Už to zase začalo – zvyšující se frekvence jarních vyjížděk tak často doprovázených otravným (proti)větrem. Ale než abyste si nechali odvát veškerou radost z jízdy, naučte se vítr využít jako pomocníka.
Jízda do opravdu silného protivětru se v mnohém rovná jízdě do náročného stoupání. Ale se zataženými brzdami. Nejenže vás to brzy přestane bavit, vyčerpá to taky všechny zásoby vaší energie.
Protivítr je jako kopec
Důkladné plánování může problém výrazně usnadnit, takže jako před každou jinou jízdou je záhodno zkontrolovat apky s předpovědí počasí, abyste dobře pochopili, co čeho jdete. Logická bude volba proti větru cestou tam a s extra motorem v podobě větru do zad na zpáteční cestě.
Většina moderních kol je stavěna co možná nejvíce v duchu aerodynamiky, ale zase to neznamená, že kolo odvede celou práci s protivětrem za vás. Vaším úkolem bude otáčet pedály co možná nejhladčeji. Elegance je základní poučkou, ale nejde jen o to vypadat na kole překrásně. Jde při tom víc o efektivní využití energie.
Protivítr je podobný kopci v tom smyslu, že musíte vynaložit víc síly, a tím pádem se podobá i zařazený převod, tedy lehčí, aby šlapání nebylo trhavé a zkrátka energeticky náročnější. Ano, bude to čas od času znamenat, že pojedete pomaleji. Vítr na rozdíl od kopce nevidíte (pokud odhlédneme od topolů u cesty ohnutých až k zemi), ale pořád je to významná a trvalá překážka.
Může to znít jako směšná rada, ale i přesto, že stojíte tváří v tvář nepřemožitelnému soupeři, kterého odstřihnou až domovní dveře, měli byste zůstat pozitivně naladění. Překážku a to klidně i protivítr musíte jednoduše zdolat. Takže pokud jste si už předem zjistili, že vám vítr bude dělat na kole společníka, můžete na to alespoň hlavu připravit a slíbit jí, že po větru do bude lahoda v rychlostech, na jaké jste běžně zvyklí.
Rada Winstona Churchilla: Pokud procházíte peklem, nezastavujte
Pokud šlapete proti větru, měli byste si taky vzpomenout na slova Winstona Churchilla, který tvrdil, že „pokud procházíte peklem, nezastavujte“. Takže ať je to sebenepříjemnější, jeďte dál a nenechte se velikostí tohoto sousta zakuckat. Místo toho si celou trasu „proti“ rozdělte na menší a dostupnější cíle, ať je to příští strom u cesty, další vesnice, zaparkované auto.
A nakonec to bude i důležitá lekce pro vaše další kilometry v sedle. Nikdo nikdy neřekl, že cyklistika bude snadná, spíš vás bude tlačit za vaše horizonty a limity. Takže ač to možná zní divně, užívejte si to. Protože co vás nezabije…
Nejjednodušší cestou, jak porazit protivítr, je týmová práce. Jízda ve skupině, tedy pokud se budete držet v závětří za vaším kolegou a nedostane se vám privilegia skupinu vést, vám ušetří 20 až 30 procent energie. Nakonec ale i na vás jednou dojde řada a vykrucovat se ze sdílené povinnosti se rovná cyklistickému zločinu. Nebo snad chcete být označeni za netáhlo?
Čím větší skupina bude, tím méně času budete muset u vesel v boji proti živlu strávit a tím delší naopak bude čas na oddech v závětří. Toto ale vyžaduje jistý um při jízdě na zadní galusce cyklisty před vámi, aby se takového větrného štítu využilo na maximum. Jen bacha, abyste si „nelízli“. Pád je to poslední, co skupina uvítá.
Hlavu dolů, lehčí převod
Protože skupina bývá zpravidla za odměnu o víkendu, přes týden jezdíte sami. Takže i když se vám nedostává ochrany balíku, dají se využít různé strategie, co s větrem.
Výrobci kol si při vývoji hrají s aerodynamikou, ale ve finále zjistíte, že stejně největší problém v aerodynamickém odporu je hmota samotného cyklisty, nikoliv jeho kola. Poměr je spočítán na zhruba 80 ku 20 procentům.
Takže podobně, jako když sjíždíte z kopce nebo se chystáte spurtovat a držíte při tom řídítka v dolním oblouku, skloňte obdobně horní část těla, aby se stala co možná nejmenším terčem pro útočící protivítr. Takže nejen nízko, ale i lokty k tělu. Dost možná si tím způsobíte parádní bolest dolní části zad, ale zase jednou se přesvědčíte, že profesionální bike fitting možná má něco do sebe.
Ačkoliv asi všichni nejvíce milujeme jízdu ve slunečném bezvětří, větru a dešti zatím poroučet neumíme. Takže až zase jednou trochu foukne, nevzdávejte to. Hlavu dolů, lehčí převod a utěšovat se vyhlídkou, že nazpět pojedete s větrem o závod.
