Dvě stě borců se řítí naráz po sjezdovce dolů. Nikoli na lyžích, ale na kolech! Po ledových plotnách nejlepší z nich letí místy přes stokilometrovou rychlostí. Hromadným pádům se nedá vyhnout. Nejde prakticky brzdit, jinak jdete na zem. Kdo projede první cílem tohoto rodea, je vítěz. Tohle je v kostce Chinese Downhill, který se v sobotu uskutečnil na červené sjezdovce ve Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně.
Šlo už o sedmý ročník populární akce, kterou pořádá jedna z legend českého i světového dowhnillu a dalších adrenalinových disciplin Michal Maroši. Přestože měl plno starostí s organizací závodu, nakonec se sám postavil i na start a skončil druhý! „Na to, že je mi skoro čtyřiačtyřicet a první i třetí byli o více než dvacet let mladší, tak stále neumírám,“ říká s úsměvem Maroši, jeden z influencerů We Love Cycling.
Vítězem závodu se stal Matouš Silovský, třetí skončil Ondřej Kundrát. Na startu se objevili i borci ze Slovenska a Polska. Svoji kategorii měly i ženy, které jely hromadně s muži a za to jim patří velký respekt! Na start se jich postavilo celkem devět.
Michale, kdo se vlastně na Chinese Downhill může přihlásit?
V podstatě každý, kdo si troufá. Jen je to omezené na 200 míst. Vloni se závod kvůli pandemii koronaviru nemohl uskutečnit, teď už se naštěstí odjel. Místa se zaplnila během pár hodin po otevření registrace. Závod už má zvuk a ve světě moc podobných není. Tady na východě je to rarita!
Existují nějaká pravidla?
Člověk by měl mít sjezdové nebo enduro kolo. Jinak v podstatě nic zásadního. Povinná výbava je helma. Naopak zakázané jsou hroty v pláštích. Z těch 200 lidí na startu je asi půlka riderů, kteří už mají něco za sebou, a druhou půlku tvoří nadšenci, kteří to berou hlavně jako sportovní zážitek, adrenalin, který normálně nezažijí. Pro závodníky je první jízda v podstatě prohlídková a seznamovací. Do finále postoupí nejlepších 100 lidí a ti si to pak rozdají hlava nehlava.
Jaké panovaly při závodě podmínky?
Ze sedmi odjetých ročníků byl ten letošní suverénně nejostřejší a nejrychlejší. Dva dny před závodem byla obleva, v noci to zmrzlo na kost a ochladilo se. Takže trať byla hodně ledovatá. Kolo se těžko ovládalo, nedalo se pořádně zatočit a už vůbec ne brzdit. Člověk to musí koordinovat jen s pomocí nohou a spoléhat na zkušenosti i cit pro jízdu na ledu.
Došlo při Chinese Downhill 2022 k dramatickým pádům a zraněním?
Pádů bylo milion… Minimálně polovina startovního pole jela po zádech dolů. Je fakt těžké se na tom kole udržet. Trošku mi to připomíná rodeo. Kdo nespadne, vyhraje. Ale k vážným zraněním naštěstí nedošlo. Byla tam jedna zlomená klíční kost a jedno poraněné koleno. Přeji brzké uzdravení!
Jakou rychlostí se řítíte dolů?
Někdo z kluků, kteří závod natáčeli, rychlost měřil. U zhruba deseti nejlepších je to místy i přes sto kilometrů v hodině. To už je dost na tom ledě.
Jel jste obdobné závody i ve světě?
Pár jich mám pod kůží zapsaných. Sjezd v ledovém bobovém korytě, závod na trati lyžařského super G, zimní X Games. Ale náš závod je svým způsobem unikát.
Na videu je vidět, že Chinese Downhill 2022 absolvoval i jeden vozíčkář…
To je bývalý závodník Michal Kosík, který se bohužel na kole před lety zranil a od té doby je připoutaný na invalidní vozík. Ale pořád je to jeden z nás, který vyhledává tyhle věci a účastní se každého ročníku. Jel to na speciálně upravené tříkolce a zaslouží velký obdiv.
Poděkování za účast patří všem jezdcům, vážím si jejich odhodlání. A všem, kteří jedinečnou akci drží na nohou, kamarádům, partnerům, Skiareálu Špindlerův mlýn za šanci tuhle crazy věc absolvovat a Krakonošovi, že nás vždy umí překvapit!
