Hledíte někdy daleko před sebe do budoucna a dumáte, jak asi kola za deset, patnáct, dvacet let můžou vypadat? Jestli ne, nic se neděje, protože se zdá, že někteří lidé to dělají poměrně často, a pokud byste viděli naživo následující výtvory cyklistických designérů, asi byste kolem nich neprošli bez povšimnutí.
Jakýkoliv koncept má za cíl ukázat, čeho jsou vývojáři schopni, ale současně se jen velmi zřídka dostane do stádia produkce. Což – jak uvidíme níže – je někdy škoda, protože jde vážně o líbivé kousky. Některé jsou vpravdě výstřední, ale mnoho z nich je vcelku nadčasových a vypadají, jako by vážně mohly fungovat.
PG Bugatti
Pokud Francouzi zrovna nevyrábějí Chirona, který se pak s českou SPZ prohání po německé dálnici rychlostí přes 400, dorazí na cyklistický veletrh s konceptem, který má podobně astronomickou cenovku – něco málo přes milion korun. A to jen pro základní model, custom verze se dostanou až k dvojnásobku.
Výrobce o něm říká, že jde o nejlehčí městské kolo díky tomu, že využívá he-endových materiálů a komponentů, třeba zapletených kol Lightweight Meilenstein, která se na českém trhu prodávají za nějaký 120 tisíc korun. Ale neměli byste strach si takové kolo ve městě opřít o plot kavárny?
Canyon Orbiter
Toto kolo nese podpis německého studenta Daniela Frinze a znovu je zamýšleným místem jeho využití město, jen tentokrát v poněkud drsnější podobě jízdy na kole. Do jeho duše se totiž promítají tzv. gravity disciplíny, mezi jejichž hlavního představitele patří downhill alias sjezd.
Takže divočáky v jeho sedle uvidíte někde poskakovat v bikeparcích, na trailech a navíc s tím bonusem, že zpět na kopec a do místa startu se dostanou s asistencí motoru ukrytého v rámu. Vlastně dvou a jakési převodovky, která při roztočení pedálů a dynama roztočí kola. Tohle vážně vypadá jako možná budoucnost.
Specialized fUCI
Co se stane, když hodíte za hlavu regule Mezinárodní cyklistické unie UCI ohledně povinných tvarů a rozměrů kola, a necháte svou představivost volně plout?
Kolo se štítem a koly různých průměrů. Do hrátek s počítačovou grafikou se pustil Robert Egger, kreativní ředitel amerického cyklogiganta, a svůj koncept vysvětlil tak, že UCI zajímá jen velmi úzkou výseč cyklistické populace, která žádná technická omezení nezná a nestará se o ně. A právě pro ně a pro jejich potěchu nakreslil kolo, které by mohlo být opravdu rychlé a zábavné.
Cannondale CERV
Americká invence se promítla do řady poněkud kontroverzních bicyklů, ale CERV (Cannondale Ergonomic Race Vehicle) posunul hranice možného ještě o kousek dál a ukázal možnou budoucnost závodních silničních kol.
Nejzřetelnější je absence klasického rámového trojúhelníku, což na druhou stranu umožňuje ad hoc úpravu geometrie kola, které se tak může proměnit z agresivní závodničky do pohodlného endurance stroje. Kam ale umístíte bidon?
HMK 561
Na první pohled kolo, jehož tuhost by se dala zpochybnit. Zvlášť když zadní vidlice má být pro navýšení komfortu kyvná. Stejně diskutabilní by asi byl komfort integrovaného sedla.
A jízdní vlastnosti dvou paralelních ráfků? Karbonový hubeňour ale přemýšlí futuristicky, protože využívá rekuperace a energii vzniklou brzděním využívá pro pohon elektromotorů umístěného v náboji právě mezi dvěma koly.
BMC Impec
Všechny dosavadní divoké nápady přebíjí kolo nového věku, jaké by opravdu mohlo jednou vyjet na silnice. Vývojovému oddělení ve švýcarském Grenchenu trvalo jen čtyři měsíce, od prvního návrhu po finální produkt.
Kolo má rysy tradiční silničky, ale použité technologie a technická řešení se hodí více na časovkářské a triatlonové stroje. Pravidly UCI se u jeho návrhu nikdo nezabýval, ale směrem integrovaných převodníků a kotoučových brzd se už odborníci na aerodynamiku zabývají dlouho.
