Všichni tady cyklistiku milujeme, ale někdy na svých cestách narazíme na individuum, které nás prostě nadzvedne ze sedla. A ne jen proto, že je třeba výkonnější a snaží se nám ujet. Spíš jde o drobnosti, které možná jednou, dvakrát přejdete, ale když je jich moc a pořád, pak to jednoho vytočí. Takže co na kole nedělat?
Pořád pozdě
Když je každý víkend start společné vyjížďky v deset, tak se prostě v deset vyjede a ne že celá skupina bude čekat na jednoho opozdilce. Není to tak složité, příště prostě musí z domu vyrazit o těch pár minut dřív. Jinak se stane, že pojede sám.
Předsunování
Kdo jezdí ve skupině nebo aspoň dvojičce, ví. Je to otravné, když všichni jedou stejné tempo, ale jeden je neustále o půl kola napřed. Takže lehce přidáte na tempu, abyste se srovnali, ale tenhle závodník zase poodjede. A tak dál.
Výsledkem je, že tempo začne být pro některé členy skupiny nekomfortní. Strčit nepřizpůsobivému jedinci pumpičku do předního kola by mohlo mnoho věcí vyřešit, jenomže by to mělo nepříjemný dopad na celou skupinu. Takže ho prostě pošlete na její konec, nebo pryč.
Konstantní závodění
Skupinová jízda je o společných kilometrech, klábosení, o užívání si krajiny. Ale v každé je ukrytý jeden závodník, který žádnou příležitost, horizont nebo ceduli, nemůže vynechat pro spurt a snahu být tam první. Klídek, kámo, nikoho tím neoslňuješ.
Přísavky
Dojíždíte pomalejšího cyklistu před sebou, minete se, pozdravíte. Potud všechno v pořádku. Ale pak, než aby cizinec zachoval své původní tempo, zavěsí se vám do háku a pak dalších pět kilometrů jede rychleji, než jeho tělo snese, chrchlá a sípe, jak se snaží neodpadnout.
Aspoň by mohl mít slušnost a svůj infarkt prožívat potichu. A nebo stačí říct: Nebude vadit, když se kousek svezu?
Vyžírky
Někdy se na kole stane, že mechanický problém nedokážete vyřešit na místě. Ale většinu z nich napraví duše, pumpička nebo multiklíč. Proto většina z nás s sebou vozí duši, pumpičku nebo multiklíč. Ale pak je tu ten cyklista…
Jé, já svoji duši použil už minulý týden. Jé, tady je šroub na torx a já mám jen inbus. Pro jednou v pohodě, ale když se to opakuje dnes a denně? A nemáte náhodou někdo něco k jídlu?
Průsvitné šortky
Používáním se kvalita cyklistických šortek jednoduše zhoršuje, elastická vlákna praskají a řídnou. A asi víte, na kterou partii narážíme a kterou při jízdě ve skupině nechceme buď odhalovat, nebo naopak celý den u jiných sledovat. Když lycra doslouží, měla by putovat do popelnice.
Ignorování zvuků, otřesných zvuků
Cokoliv na vašem kole může vydávat zvuky, rachotit, pískat, vrzat. Každý jsme to někdy už zažil. Když na vyjížďce začne kolo takto prozpěvovat, měl by cyklista problém před další jízdou vyřešit.
Jen co pedál vrzne stejně jako minulou neděli, budete poměrně brzy nepopulárním členem pelotonu.
Poletující holubi
Měl byste si dvakrát zkontrolovat, co se děje za vašimi zády, než se rozhodnete vypustit obsah ucpaného nosu na asfalt. Nemusel by totiž doletět až tam, ale přistát na někom jiném či jeho kole. Trochu ohleduplnosti, že?
Zahazování odpadků
Tohle už snad nikdo nedělá, ne? Dobře, někdy obal nebo další odpadky prostě z kapsy omylem a nevědomky vypadnou, ale záměrně vysypávat do přírody?!
Tak se zase vrať a seber to! Tohle není drobnost, která vás může potichu zlobit, tohle je fakt průšvih. Takže je jasné, co na kole nedělat?
A co ten odér
Víc než jednu jízdu ve stejném outfitu nemůžete absolvovat. Prostě ne! Dobře, pokud v něm pojedete ráno do práce a odpoledne zase domů, budiž, ale „provonět“ atmosféru i další den…
