Brutální nálož kilometrů, a ještě větší porce výškových metrů. Jak se cyklisté při Tour de France blíží do Paříže, etapy se stávají náročnějšími. A ačkoliv týmy investují obří prostředky do jídelníčků a výživových poradců, stejně cyklistům dopřávají coca-colu nebo steaky. Tušíte proč? A co závodníci konzumují během hodin v sedle kola?
Během jediné etapy cyklisté spotřebují pět až devět tisíc kalorií, záleží na charakteru etapy a úkolech cyklisty pro daný den. Je totiž zásadní rozdíl, pokud jste lídr schovaný v rovinaté etapě v pelotonu nebo domestik zachytávající nástupy či připravující pozici pro lídra do závěrečného kopce. Při letmém pohledu na cyklisty je jasné, že nemají co hubnout, protože se pohybují na hraně špičkového výkonu a porušení imunity. Jak tedy zajistit dostatečný přísun energie?
Snídaně na Tour de France
Z hlediska příjmu potravy pro cyklisty nejkrásnější okamžik dne. Většinou mají čtyři hodiny před startem na stole ovesnou kaši, vaječnou omeletu či vejce na různé způsoby, avokádo s toastem, ovoce, džemy, ořechová másla, semínka, ořechy, palačinky. Ovoce je často podáváno ve formě smoothie, aby závodníci neměli pocit, že konzumují obrovské množství potravy.
Svačina v autobuse
Cestou ke startu přijdou v autobuse na řadu panini, rýžové koláčky, banány, rozinkový chléb, sendviče a káva. Litry kávy! Cyklisté jsou vyhlášení konzumenti kávy. Mnoho z nich má vlastní kavárny.
A hlavně jsou schopní vypít před startem pět šest šálků espressa na povzbuzení, což je doména zejména Philippa Gilberta, belgického vítěze klasiky Paříž-Roubaix. Ale kupříkladu i Roman Kreuziger, nyní už bývalý profesionál, netajil, že za den zvládl sedm dvojitých espress.
Během etapy? Gely, energetické tyčinky, rýžové koláčky
Způsob příjmu potravy je vysoce sofistikovaná záležitost, na kterou mají týmy výživové poradce. Jídelníček se určuje nejen podle rolí jednotlivých jezdců, ale i s ohledem na program dané etapy a současně té následující.
V horských etapách se konzumují sacharidy a v potravě je minimum vlákniny, která zadržuje tekutiny, což je nežádoucí. Žádný vrchař si nechce tahat do kopců zbytečnou váhu…
Při startu mají cyklisté v kapsách u dresu velké množství občerstvení. Nemusí jít nutně jenom o energetický gel. V rovinatějších etapách či v úvodu těch horských závodníci preferuji tyčinky, v pozdější fázi naopak gely, aby neztráceli čas a energii kousáním pevné potravy.
Energetické tyčinky jsou skvělé pro udržení energetické rovnováhy, protože jsou doslova narvané sacharidy. Zkuste však jíst celý den tyčinky nebo gely po dobu téměř čtyř týdnů… A proto závodníci v rámci svačin dostávají i různé varianty rýžových koláčků nebo panini. Koláčky tvoří kostka pudinkové rýže. Pro zlepšení chuti se dodávají datle, med, meruňky…
Cyklista během etapy Tour de France potřebuje hlavně sacharidy. Obří porci sacharidů. Přibližně 70 procent kalorií v den etapy připadá na sacharidy. To značí asi 1100 gramů na závodníka vážícího 70 kilogramů.
Pro představu jde o 60 gramů sacharidů za hodinu. V náročných etapách 90 gramů sacharidů za hodinu. Spousta sportovních nápojů a potravin je kyselých. Proto se týmy snaží snížit zatížení pro žaludek cyklistů. Jeden gel totiž neznamená problém. Ale osm během jedné etapy?
V konečném účtování bychom se dostali přibližně na 170 energetických gelů během Tour de France pro jednoho závodníka. Proto přichází ke slovu skutečně potraviny jako rýžové koláčky a potraviny.
Jak se jídlo dostane k cyklistům?
