S příchodem slunečného počasí postupně zahájily provoz všechny české bikeparky a trailová centra. Nabídka lokalit, kam můžete za specificky bikovými stezkami zavítat, se výrazně rozrostla, mnozí začínající jezdci tak budou řešit spíše navazující problém – na čem vyrazit.
Velká centra bikové zábavy samozřejmě disponují půjčovnami kol, kde si můžete odpovídající výzbroj půjčit. Koho ale terénní jízda baví a chce si ji užívat nejen o víkendech, zatouží dříve či později po vlastním trailovém kole. Aktuálně však zájemce možná zaskočí vysoké cenovky i špatná dostupnost kvalitních celoodpružených strojů. Akceptovatelným řešením může být opomíjená kategorie pevných trail biků.
Pevňák šetří dvakrát
Nižší cena pevného trail biku je dána jednoduchostí rámové konstrukce bez odpružené zadní stavby i absencí tlumiče. Tato kategorie ale není zajímavá jen pro mladé začínající bikery, pevné kolo si nezřídka najde cestu i do garáží zkušenějších jezdců, třeba jako doplněk k celoodpruženému modelu. Jeho další předností jsou totiž výrazně nižší nároky na údržbu.
Tlumič a čepy zadní stavby vyžadují periodickou péči, což provoz fullu prodražuje. Dostupný „pevňák“ je tedy rozumnou alternativou pro cesty po městě, výlety s rodinou, vyjížďky ve špatném počasí a podobně.
Hardtail se sjezdovými geny
Trail bike se od klasického XC hardtailu liší v mnoha ohledech. Zásadní je konstrukce rámu, ten bývá dlouhý (velká hodnota reach) a nízký, funkčnost specifické geometrie podporuje vyloženě kratičký představec v kombinaci s širokými řídítky, oboje pro stabilní a jisté ovládání v náročném terénu. Zadní stavba bývá maximálně zkrácena, aby kolo poskytlo co nejvíce zábavy a živosti (zatáčení, skoky, jízda po zadním kole…).
Zatímco pevná kola pro XC mívají vidlici se zdvihem okolo 100 mm, u trail biků se běžně setkáváme se 120 až 140 mm nad předním kolem. Vyšší zdvih umožňuje snazší překonávání překážek, navíc delší vidlice pokládá hlavový úhel a kolo se tak chová ještě stabilněji v rychlosti.
Ovladatelnost a odolnost biku je vždy adekvátně podpořena širšími ráfky a plášti. Zatímco u XC kategorie můžeme za standard označit šíři obutí 2,2–2,3“, u trail biků je to 2,4–2,6“. Objemné pláště nejen zlepšují kontakt kol s terénem, ale také částečně nahrazují chybějící zadní odpružení.
Zatímco kvalita převodového ústrojí může být upozaděna, brzdy jsou u tohoto typu kola klíčové. Výrobci osazují větší průměr kotoučů, volí silnější čtyřpístkové modely, případně kombinují obě tyto možnosti. Nepostradatelným doplňkem se stává teleskopická sedlovka pro ničím neomezené manévrování nad kolem.
Kdy už je čas na fulla?
Nejdostupnější modely této kategorie bývají koncipovány jako ekonomická volba pro adolescenty, kteří na skocích a trailech za domem rádi posouvají své limity. Jsou odolnější a mají hravější geometrii než běžná XC kola, ale trpí nadváhou a funkčnost klíčových komponentů zkušeného jezdce neuspokojí. Solidně vybavená kola bez větších kompromisů se začínají objevovat v cenové hladině od 30 000 korun. Půjdeme-li s cenou ještě výše, získáváme především kvalitnější vidlici, ale i další důležité díly.
Také u této kategorie je podstatná volba obutí – pro terénní hrátky lze jedině doporučit bezdušový setup, dostatečný objem plášťů, měkkou přilnavou směs, případně i použití vnitřní ochranné vložky. S podobně naladěným pevným trail bikem se nemusíte bát vyrazit na žádnou stezku, je ovšem dobré znát jeho limity.
Pevné kolo nijak neomezuje na rychlých stezkách s dobrým povrchem (flow traily), ale čím rozbitější trail bude, tím přesnější pilotáž ve srovnání s fullem bude potřeba. V rozbitých úsecích budete zároveň o něco pomalejší než stejně zkušení kolegové na celoodpružených kolech.
Trailový „pevňák“ vydrží a sjede všechno, ale rychlost a komfort zkrátka budou vždy na straně celoodpruženého kola. Jestli trailovému ježdění propadnete, bude pro vás pevný trail bike pravděpodobně jen přestupní stanicí na cestě k fullu. Co se na něm však naučíte, na „celopéru“ jako když najdete.
