje se to každý den. Kdyby byli sudí spravedliví, byl by seznam hodně dlouhý,“ brblal Simmons, když zaplatil přes šest tisíc korun za prohřešek oficiálně označený jako „nebezpečná jízda“.
Julian Alaphilippe přišel kvůli prohřešku o žlutý dres
Hodně šedou zónu představuje potažení závodníka doprovodným vozem při předávání bidonu či jídla, když sportovní ředitelé ve většině případů nataženou rukou postrčí svého svěřence vpřed. Asi o nejkřiklavější případ novodobých dějin podvádění v tomto směru se postaral Vincenzo Nibali, který se po pádu při Vueltě 2015 nechal táhnout doprovodným vozem několik set metrů. Na konci etapy byl ze závodu vyloučen. Jen o pár měsíců dříve při Tour de France Eduardo Sepulveda v panice nasedl do doprovodného vozidla, protože neměl kolo a nechal se dopravit k prvnímu týmovému vozu. Večer balil kufry…
Pokuty se udělují i za porušení pravidla o přijmutí jídla či pití v prvních třiceti kilometrech etapy a v závěrečných dvaceti, což je zakázané.
V roce 2020 Julian Alaphilippe z formace Quick Step přijal láhev s pitím od týmového mechanika sedmnáct kilometrů před cílem. Dostal pokutu, ale hlavně penalizaci 20 vteřin a ztratil tak vedení v závodě! Generální manažer týmu byl tehdy vzteky bez sebe. Místo prezentace na podiu ostuda. I když v daném případě se Alaphilippe těšil velké pozornosti médií….
Někdy se ale může i penalizace vyplatit.
V roce 2013 se Chris Froome dostal při útoku na první celkové vítězství v Tour de France do nesnází. V 18. etapě trpěl pod opakovanými útoky soupeřů. Síly rychle odcházely. A tak Richie Porte, jeho tehdejší týmový kolega, vyrazil do týmového vozu, aby přivezl jídlo.
Ztráta bodů může znamenat sestup
Froome byl vyřízený. A dobře věděl, že jej penalizace nemine. Ale nechtěl riskovat totální ztrátu energie. Tušil, že pokračovat v sedle zcela vyčerpaný může přinést značnou časovou ztrátu. A následky se mohou projevit i další den. Proto raději přijal penalizaci 20 vteřin. Stejně vyhrál Tour o čtyři minuty. Kdyby pravidla neporušil, mohl triumf v Grande Boucle ztratit.
Finanční postihy jsou však relativně „přijatelné“ pro všechny hříšníky. Je zde ale ještě jeden větší strašák. Mezinárodní cyklistická federace totiž jezdce, respektive týmy, může penalizovat i trestnými body, které na konci sezony strhne z celkového bodového zisku každé konkrétní stáje. A to už je restrikce velice bolestivá. Při nových pravidlech, kdy se uplatňuje sestup z elitní divize World Tour na základě bodového zisku v celé sezoně, může jít o zásadní faktor.
