Jídelníček pro dítě?! Podoba potravin pro děti se řeší stále intenzivněji a mnohdy v hodně útlém věku. A vůbec přitom nemusí jít o náctileté teenagery, kteří jsou na prahu profesionální kariéry.
Jak by měla vypadat stolní tabule dětí? Čeho by se měly vyvarovat? A jaké jsou největší nešvary v konzumaci u dítek školou povinných rozebírá fyziolog Vojtěch Hačecký z Centra sportovní medicíny.
„Při přípravě jídelníčku pro sportující dítě je potřeba si především uvědomit, že dítě není malý dospělý. Zatímco zdravý dospělý jedinec má v těle šest až dvacet procent tuku, zdravé dítě by mělo mít šestnáct a dvacet šest procent tuku. A k tomu je třeba pamatovat, že u dospívajících dívek je tuková vrstva vyšší u kluků.
Zásadních bodů v přístupu ke stravování dětí je několik. Obrovským trendem je vynechávání jedné či více potravin jako například obilovin nebo mléčných produktů. Celkově si velká část populace nalhává, že má intoleranci na mléko, hodně módní je také tvrzení o intoleranci na lepek.
Zatímco v některých případech jde pochopitelné o reálně podložené problémy potvrzené vyšetřením, spousta jedinců vůbec žádný problém nemá, jen se veze na vlně aktuálního trendu. Ve velkém se tady projevu otázka hlavy a mentálního rozpoložení.
Je samozřejmě celá řada případů, kdy se dítě při pouhém pohledu na mléko pozvrací. Ale za normálních okolností není důvod, jakkoliv přísun mléčných produktů omezovat, protože jde o přirozený zdroj vápníku a bílkovin, které jsou pro děti potřebné. Už jen proto, že děti nemají dokončený vývoj kostí, tudíž vápník je pro ně nezbytný.
Často rodiče u dětí, nejen těch sportujících, řeší diety. Všichni by si měli zapamatovat, že pokud dítě není obézní a dietu mu nenařídí ošetřující lékař, jde o nesmysl. Není důvod, jakkoliv dítě brzdit v příjmu potravy, protože energický výdej dětí je obrovský, pokud celý den neprosedí u počítače.
Junk food je nežádoucí
Samozřejmě jde o celkový přístup. Návyky se tvoří v útlém věku. Už při přechodu na pevnou stravu. Rodiče by měli nechat dítě vybrat si potraviny, pochopitelně jistou mírou edukace ze strany dospělých.
Pokud si má vybrat v lednici mezi jogurtem, sýrem, zeleninou a ovocem, nemůže sáhnout vedle. Je to i předávání vlastních návyků ze strany rodičů. Pokud u dospělých dítě vidí konzumaci chipsů a kupříkladu coly v neřízeném množství, nejde o správný příklad.
Co by dítě nemělo jíst? Pojem junk food se vžil dostatečně. Smažený burger, hranolky, popcorn, zmrzlina, donuty, nejrůznější čokoládové tyčinky, pizza… Jasně, občas si něco nezdravého dopřejí i dospělí, ale obecně nechceme přece děti učit jíst právě tohle.
Jestliže si dítě místo zdravé svačiny denně dopřeje něco smaženého na přepáleném tuku, který je rakovinotvorný, asi je zbytečné se bavit o přínosu pro tělo.
Lepší, než cpát dětem sušenku je nabídnout vhodnou alternativu. Najít si oblíbenou sladkost a držet se jí. Mnozí rodiče by se divili, jakou parádu svedou třeba sušené datle. Ale nikdy je potomkům nenabídli.“