Zcela logicky se veškeré potraviny určené pro etapu nevejdou závodníkům do kapes. Jak se tedy řeší přísun jídla během etapy Tour de France?
Nejčastěji lídr pošle domestika, aby „zacouval“ do zadní části pelotonu, kde vztyčí ruku, čímž přivolá týmový vůz. Vysílačkou sdělí, že nemá defekt, ale vyžaduje bufet. Vyzvedne láhve, gely a tyčinky a vrátí se do pelotonu, kde rozdá jídlo týmovým kolegům. Domestik je schopný vzít do dresu až osm bidonů.
Druhou variantou je, že cyklisté mají nachystané jídlo v taškách, které jim na krajnici v průběhu etapy pochopitelně na vyhrazených místech podávají maséři, fyzioterapeuti či další členové týmu.
Klasicky taška obsahuje láhve s vodou a energetickým nápojem, energetické gely, tyčinky, ovoce, sladkosti, panini, rýžové koláčky, sendviče… a plechovku coca-coly…
Klepete si na čelo, proč při tak vysoce sofistikovaném procesu přípravy jídelníčku někdo dovolí závodníkům plechovku tohoto nápoje? Z nutričního hlediska je přínos zoufalý, z hlediska morálky fantastický!
Jezdec si do kapes nabere, co hrdlo ráčí, zbytek zahodí. Pochopitelně se vše odehrává v určených zónách. Jde o velice chaotický proces, zejména pokud se odehrává v rovinatých pasážích etapy.
Tekutiny: až 10 litrů za den
Průběžné doplňování tekutin je nesmírně důležité. Závodník během etapy vypije až deset litrů vody či energetických nápojů, které obsahují kromě sacharidů ještě elektrolyty (soli), které nahrazují sůl ztracenou pocením.
Během dne na Tour de France závodník ztratí až tři litry potu. Vychytávkou posledních sezon je dodávat jezdcům na bidonech páskou připevněné zmražené gely, což pomáhá k ochlazování organismu.
Svačina v cíli: co je zlaté okno?
Hned po průjezdu cílem dostávají cyklisté regenerační nápoje s vysokým obsahem sacharidů a bílkovin. Cílem je doplnění energie a urychlení regenerace. Experti hovoří o tak zvaném zlatém oknu, které začíná, jakmile skončí etapa a trvá dvacet minut. Potrava, kterou přijmou cyklisté v těchto chvílích, výrazně urychluje regeneraci.
Večeře: kdy se servíruje steak a hamburger?
V minulosti cyklisté na každém hotelu měli sice vyhovující stravu z hlediska potřeb sportovce, ovšem vždy se servírovalo kuře. Jen se měnily přílohy v podobě těstovin, brambor či rýže. Cyklisté tehdy často mluvili o únavě z jídla. V současnosti už každý tým na Tour de France vozí vlastního kuchaře, který se stará o pestrost, chuť a dostatečný energetický příjem.
K večeři se servíruje bílé maso, několik zdrojů sacharidů, zelenina, salát dezert. Před spaním pak cyklisté konzumují sušené ovoce a ořechy. Sacharidy jsou prakticky ve všem. Týmy věnují velkou pozornost bílkovinám. Denně se jedná minimálně o 2 gramy bílkovin na kilogram tělesné váhy, takže závodník vážící 70 kilogramů musí přijmout 140 gramů bílkovin.
A protože jídlo představuje zdroj radosti, týmy dopřávají jezdcům speciální jídla. Před rovinatými etapami nebo před volným dnem dostanou cyklisté steak. Z hlediska nutrice jde o skvělé jídlo. Z hlediska emocionálního ještě lepší. A načasování není náhodné. Jde o maximum času na trávení.
Často se večeře servíruje v autobuse. Zejména při dlouhých přesunech z cíle etapy do hotelu, čímž se týmy snaží předejít problémům s trávením a následné špatné kvalitě spánku. Protože spánek je nejlepší regenerace. Zvláště, když bojujete jednadvacet dnů na Tour de France!
Když pak cyklisté dorazí na dohled Paříže a čeká je jediná závěrečná etapa, na stole je hamburger, hranolky a zmrzlina. Před závěrečnou etapou jde o skvělé morální povzbuzení po dvaceti dnech odříkání.
