Bylo by o dost jednodušší vytvořit seznam těch, co nemocní nebyli. Od Pogačara přes Van Aerta po Alaphilippa i Štybara, zástup v čekárně je delší než nejdelší jarní závody. Cyklistická marodka je přeplněnější než kdy dřív. Proč?
Měl to být jeho velký den a s tím, s jakou formou Wout van Aert do sezony 2022 vlétl, asi nemohl nikdo pochybovat, že druhý z letošních monumentů, závod Kolem Flander, získá pro sebe.
Jenomže ve čtvrtek, tři dny do startu Ronde, vypustil do světa videa, kde zdrcený vyprávěl o tom, že ho covid do boje nepustí. „Nemám tušení, kde jsem se nakazil,“ špital Belgičan. „Tolik jsem se chránil. A zvlášť letos.“
Nemoci kolují pelotonem od začátku roku a nikdo moc neví, co s tím. Na Mallorce, v Provenci, v závodě Kolem Valencie, v Katalánsku, na Sanremu. A ve Flandrech vedle největšího favorita nepřijel na start celý tým Israel-Premier Tech, který neměl dost zdravých závodníků, aby poskládali sedmičlennou sestavu.
Bora ztratila 19 závodníků
V únoru byl diagnózou covid, který postupně přešel v obyčejnou chřipku, která se ve stínu pandemie zdála už zapomenutou nemocí. Přestože používání respirátorů, sociální odstup a hygiena dál platí, bacily peloton kosí s novou silou. Quick-Step a Bora-Hansgrohe patří k nejzasaženějším.
Ralph Denk, manažer německé Bory, nedávno spočítal své ztráty: „Aktuálně máme 12 závodníků s covidem nebo jiným respiračním onemocněním, k tomu je mimo sedm dalších vinou pádů, se zlomeninami nebo otřesem mozku. Ze 30 závodníků je 19 zraněných nebo nemocných.“
Co se to děje? Není neobvyklé, že závodník v top formě onemocní, protože je vlastně na hraně fyzických možností a tak nejchoulostivější. Ale že by letos bylo tolik závodníků na vrcholu formy už zjara?
Své způsobilo chladné jaro, zasněžené dny během závodu Paříž-Nice, v Sanremu, dokonce i v jinak hřejivém Katalánsku. A to už je krůček k problémům s horními cestami dýchacími. A ani covid, jak si možná myslíme, nebo aspoň přejeme, zatím úplně nevymizel.
Naopak s tím, jak se restrikce nejen ve společnosti, ale i v cyklistice uvolňují, je případů paradoxně ještě víc. Poslední dva roky si cyklisté žili ve své cyklistické bublině a mohli se tam cítit celkem v bezpečí, ale případy se letos množí. Sagan, Pogačar nebo i teď Van Aert…
Zvýšenou nemocnost přináší taky trend doby – tlak na výkon. Závodníci jsou ve stresu, aby si formu přivezli hned do úvodu roku, trénují tvrdě čím dál dřív a i proto jsou hubenější, takže i jejich imunitní systém dostává zabrat, od ledna vlastně až do října.
Jestliže dřív se zahajovací závody v Provenci nebo u Valencie braly za přípravu na klasiky nebo třeba i Giro, dnes jsou zvyklosti jiné. A je to dobře vidět na rychlostech, v jakých se závodilo už v únoru nebo březnu. Přidejte si už zmiňovaný chlad a trabl je na světě.
Oslabily imunitu respirátory a dezinfekce?
Bacily poletují kolem a vlastně nic s tím nejde dělat. Zvlášť když už jste na limitu fyzických možností. Objevují se názory, že za současnými problémy může stát zvýšené užívání respirátorů a dezinfekce v posledních dvou letech, což vedlo k oslabení imunity. Ale ať řádí covid nebo jen běžné nachlazení, v každém případě znamená dočasnou stopku.
Obrana je však velmi děravá, zvlášť v prostředí, v němž se mísí tolik lidí, kteří neustále někde cestují a tak – byť dodržují hygienický protokol – se nutně potkávají s dalšími lidmi. Top závodníci jsou pod neustálým dozorem stran výživy, stravy, váhy i tréninku, ale na nemoc jsou všichni krátcí.
Možná že lavina marodů ustane s tím, jak léto rozehřeje silnice do obvyklých teplot. Ale stejně jako trénink, závody a cestování jsou nedílnou součástí profesionální cyklistiky, tak jí navždy zůstanou i nemoci.
