Okusil chuť bojů pod olympijskými kruhy, naskočil do závodů absolutní elity, chvíli byl bez práce, aby záhy slavil vítězství z etapových závodů. Michael Kukrle, dosluhující vládce české silniční cyklistiky v závodě s hromadným startem, prožil od triumfu na domácím šampionátu rok, na nějž sedí jakýkoliv přívlastek kromě slova nudný…
„Bylo to hodně turbulentní období,“ usmívá se sedmadvacetiletý závodník týmu Elkov Kasper. Právě v barvách hradeckého týmu před rokem získal mistrovský titul. Vybojoval si tak právo startu na olympijských hrách v Tokiu.
Po příletu do Japonska musel do izolace, protože byl letadle s pozitivně testovanými osobami. Trénoval jen na trenažéru. Prakticky nespal kvůli přesunům mezi hotely. Ale pak v závodě oslnil. Sto osmdesát kilometrů jel v úniku a dokončil šestatřicátý před řadou hvězd. „Když si uvědomím, jak jsme ze začátku doslova odsrali ta přísná pravidla související s covidem-19 a co všechno jsme před závody museli v Japonsku vytrpět, tak je to skoro jako vítězství,“ ohlíží se za olympiádou Kukrle, který se představil i v časovce, kde byl šestadvacátý.
Skvělá výkonnost mu vynesla angažmá v Gazprom RusVelo, týmu druhé nejvyšší kategorie.
Na pár dnů nezaměstnaný
K dispozici dostal kola Look na Super Recordu. „Špičkový materiál,“ rozplýval se. „Tým má základnu v Itálii, téměř všichni mluví Italsky. Jde o hodně mezinárodní tým,“ říkal po seznamovacích kempech.
Absolvoval závody Kolem Ománu a UAE Tour. A pak přišel šok… Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, což mělo dopady i na sportovní scénu. UCI odebrala týmu Gazprom licenci. A Kukrle byl bez práce.
„Měl jsem asi tři možnosti. Ale kvůli závodnímu programu byl Elkov jasná volba. Navíc jsem všechny znal. Bylo to jako návrat domů. Všechno proběhlo v pohodě, protože jsem nemusel poznávat fungování týmu,“ vzpomíná Kukrle na březnový přesun do hradecké formace.
„Dostat se někam v rozjeté sezoně je hodně složité. Buď mají týmy plné soupisky, nebo nemají finance na další závodníky kvůli napnutým rozpočtům. Jsem s kluky z bývalého Gazpromu ve spojení. Vím, že třeba Italové jezdí alespoň v rámci reprezentace. S Eirikem Lunderem z Norska jsem mluvil, ten se dostal v dubnu do kontinentálního týmu Coop, Španěl Manuel Díaz podepsal v červnu do Burgosu,“ promítal si soupisku bývalého zaměstnavatele.
Sbíral etapová i celková prvenství
Návrat do známého prostředí mu šel k duhu. Ve Francii vyhrál etapové klání Tour du Loir et Cher, stejný kousek se mu povedl při etapáku Tour du Pays de Montbéliard, kde navíc vyhrál etapu. Stejně jako už v dubnu při etapovém klání v Ardenách.
„Bylo to hodně turbulentní období vyplněné spoustou změn. I přes všechny trable šlo o skvělý rok,“ ohlíží se za dvanácti měsíci v mistrovském dresu. Před šampionátem, který poslední červnovou neděli hostí Mladá Vožice nechtěl spekulovat o pravděpodobnosti obhajoby. „Formu mám slušnou, ale šance na obhajobu velká není. Pro tým je hlavní, aby titul zůstal v našich barvách. nikoliv jméno vítěze,“ přiznává bez obalu Kukrle, který doufá, že na krátkou anabázi v prokontinentálním týmu se mu podaří navázat.
„Chtěl bych se posunout ještě výše. Můj agent je v kontaktu s několika týmy. A já věřím, že nabídka přijde,“ říká odhodlaně český šampion z roku 2021.
