Van der Poel, Merckx, Vinokurov, Zabel, Kreuziger nebo Šimůnek! Ve světě cyklistiky, a nejen té silniční, najdeme řadu případů, kdy jablko nepadlo daleko od stromu. Slavná jména mají nebo měla pokračování i díky potomkům zmíněných hvězd. Kdo z nich tátu výkonnostně přerostl a kdo to nedokázal?
Ono to často není moc snadné, protože pokud byl otec-cyklista hvězdou první velikosti, jejich syna nebo syny s ním pokaždé srovnávali. A někdo se s tím pořádně nedokázal popasovat.
„Vždycky jsem byl syn čtyřnásobného mistra světa. Junior. A musím přiznat, že jsem se taťkovi zdaleka nevyrovnal. Byl o parník lepší,“ řekl bývalý cyklokrosový reprezentant Radomír Šimůnek mladší, mistr republiky z roku 2016.
Merckxovi záviděli
Možná ještě těžší to měl bývalý belgický profesionál Axel Merckx. Když začal v roce 1993 svou profesionální kariéru, šel do toho s tím, že mu tátu Eddyho bude předhazovat úplně každý. Aby ne, když je synem legendy, která vyhrála pětkrát Tour i Giro, získala tři tituly mistra světa a ovládla řadu největších světových závodů. Za kariéru nasbíral neuvěřitelných 283 vítězství a s tímhle Axel začínal.
„Když jsem v Belgii začínal s cyklistikou, řada kluků mi záviděla. Brali mě jen jako syna Eddyho Merckxe, ale postupně se to změnilo. U profesionálů jsem už byl jeden z nich, normální závodník. Tátu mi skoro nikdo nepředhazoval,“ uvedl Axel Merckx, který za kariéru vybojoval sedm vítězství a prošel skoro všemi největšími týmy doby. Dnes působí jako sportovní ředitel v americkém kontinentálním týmu Hagens Berman Axeon.
Velikost otce nepřekonal třeba ani Ir Nicolas Roche. Táta Stephen vyhrál Tour i Giro, byl mistrem světa. Roche junior měl sice u profesionálů solidní kariéru, než vloni s vrcholovou cyklistikou skončil, ale tátovi se nepřiblížil. Mezi 11 vítězstvími vyčnívají dvě vyhrané etapy na Vueltě. Na Grand Tour, kterých jel hned 24, dokázal dvakrát skončil v top 10 na Vueltě (nejlíp 5. v roce 2013).
Rick Zabel, který momentálně působí ve World Tour týmu Israel Premier Tech, je totožným případem. Syn legendárního německého sprintera Erika, který vyhrál mj. čtyřikrát Milán-San Remo nebo 12 etap na Tour, se prostě smířil s tím, že velikosti táty nedosáhne. Pasoval se spíš do role rozjížděče spurtů a domestika. „A naučil jsem se s tím bez problémů žít,“ přiznal.
Mathieu Van der Poel už tátu překonal
Začínat závodit s příjmením van der Poel nebylo zrovna snadné. Ale oba synové bývalého nizozemského profesionála Adrieho van der Poela do toho šli. Táta úspěšně kombinoval cyklokros i silnici. V krosu byl mistrem světa, na silnici vyhrál Flandry, Lutych nebo Amstel. A ještě k tomu děda Raymond Poulidor byl zase výborný francouzský profesionál. Takže tam bylo srovnávání dvojnásobné.
Ze synů Adrieho je daleko úspěšnější mladší Mathieu, který v podstatě kopíruje tátu, jen dokáže kromě krosu a silnice ještě zajet výsledek i na horském kole. Otce už minimálně vyrovnal, ale podle mnohých spíš překonal. V cyklokrosu má tituly hned čtyři, na silnici už vyhrál Flandry, Amstel, Strade Bianche i etapové závody BinckBank Tour nebo Kolem Británie. A to má ve 27 letech ještě několik let kariéry před sebou.
Starší David (29) nikdy nedosahoval tak pronikavých výsledků. Ani v cyklokrosu, ani na silnici. Celou dobu působí po boku bráchy, nyní v týmu Alpecin-Fenix, ale je spíš domestikem bez výraznějších individuálních úspěchů. Momentálně oba bratry trápí záda a není jisté, kdy do sezony naskočí.
Dvojčata s příjmením Vinokurov
Alexander Vinokurov dokázal jako závodník vyhrát Vueltu, silniční závod na olympiádě v Londýně 2012, Kolem Švýcarska a další. Mladší fanoušci cyklistiky už ho asi znají jen z pozice ředitele týmu Astana, ale příjmení Vinokurov se zase objevuje i v profipelotonu mezi cyklisty.
Závodit na velké úrovni začínají dvojčata Alaxander a Nicolas. Je jim 19, oba se narodili ve Francii, kde rodina žije. V Monaku oba studují management a před pár dny si odbyli debut ve světě velké cyklistiky, když v dresu Astany startovali na závodě Kolem Ománu.
Táta nechce jejich cestu do nejvyšších pater nijak uspěchat, takže se synové budou koncentrovat hlavně na závody kategorie U23. Ale je velmi pravděpodobné, že o nich ještě hodně uslyšíme.
Kreuziger otce překonal
Když Roman Kreuziger s cyklistikou začínal, měl v tátovi velký vzor. I když jeho otec za minulého režimu působil hlavně v domácích týmech a do zahraničí se dostal až v závěru kariéry, dokázal vyhrát třeba Kolem Rakouska a byl juniorským mistrem světa v cyklokrosu.
Roman mladší koketoval s krosem i silnicí a už když v roce 2004 získal na silnici titul juniorského mistra světa, bylo zřejmé, že tátu přeskočí. Měl výhodu v tom, že od útlého věku působil v zahraničních týmech a už v roce 2006 byl členem Liquigasu.
Nakonec prožil šestnáct let u profesionálů, která zahrnuje mj. vítězství na Amstelu, San Sebastianu, Kolem Švýcarska, Kolem Romandie nebo skvělé páté místo na Tour de France. Na konci roku 2021 Kreuziger junior kariéru ukončil a stal se sportovním ředitelem ve World Tour týmu Bahrain-Victorious.
