Padesát dnů do startu! L’Etape Czech republic by Tour de France 2022 startuje 11. června 2022 na Strahově. Jde o druhý ročník cyklistického závodu pro amatéry i profesionály na českém území. We Love Cycling projel novou trasu nachystanou na letošní rok. A aby porovnání bylo dokonalé, nechyběl bývalý profesionální závodník Vojtěch Hačecký, který mapoval trať už před premiérou na českém území.
Úvod se proti loňskému ročníku nijak dramaticky nezměnil. Ze Strahova se pojede směr Hostivice. Zatímco před rokem zde účastníci ostře točili vlevo, tentokrát se bude stoupat směr Jeneč. Tady přijde první táhlé stoupání. Sice s minimálním sklonem, ale peloton se natáhne. „Důležité bude nezavařit nohy a správně odhadnout vlastní možnosti,“ varuje Vojtěch Hačecký, vicemistr světa na dráze, že je třeba si hlídat „výkonnostní skupinu“ do níž každý jednotlivec patří.
Peloton přijede až do Jenče. Tady se pojede vlevo směr Hájek. Následovat bude technický průjezd Červeným Újezdem, poté peloton poletí po novém asfaltu směr Unhošť. Tady přijde krátká pasáž po kostkách a kolem budovy starého pivovaru se pojede na Horní Bezděkov.
„Prakticky pořád se silnice lehce zvedá. Taková mírně nakloněná rovina, jen špatným směrem,“ směje se Vojtěch Hačecký. „A v drtivé většině případů jsem tady tréninky absolvoval proti větru,“ krčí rameny.
Jiří Ježek pojede „domů“
Z nové domoviny šestinásobného paralympijského šampiona Jiřího Ježka se účastníci L’Etape Czech republic by Tour de France 2022 spustí na Mostecký Mlýn. Těsně před koncem sjezdu jsou dvě nepříjemné zatáčky a balík tady bude velmi pravděpodobně hodně početný, tudíž je potřeba jet s rozumem.
Následovat bude první stoupání do Bratronic. Patnáct set metrů s průměrným sklonem 5,5 procenta. Místo první selekce. V Bratronicích se pak bude točit ostře vpravo. „Hodně nepříjemné místo. Ve sjezdu se roztrhané pole bude nahánět,“ míní Vojtěch Hačecký.
Cyklisté následně „poletí“ do Dolního Bezděkova. „Během dvou kilometrů bude složité někoho dojet, protože klesání není technické, každý bude valit na maximum,“ říká Vojtěch Hačecký.
A pak přijde potřeba nonstop tlačit do pedálů. Přes Družec až do Žiliny. „Neustále na větru. Jet tuhle pasáž osamoceně bude znamenat dokonalou popravu,“ varuje nyní fyziolog z Centra sportovní medicíny.
Z Žiliny, kde je zařazena sprinterská prémie, čeká další tvrdá práce až na Ploskov. Tady se pole rozdělí. Krátká trasa zahne vlevo a pojede směr Nižbor. Na trase je jedno krátké stoupání hned za odbočením. Celý úsek se pojede po kvalitním asfaltu.
Závod začne u Svaté Alžběty
Dlouhá trasa mezi tím bude upalovat směr Lány. Účastníci prvního ročníku tuto pasáž dobře znají. Až projedou kruhovým objezdem nad obcí, která je útočištěm českých prezidentů, přijde klesání k potoku Klíčava. Nepříjemnou novinkou je fakt, že těžba v lese udělala z velké části sjezdu otevřenou pasáž, a tak v případě protivětru nepůjde o místo na odpočinek.
„Tady se začne závodit. A pro chrty na špici půjde o první skutečný kopec,“ předvídá Vojtěch Hačecký v připomínce stoupání Brejl-Svatá Alžběta dlouhého 1500 metrů s průměrným sklonem šest procent.
Po výstupu přijde ve srovnání s premiérou L’Etape Czech Republic by Tour de France 2022 změna a pojede se vpravo na Nový Dům. Silnice v lese je „pěkně“ rozbitá, místy má cyklista co dělat, aby udržel řídítka v rukách. A v okamžiku, kdy se dostanete mezi pole na dohled na druhé občerstvovací stanici v Novém Domě, najedete velmi pravděpodobně do protivětru, s nímž budete bojovat až k hájovně na Děvíně.
Tady peloton uhne vlevo a kilometry po silnici od Rakovníka budou pěkně ubíhat. Až se před cyklisty otevře výhled směrem k hradu Křivoklát, přijde ostré odbočení vpravo na Pustověty. Po úzké silnici sjedete do obce. „Závěr dva a půl kilometru dlouhého sjezdu je nepříjemný. Z hladkého asfaltu se přejde na decentně řečeno zvlněný, točí se vlevo na můstek pod železniční viadukt, kde je v napojení na nový asfalt doslova schod,“ vypočítává nástrahy Vojtěch Hačecký.
Stoupání na Lašovice je dlouhé 1900 metrů. A zejména úvod se nepříjemně zakousne do nohou závodníků, protože prvních dvě stě metrů sklon neklesne pod deset procent, spíše má tendenci blížit se hodnotám začínajícím dvojkou. Pak je stoupání lesními serpentinami, mezi nimiž vám při časném ranním průjezdu v tréninku přebíhají srnky, příjemnější, ovšem po hodně hrubém asfaltu. Kolo poskakuje jako splašené. Nicméně ti nejrychlejší zvládnou kopec za pět minut.
