Ve světě horských kol je teleskopická sedlovka celkem běžnou věcí, ve světě silničních závodů rozhodně ne. Ale předposlední březnová sobota roku 2022, respektive Matej Mohorič, přepsala dějiny. Jeho kolo s odpruženou sedlovkou jelo o slávu. A nebyl to závod ledajaký: první z klasikářských Monumentů sezony, bezmála 300 kilometrů měřící Milán-San Remo.
Možná by si ani nikdo pořádně nevšiml a přešlo by se to bez jakékoliv medializace. Jenže Mohorič, úřadující slovinský šampion, slavnou Primaveru nevyhrál!
Jak moc mu k tomu zrovna teleskopická sedlovka dopomohla, to ví asi jen on sám, ale způsob, jakým San Remo vyhrál, byl obdivuhodný. Všem svým rivalům včetně slavnějších krajanů Pogačara i Rogliče, ujel ve sjezdu z posledního stoupání Poggio těsně před cílem.
Mohorič strategii chystal celou zimu
Byl to sjezd mnohdy až za hranou s maximálním rizikem. Mohorič dvakrát málem spadl, ale vždy kritickou situaci zvládl a neustále se rivalům vzdaloval. Mírný náskok pak udržel i na rovině a slavil historický triumf.
„Asi jsem tímhle zničil cyklistiku,“ říkal s úsměvem 27letý cyklista stáje Bahrain-Victorious, který patří mezi nejlepší sjezdaře v profipelotonu. Jak sám říká, vděčí za to mládí, kdy s kamarády sjížděl na horském kole nejrůznější traily. „Ale určitě jsem nebyl nejlepší z nich. Jen jsem se dokázal rychle učit z každé chyby, kterou jsem udělal. Už tehdy jsem dokázal najít svoje limity,“ vzpomínal.
„Cítil jsem, že mám v tomhle závodě velkou šanci. Proto jsem nad ním přemýšlel celou zimu. S týmem jsme věnovali přípravě maximum a zaměřili jsme se i na materiál,“ prozradil Matej Mohorič.
Zdvih dvanáct nebo šest centimetrů?
Zkoušel sedlovku se zdvihem 12 centimetrů, ale to bylo příliš, nakonec se rozhodli pro poloviční zdvih. „Na řídítkách jsem měl spouštěcí mechanismus. Během sjezdu z Poggia jsem to několikrát použil,“ prozradil. Mezinárodní cyklistická unie potvrdila, že pravidla použitím teleskopické sedlovky ničím neporušil.
„Když to někteří z favoritů při závodě viděli, usmívali se a říkali, co s tím budu dělat. Ale já je varoval, že jestli mě budou chtít následovat ve sjezdu z Poggia, bude to pro ně hodně velké riziko,“ líčil Matej Mohorič s úsměvem.
Jako první kdysi předvedl v závodě na nejvyšší úrovni krkolomnou pozici ve sjezdu pod sedlem na rámu, tzv. supertuck, kterou později UCI zakázala. Teď vsadil na jiný experiment. „Podruhé jsem zničil cyklistiku… Třeba teď začnou odpružené sedlovky používat všichni. Za mě je to výhoda. Je to bezpečné v závodě i tréninku, lépe se brzdí. Dá se z toho dost vytěžit,“ říkal po závodě slovinský vítěz.
Triumf pro něj byl krásnou odměnou. Přitom moc nechybělo a na Primaveru nejel, protože začátkem března měl při klasice Strade Bianche těžký pád spolu s mistrem světa Alaphilippem. Natloukl si koleno, ale dokázal se zotavit. Dokonce tak, že díky svému sjezdařskému umu a možná i díky technice dokázal všechny zaskočit a vyhrát Milán-San Remo.
„I když to vypadalo riskantně, vím, kam až můžu zajít. Vždycky tam chci mít zlomek vteřiny, abych v případě podklouznutí mohl zareagovat. Ale když chcete tímhle způsobem vyhrát San Remo, tak určitá míra rizika být musí. Je to krásný sen,“ dodal Matej Mohorič po životním závodě.
