Je jediná a jedinečná a točí se kolem ní celý cyklistický vesmír. Samozřejmě tím myslíme Tour de France, nejslavnější etapový závod v galaxii. Ale Giro, které sezonu Grand Tour, trojice nejnáročnějších etapových podniků, v květnu zahájí, přinese fascinující nadílku horských bitev, zatímco ta třetí vzadu Vuelta bude zase jednou příležitostí k odvetě nebo šancí na double.
Je to už tak zvykem: profesionální týmy na svá úvodní soustředění na začátku ledna sezvou média z celého světa, odprezentují svoje soupisky a taky závodní plány svých největších hvězd. Podle jmen, která směrují na tu či onu Grand Tour, už můžeme hádat, jaké scénáře budou k vidění a kteří jezdci mají květnu, červenci a pozdnímu létu dominovat.
Tour de France – a nikdo se nad tím asi nepozastavuje – vábí ta nejzvučnější jména pelotonu. Slibuje krásně vypjatý souboj mezi týmy UAE, Jumbo-Visma a Ineos Grenadiers. Tedy mezi Slovincem Tadejem Pogačarem, který má poslední dva roky patent na žlutý úspěch, jeho krajanem a zatím neúspěšným vyzyvatelem Primožem Rogličem a za Brity se na steč postaví Adam Yates, protože původní kapitán Egan Bernal, který už taky chuť francouzského vítězství zná, se na konci ledna doma v Kolumbii vyboural při tréninku časovky a bude rád, když letos bude vůbec závodit.
Giro naloží vrchařům
Italské Giro s minimem časovkářských kilometrů, zato s náloží těch vrchařských bude pikantním tahákem o maglia rosa neboli růžový dres. A jestliže o Vueltě se mnohdy mluví jako o závodu druhé šance pro ty, kteří ve Francii předtím neuspějí, pak letos dostane nový náboj, protože Pogačar ji po Tour označil za svůj druhý vrchol roku.
Jumbo, které zatím nedokáže najít cestu ke žlutému grálu, svoji důvěru zase jednou vkládá do rukou Rogliče, který před dvěma lety padl v předposlední den pod náporem Pogačara a loni pod náporem gravitace v úvodní etapě a nakonec zraněný a bez šancí vzdal. Nizozemský tým ale znovu posílil a poučený Roglič spolu s Dánem Vingegaardem, loni senzačně druhým, utvoří v červenci nebezpečný blok.
Kdysi dominantní Ineos v minulé dekádě ovládl sedm ročníků, ale na další žluté triko čeká od roku 2019, kdy právě Bernal byl nejlepší. Adam Yates je sice v bilanci na Grand Tour slabší než jeho dvojče Simon, který už vyhrál Vueltu. Ale 4. pozice z loňské Vuelty možná naznačuje probuzení. Spoléhat bude na podporu Gerainta Thomase, Filippa Ganny nebo oddaného vrchařského pomocníka Daniho Martíneze. Zato od Richarda Carapaze se očekává, že za pomoci Geoghegana Hart a Richieho Portea přiveze domů růžový dres.
Pogačar versus Alaphilippe, Pinot či Martin
Ale ani Arabové neváhali s investováním do nových jmen a svému kapitánovi Pogačarovi přikoupili nové štíty, mezi nimiž vyčnívá George Bennett, do loňska dvorní pomocník Rogliče, takže do týmu přináší vhled do uvažování slovinského arcirivala.
Tažení na trůn Tour de France vyžaduje velký talent, silný tým, což mezi řádky znamená obří rozpočet. Taky proto je těžké odhadovat, kdo mimo velkou trojku by mohl ve Francii uvažovat podobně vysoko. Protože ale víme, že cyklistika je nevypočitatelná, do hry můžou vstoupit pády i zranění zdánlivě nedostižných hvězd, která by tak otevřela dveře dalším čekatelům.
Dávno dopředu sepsaný scénář Tour by mohl narušit diblík v duhovém dresu Julian Alaphilippe. Sice stárnoucí, ale pořád kvalitní je Thibaut Pinot spolu s týmovým kolegou a o šest let mladším Davidem Gauduem. Dalším Francouzem při chuti je vystudovaný filozof Guillaume Martin, Australan Ben O’Connor byl loni s vítěznou etapou čtvrtý A možná své řeknou Alexej Lucenko, Jack Haig nebo i Enric Mas. Může ale někdo z nich zastavit Tadeje Pogačara na trati 109. ročníku, ze kterého si chce odvézt třetí maillot jaune? Zdá se to nepravděpodobné, ale víc zjistíme mezi 1. a 24. červencem.
Giro možná postrádá v soupisce ta nejzářnější jména. Ale růžová vábnička přichystá velkou show. Na časovky chabé (jen 26 km, což je nejméně za posledních 60 let), zato porcí hor překypující závod dojede z Budapešti do Verony a cestou překoná 51 tisíc výškových metrů přes vrcholky Etna, Mortirolo, Pordoi a nebo Fedaia.
Richard Carapaz tu vyhrál v roce 2019. Zvažuje svoje šance proti celkovému vítězi z roku 2017 Tomu Dumoulinovi, taky Simonu Yatesovi a své bude chtít říct skvělý kamzík Miguel Ángel López nebo další Jihoameričan Rigoberto Urán.
Marco Pantani se následovníka asi nedočká
Uznávaný vítězný double Giro+Tour naposledy svedl Marco Pantani v roce 1998. Letos tento dvojboj podniknou Guillaume Martin, López nebo Vincenzo Nibali. Ale žádný z nich nemá naději historický počin v celém rozsahu zopakovat.
Pogačar sice naznačil, že ho tento kousek v budoucnu láká. Ale nebude to dřív než příští rok. Protože ten letošní (po pravděpodobném triumfu ve Francii) vyhradil své účasti a pokud možno i vítězství na Vueltě. Ve Španělsku mu soupeři budou Evenepoel, Quintana, Adam Yates, Carapaz, Valverde, Mas a možná i Roglič.
Slovinec, pokud by vyhrál i letos, by se stal prvním mužem, který španělskou Grand Tour vyhrál čtyřikrát v řadě. „Každý ví,“ zavtipkoval 32letý bývalý skokan na lyžích, „že Tour de France jedu jen proto, abych se připravil na Vueltu.“ Ale to mu nikdo nemůže věřit, protože Tour je pro něj i celý cyklistický vesmír středobod, kolem kterého se točí vše ostatní.
