Existují zvláštní případy, jako je třeba ten letošní, kdy den určený k odpočinku tak úplně odpočinkový není. Namísto vyjížďky, masáže a dobrého jídla případně mediálních povinnosti totiž o prvním volném pondělí čekaly Tour de France pasová kontrola, charterový let a v něm přesun z Dánska do Francie, do Dunkerku.
Je to výjimka udělovaná Mezinárodní cyklistickou unií UCI těm třítýdenním závodům, které se rozhodnou svou značku exportovat až příliš daleko od hranic své domoviny.
Zavedlo to Giro v roce 2018, které se na pozvání jednoho izraelského miliardáře „nabouralo“ do Jeruzaléma. I letos při své maďarské exkurzi si vymínilo jeden den volna navíc oproti standardnímu počtu (2), ve kterém došlo k velkému stěhování cyklistického národa.
Byť je volno, jde se na kolo
A teď zase s touto anomálií přišla Tour de France kvůli své výpravě do Kodaně. Další dva plánované dny už ale proběhnou podle standardní šablony. Tedy… Žádný volný den na Tour neexistuje, říkají cyklisté, kteří si opravdový relax, jak si ho představuje většina z nás ani dovolit nemůžou. Takže ať je volno, nebo ne, uvidíte účastníky Tour stejně sedět na kole.
Říká se tomu aktivní odpočinek. Aby po týdnu nebo dvou dřiny v kopcích, časovkách nebo spurtech zvolna protáhli nohy a ty aby nevypadly z tempa, což by mohlo být v dalším průběhu třítýdenní dřiny vražedné.
Ještě se ale zastavme u termínu „zvolna“, abychom si ujasnili jeho relativitu. Protože pokud se jmenujete Wout van Aert, vyrazíte o volném dni na 43 kilometrů s převýšením 474 metrů a vytlačíte průměrnou rychlost 33,5 kilometrů za hodinu. Jezdí někdo z vás, když má volno, tak, jako Belgičan loni v Tignes?
Byť jde o kolo na Tour de France na prvním místě, není to celé jen a pouze o něm. Seznam úkolů na těch 24 posvátných hodin je mnohem delší: doplnění paliva do nádrží, studování následující etapy, rozhovory, sponzorské povinnosti. K tomu samozřejmě masáž.
Volný den taky přináší víc prostoru na práci s bolístkami, které se v závodním režimu řeší v kalupu. Snad už jasné, že volný den není dnem poflakování se.
Hamburger pro uzdravení hlavy
To hlavní, co odpočinek přináší, je výrazné snížení intenzity fungování a celkový objem, protože všechny ostatní dny jsou na Tour ještě šílenější.
Psychický odpočinek je stejně důležitý jako ten fyzický. Jídlo může hrát v obou směrech stěžejní roli. Večer před volným dnem je jedním z mála, kdy se závodníci můžou u jídelního stolu spustit. Takže když na stole uvidíte hamburger a hranolky (ovšem bez majonézy i kečupu), je to součást „uzdravování“ hlavy.
Všechny ostatní dny totiž žaludky závodníků převalují jen lehce stravitelná jídla tak, jak je ve svých tabulkách spočítali nutriční poradci. Nejčastěji tedy bílé maso a ryby. A to červené? Obsahuje sice hodně bílkovin, ale taky toxiny a hůř se proto tráví.
V neposlední řadě musí profík během volného dne vychválit vybavení, které jeho týmu dodávají sponzoři. Takže na svých sociálních sítích často vystavují fotografie toho, jak skvělé regenerační přístroje mají k dispozici. Jak jim chutná ta která regenerační tyčinka nebo že jejich vytuněný závodní stroj už se zase těší na další den a zběsilou rychlost.
V neposlední řadě, obvykle po vyjížďce, obědě a šlofíku přicházejí u vybraných jedinců mediální povinnosti, protože každý jeden reportér s akreditací na krku by se rád na něco zeptal. Třeba na to, co profíci dělají o volném dnu…
