Královská etapa Tour de France 2022! Tři legendární vrcholy. Galibier! Col de la Croix de Fer! Alpe d’Huez! Dechberoucí kombinace, která prověří síly pelotonu nejsledovanějšího závodu planety při dvanáctém dějství. S předstihem několika málo dnů se s trasou popasovali hobby cyklisté v rámci L’Etape du Tour de France.
Na startu mezi šestnácti tisíci cyklisty byla vedle dalších nadšenců z Česka i Zuzana Boháčová, dvakrát bronzová z dlouhé trasy české L’Etape. A v jubilejním třicátém ročníku francouzského originálu, který měřil 165 kilometrů a účastníci museli zdolat převýšení 4798 metrů, si vedla znamenitě.
„Byl to nejtěžší závod, který jsem absolvovala,“ zhodnotila osmadvacetiletá milovnice cyklistiky, která L’Etape du Tour de France absolvoval v dresu týmu We Love Cycling.
Potvrdila si, jak skvělé jsou závody v Česku
„Už se těším, až uvidím v akci profesionály, když mám s etapou vlastní zkušenost. Velmi pravděpodobně budou po pěti hodinách v cíli, zatímco já byla na vrcholu druhé vrchařské prémie Col de la Croix de Fer. Je obdivuhodné, že si po porci jedenácti etap a takové náloži výškových metrů nastupují,“ skládala poklonu elitě cyklistiky Zuzana Boháčová, která trasu zvládla za 7:16:25 hodiny průměrem třiadvacet kilometrů v hodině.
V konečném účtování mezi ženami sedmý nejrychlejší čas, v kategorii do třiceti let čtvrtý pouhých 25 vteřin od třetí příčky. Jenže… „Podle oficiální časomíry jsem vůbec neodstartovala, protože nám nikdo neřekl, že se čísla nesmí přidělávat na vidlici, protože karbon nějak blokuje signál z čipu. Když jsem po dojezdu do cíle chtěla situaci vykomunikovat s organizátory, nikdo to se mnou nechtěl řešit,“ posteskla si Zuzana Boháčová, která se pyšní pátým místem z etapového bikového závodu Škoda Titan Desert.
„Celkově jsem organizací zklamaná. Opět jsem si potvrdila, jak jsou skvěle zajištěny závody v Česku. Na to, že Francouzi organizují L’Etape třicet let, není servis žádné terno. Třeba v prostoru startu byly čtyři toalety, což s ohledem na start v sedm hodin a šestnáct tisíc účastníků není zrovna ideální. To bylo hodně nemilé překvapení,“ volila česká cyklistika decentní hodnocení.
Galibier ji oslnil
A jak tři mýtická stoupání Zuzaně Boháčové „chutnala“? Trasa ji i přes mimořádnou obtížnost nadchla. „Úvodní třicetikilometrový výstup na Galibier se mi líbil nejvíce. Jelo se po startu ve velké skupině a sklon kolem pěti procent byl super na rozjetí. Navíc jsme jeli po větru, takže kilometry rychle uprašovaly,“ usmívala se osmadvacetiletá závodnice.
Zato následný výstup na Col de la Croix de Fer měl daleko k idylce. „Průměrný sklon je sice lehce přes pět procent, ale profil se hodně měnil. Nejprve byl kopec hodně prudký, pak krátký sjezd, hned zase stoupání. Rozhodně nejtěžší kopec z celé trasy,“ přemítala Zuzana Boháčová.
Navíc bojovala nejen s drsným stoupáním. „Vynechala jsem první občerstvovačku, protože jsem měla dost vody. Ale v druhém kopci se mi to vymstilo, protože mi pět kilometrů před občerstvovačkou pití došlo. Pak jsem odpočítávala kilometry, kdy už budu na bufetu,“ přiznávala nerozvážnost, které se i přes zkušenosti dopustila.
Nejkritičtější okamžik prožila při sjezdu z Col de la Croix. „Bála jsem se. Silnice byla rozbitá, viděla jsem hodně pádů a jela hodně opatrně. Ty karamboly mi zůstaly v hlavě,“ připustila respekt, s nímž se blížila k velkému finále: výstupu na Alpe d’Huez.
„Kopec, který jede člověk na nejlehčí převod a je rád, že jede. Odpočítávala jsem zatáčky a přiznávám, že to bylo nekonečné,“ popisovala boj s jednadvaceti serpentinami, které při Tour de France napsaly mnoho příběhů.
Alpe d’Huez? Nedává šanci nabrat síly
Poprvé byly v itineráři Tour v roce 1952! Tehdejší desátá etapa byla premiérový vrcholovým dojezdem. A nabídla úchvatný souboj. Fausto Coppi versus domácí Jean Robic. Italská elegance versus francouzská zarputilost. Králem etapy a následně i celé Tour je muž narozený pod Apeninami, který toho roku podruhé vítězně zvládá kombinaci Giro di Italia-Tour de France.
Hobby cyklisté, kteří se prali s legendárními serpentinami druhou červencovou neděli 2022, měli skromnější ambice. Cílem české cyklistky bylo zvládnout finální výstup za hodinu. Nakonec bojovala s cílovým kopcem o patnáct minut déle. „Člověk si dole řekne, že je to super, protože pojede posledních třináct kilometrů. Ale bylo to prudké, dlouhé. Stoupali jsme v tom největším vedru, takže bylo super, že jsme mohli jet hodně ve stínu,“ ohlížela se Zuzana Boháčová.
Zařazení legendy s jednadvaceti serpentinami na závěr itineráře kvitovala. „Při startu v sedm není šance se rozjet. Takže bylo super přijet pod výstup do Alpe d´Huez ve správné provozní teplotě. Není tam místo, kde by si člověk odpočinul. Je super, že v každé ze serpentin je tabulka s informací, jak prudká a dlouhá je pasáž do další zatáčky,“ pochvalovala si Zuzana Boháčová.
Party kolem silnice skvělým rozptýlením
Byla u vytržení ze starších účastníků. „Padesátníci či šedesátnici mě předjížděli docela ve velkém. Netuším, jestli šlo o místní cyklisty a měli trasu najetou, každopádně byli skvěle připravení a dávali si pořádně do těla,“ skládala poklonu česká závodnice. „Obdiv zaslouží i cyklisté, kteří nejeli vpředu, ale prožili na trase deset a více hodin,“ připomínala Zuzana Boháčová hobby cyklisty, z nichž ten nejpomalejší prožil na trase třináct hodin a čtyři minuty.
Jaký je recept na gigantickou porci výškových metrů? „Já jela od prvního kilometru na vytrvalost, nikde jsem nešla přes závit. Používala jsem lehké převody. A poslední dva kilometry závodu už jsem zrychlovala. V cíli se mi ani nechtělo věřit, že jsem už dojela,“ usmívala se Zuzana Boháčová nadšená atmosférou, kterou připravili fanoušci podél trasy.
„Kolem silnice už stály karavany diváků, kteří přijeli fandit na Tour. Jsou vlastně jako v kempu. Mají tam piknikové stolečky, grilují, bazénky… Pozorovat bezprostřední okolí bylo skvělým rozptýlením. Atmosféra byla super na rovinách, ve všech vesničkách i v kopcích. Jejich vrcholy byly doslova obsypané. Všichni skandovali. Allez, Allez, Allez… A když viděli, že jede holka, tak ještě přidali. Tohle bylo kouzelné!“
