Ke konci února po třinácti závodních dnech nové sezony měl na kontě dvě vítězné etapy, jednu z Ománu, druhou z Arabských emirátů. Mark Cavendish tím dost zamotal hlavu šéfovi v týmu Quick-Step Lefeverovi, který ho původně nechtěl letos brát na Tour de France, protože má v kádru rychlejšího Fabia Jakobsena. Ukázalo se, že přibývající věk a zlepšení nejsou protimluv.
Holanďan má sice letos náskok dvou prvenství, ale stejně až do 1. července nebude jasno, který jeden z nich dostane ve Francii důvěru, protože se dvěma kartami se v hromadných dojezdech nejdůležitější cyklistické akce roku hrát nedá.
Britovi tou dobou bude už 37 let a přestože je pár let za vrcholem své skvostné kariéry, zatím se nehodlá stáhnout mezi dosluhující cyklisty, co by už měli přemýšlet nad budoucností jinde. V oboru, kde vítězí spíš mladší borci (vždyť Jakobsen je o 11 let mladší), protože s věkem rychlost ze svalů zkrátka mizí, je i v tomto věku schopen být ne-li lepším, pak minimálně tak dobrým cyklistou, jak jsme ho znávali před pěti, deseti roky.
Věk má jen malý podíl na ztrátě výkonu
A právě britský bombarďák nás přiměl podívat se na názory expertů ohledně věku v kombinaci s cyklistikou a proč každý rok navíc nemusí nutně znamenat zhoršování.
Pokud už klepete na dveře středního věku a vaše víkendové vyjížďky jsou čím dál pozvolnější, je snadné hodit vinu na věk. Ale než se vzdáte a začnete zbaběle vyhlížet důchod, vězte, že věk má ve skutečnosti jen malý podíl na tomto stavu. Tedy pokud jeho dopady srovnáte s dopadem typu vašeho tréninku, vaší stravy a vlastně celého životního stylu. Nebo i toho, když na vás vaši kamarádi z kola neustále volají: Dědo, pospěš!
Ale nevyhrál náhodou Chris Horner Vueltu v bezmála 42 letech? Nezávodil Jens Voigt do 43 let? A není Alejandro Valverde i ve svých 41 letech stále postrachem klasikářských tratí? Vždyť poslední lednový víkend nerezavějící Španěl otevřel letošní vítězné konto, na kterém mu dosud leží 131 prvenství.
Takže než cyklistické tretry vyměníte za kostičkované papuče a televizní vědomostní soutěže, poslechněte si, co vás na kole zpomaluje nejvíc.
U staršího cyklisty rozhoduje hlava
Biologický a fyzický vrchol sportovec obvykle zažívá mezi 20. a 35. rokem. Odhady se liší, ale podle jedné z teorií je propad výkonnosti u trénovaného cyklisty každý rok po 35. roku života jen 0,048 wattu na kilo. Jiná studie mluví o 1 až 3 wattech.
Vezměte si typického 45letého cyklistu, který má 8 kilo navrch. Pokud strukturovaným tréninkem shodí, získá zhruba 30 wattů. Když odečteme 10 wattů jako daň za stárnutí, pořád je o 20 wattů výkonnější než s původní váhou.
Pamatujete, jak se v mládí jakýkoliv trénink okamžitě projevil? Tak to je bohužel pryč. Progres bude postupnější, což může nahlodávat motivaci. Ale než zahazovat kolo při prvním bolavém tréninku, bude vhodné přenastavit si očekávání v závislosti na práci a životním stylu. Už asi nikdy nedojedete v první desítce závodu, který jste měli tak rádi. Ale pořád se dá soutěžit se závodníky stejné věkové kategorie.
Že máte strach, že se trochu víc zadýcháte, nebo snad dostanete infarkt? Možná bude trvat déle, než se váš vnitřní motor dostane do obrátek, ale stále může jet na plný plyn. A navíc jestli jste byli aktivní celý život, je jen malá šance, že vás srdce právě teď najednou zradí. Stejně ale bude lepší každý rok navštívit sportovního lékaře.
Zásadním předpokladem zlepšení je odpočinek
Trénink je o výzvách, takže pokud jako pivovarské kobyly znáte jen jednu cestu, měli byste zvážit něco nového, neokoukaného. Nový stimul (trasa, intenzita, doba) je efektivní cestou, jak šokovat organizmus, a vy pak můžete být šokováni pozitivním efektem změny.
Pokud se budete po každém tréninku cítit na dně, do určité míry můžete věk legitimně vinit. Bolest svalů, únava a schopnost zase brzy usednout na kolo s roky opravdu odchází. Když v Austrálii provedli test s cyklisty veterány (v průměru 45 let) a těmi 25letými a požádali je, aby tři dny po sobě absolvovali půlhodinovou časovku ve vysoké intenzitě, žádný zásadní pokles výkonnosti nebyl u starších znát. Na co si naopak stěžovali, byla únava a horší regenerace. Proto je odpočinek zásadní složkou. Nezlepšujeme se tréninkem, ale odpočinkem!
Ke zlepšení pocitů z cyklistiky i z dlouhých vyjížděk zcela jistě napomůže bike fitting, po něm nebude kolo taková bolavá dřina. Nastavení posedu je zásadní pro všechny věkové skupiny: u nováčků z pohledu eliminace špatných návyků, u zkušených zvýší výkon a u starších bude prevencí budoucích zdravotních potíží.
Možná je taky načase rozmazlovat se, protože starší cyklisté už mají jisté ekonomické zázemí a můžou si pořídit něco lepšího, něco pro radost. Sedmikilové kolo a parádní outfit udělají cyklistiku taky o něco jednodušší.
To hlavní na cestě ke zlepšení u staršího cyklisty však stejně je a vždy bude hlava. Protože staří jste jen tak, jak se cítíte. A kdo myslí mladě, ten mladý je.