Jakmile se z lesa vynoříte, znovu lze očekávat souboj s větrem. A z Lašovic pak ještě porci 1300 metrů ve stoupání, které má průměrně čtyři procenta. „Určitě bych nechtěl tuhle pasáž jet sám, protože to bude znamenat obrovské plýtvání energií. Ale je otázkou, na kolik budou hobby cyklisté v druhé polovině startovního pole ochotní tady spolupracovat,“ přemítá Vojtěch Hačecký, když zvednu hlavu směrem k obci Všetaty, která je sice na dohled, ale jen díky prostoru otevřenému mezi polnostmi.
Křivoklátské peklo
Z Všetat přijde táhlé stoupání kolem kapličky U caparta, které je zakončené kratičkým sjezdem a odbočením vlevo směrem na Městečko. Dlouhý sjezd vybízí k oklepnutí nohou. Jede se lesem, nejde o nijak technické klesání.
„Jeho druhá polovina po rozbité silnici plné děr bude hodně nepříjemná, protože ve stínu stromů nejsou záludnosti v podobě četných nerovností vidět,“ hodnotí Vojtěch Hačecký. „A šikana těsně před železničním přejezdem? Zábradlí by si možná zasloužilo balík slámy nebo nějakou žíněnku, protože tady se bude brzdit podle střízlivého odhadu minimálně z osmdesátky. A je to hodně nepříjemné, navazuje zatáčka vpravo, a ještě ten přejezd lehce nakopává,“ hodnotí zkušený profesionál.
Z Městečka přijde prostor „nabrat síly“ po rovné pasáží do Křivoklátu. A zde dojde na první souboj vrchařů. Jestli jsou kopce kořením cyklistiky, tak tady organizátoři připravili hodně pikantní směs. Dva tisíce sto čtyřicet metrů s průměrným sklonem 7,5 procenta, kde drží rekord v aplikaci Strava Stanislav Kozubek s časem 5:51 minuty. Úvodních devět set metrů je po kostkách, které jsou mimořádně rozeklané. A až křivoklátské pavé zdoláte, ještě čeká dlouhých třináct set metrů v pokračujícím kopci… Na jeho vrcholu je cíl první vrchařské prémie. „Hodně těžké stoupání. V úvodu berou sílu kostky, těžko se hledá rytmus,“ říká Vojtěch Hačecký.
Úlevu přinese následný sjezd na Píska, ovšem i tady bude třeba dbát na koncentraci, protože asfalt je jako ementál – samá díra. Po odbočení vpravo následuje napojení na trasu z prvního ročníku, kdy se sjíždí do Zbečna a přijde dlouhý výjezd přes Sýkořice. Celkem 2800 metrů s průměrným sklonem šest procent. Úvodní pasáž sebere hodně sil. Když cyklisté míjí ceduli značící konec Zbečna, sklon je přes dvacet procent. A když se silnice zdánlivě narovná, znovu přijde pokračování vrchařské tortury.
„Je dobré být srovnaný v hlavě, že tohle bude hodně bolet. V nohách bude sto kilometrů. A takový kopec prostě není zadarmo,“ krčí rameny Vojtěch Hačecký. „Vůbec se nedivím, že právě tady se zrodil rozhodující únik prvního ročníku.“
Po dlouhém výšlapu se cyklisté lesem kolem zámku Dřevíč knížete Karla Schwarzenberga spustí pod Nižbor. A přijde… dlouhé stoupání. Zatraceně dlouhé… Celkem 6370 metrů v kopci, který má průměrný sklon 3,2 procenta. Nenechte se ošálit… V úvodu je pasáž, kde GPS souřadnice ukazují sklon přes dvacet procent. Nicméně za Nižborem, kde se na rozdíl od prvního ročníku nesjíždí k Berounce, se stoupání přece jen relativně „srovná“… „Je to milosrdné. Jenže s obrovskou porcí kilometrů v nohách pochopitelně nabírá všechno trošku jiný aspekt,“ usmívá se Vojtěch Hačecký.
Spiritka? Poslední zářez
Až se dostanete nad Chyňavu, pojedete do cíle vlastně v protisměru premiérové L’Etape Czech Republic by Tour de France. Ještě tak bude nutné zdolat stoupání od vily tragicky zesnulého miliardáře Petra Kellnera. Ve sjezdu z Podkozí každopádně buďte mimořádně obezřetní. Sil už bude málo, koncentrace také nebude stoprocentní a jsou zde nepříjemné zatáčky zakončené přejezdem hodně úzkého mostku, a ještě po kostkách. „V případě deště hodně nebezpečné místo. Následný výjezd pak skýtá ideální šanci rozhodnout závod, pokud ještě pojede na čele velká skupina,“ přemítá Vojtěch Hačecký o druhé vrchařské prémii dne.
Cyklisté vystoupají až nad Ptice, kde se uhne vlevo a pojede se směrem k Hájku a následně na Břve a Sobín. Nová silnice lehce klesá, takže vidina cíle se rychle přibližuje. Přes sídliště v Řepích se účastníci spustí do Motola.
A přijde velké finále. Výjezd kolem nemocnice, a pak nově zařazený výšlap Spiritka. Do Atletické ulice jen 570 metrů, ale s průměrným sklonem 7 procent! Další zářez do zmožených nohou. Poslední šance, jak ujet kamarádům ze skupiny či zkusit zabojovat o umístění v příslušné kategorii. Následný sjezd k cíli a obkroužení monumentálního velkého strahovského stadionu už bude jen tečkou za největší cyklistickou akcí pro amatéry v tuzemsku…
„Závěr je ve srovnání s loňským ročníkem z mého pohledu snadnější. Ale celkově začne být závod náročnější mnohem dříve. A má všechno. Těžké kopce, dlouho roviny a naprosto neuvěřitelný počet větrných pasáží, které budou pro výsledek možná důležitější než kopce samotné,“ hodnotí Vojtěch Hačecký L’Etape Czech republic by Tour de France 2022.
