Tadej Pogačar a Primož Roglič. Dva Slovinci, kteří v červenci budou patřit k největším favoritům Tour de France, ukázali skvělou formu už nyní. Sice nedošlo k jejich přímé konfrontaci, ale pomyslný souboj na dálku skončil nerozhodně. I když možná na body by boxerskou terminologií vyhrál Pogačar.
Rozdílem třídy ovládl 57. ročník etapového závodu Tirreno-Adriatico v Itálii, Roglič se zase stal celkovým vítězem 80. ročníku Paříž-Nice. V obou případech jde o nesmírně těžké závody, které vyhrávají nejlepší vrchaři. V obou je krátká časovka i spousta kopců a oba Slovinci ukázali, že jsou připraveni dobře.
Hlavně Pogačar, protože letos už vyhrál UAE Tour, pak po neskutečném výkonu klasiku Strade Bianche a nyní byl nejlepší na Tirrenu. Vyhrál tam dvě etapy, byl třetí v časovce, získal skoro všechny dresy (jen mezi vrchaři skončil druhý) a druhého Dána Vingegaarda z Jumbo-Visma porazil lídr stáje UAE Team Emirates v celkovém pořadí skoro o dvě minuty.
V pelotonu se objevují hlasy, jestli dokonce není taková forma trochu předčasná. „Všechno jde tak, jak má,“ říká však Pogačar. „Když přijedu na závod, chci bojovat o vítězství, stejně jako řada dalších. To je přece normální,“ uvedl po obhajobě vítězství na Tirrenu. „A když jste lídr, tak vítězství je nejlepší odměnou pro celý tým za jejich dřinu,“ přiznal 23letý vítěz posledních dvou ročníků Tour de France.
Nejlépe placený cyklista současnosti s ročním příjmem 6 milionů eur uznává, že jeho aktuální forma je hodně dobrá. „Myslím, že je to podobné jako minulý rok. A podle čísel nejsem ani moc daleko od formy, jakou jsem měl na Tour de France. Jen mi ještě něco chybí do ideální váhy, asi kilo potřebuju dostat dolů,“ prozradil Pogačar.
Do cíle ho dotáhl Wout van Aert
Ani Primož Roglič nezůstává pozadu. S tím rozdílem, že pro slovinského lídra stáje Jumbo-Visma šlo na Paříž-Nice o první etapový závod v letošní sezoně. A v podstatě o první ostrý test formy.
Dopadl hodně dobře, ale rozhodně nedominoval, jako Pogačar na Tirrenu. Paříž-Nice vyhrál, když ovládl i sobotní královskou etapu. V krátké časovce byl těsně druhý za stájovým kolegou van Aertem, který, jak se později ukázalo, byl pro Rogliče v závodě klíčovým mužem.
Poslední etapa na Paříž-Nice bývá tradičně hodně tvrdá. Roglič kopce dobře zná, často na nich trénuje, protože žije v Monaku. Nakonec vloni před poslední etapou závod vedl, ale kvůli dvěma pádům ztratil a skončil až patnáctý.
Letos se scénář málem opakoval. Za deště se mu vůbec nejelo dobře, ale měl k ruce naštěstí Wouta van Aerta. Belgický klasikář mu jel v rozhodujících momentech tempo, takže náskok vedoucího Simona Yatese v pohodě eliminovali a Rogličovi prvenství neuniklo. „Bylo to trošku drama,“ oddychl si Roglič.
„Nejelo se mi dobře od začátku. Cítil jsem se unavený. Možná jsem se i špatně oblékl, protože mi bylo horko a byl jsem uvařený. Ale naštěstí jsme všechno zvládli. Děkuji celému týmu a hlavně Woutovi (van Aert). On je neskutečný a dokáže úplně všechno. Přijde mi, že je z půlky člověk a z půlky motor,“ řekl s úsměvem na rtech Roglič. „Je to super silný závodník a spoustu věcí se od něj můžu učit,“ vysekl poklonu belgickému klasikáři.
Kdy se oba potkají?
Roglič a Pogačar by se poprvé v sezoně měli v závodě potkat v sobotu na Milán-San Remo. Pogačara pak čekají i další klasiky jako Flandry, Valonský šíp a Lutych. Roglič pojede Kolem Baskicka, ale Šíp i Lutych má v plánu, stejně jako Pogačar. Po Lutychu, který se jede 24. dubna, pro oba první část sezóny skončí.
„Bylo by skvělé, kdybych si současnou formu udržel až do Lutychu. Ale nijak zvlášť se tím nestresuju, jinak bych sám sebe dostával pod tlak,“ řekl Pogačar.
„Já doufám, že výkonnost ještě půjde nahoru. Nadcházející závody jsou pro mě důležité,“ přiznal Roglič.
Jisté ale je, že ten nejdůležitější test čeká oba v červenci na Tour de France. A tam bude určitě největším favoritem o devět let mladší Pogačar.
