Konec kariéry? Český biker Jan Škarnitzl připouští, že v hlavě už měl myšlenky na odchod ze scény. Mistr republiky v cross country, bronzový medailista z mistrovství Evropy a účastník olympijských her v Londýně a Riu už řešil, jak naloží s životem, kdy nebude denně v sedle kola. „Jenže jsem nic nevymyslel. Mně všechno strašně trvá,“ směje se pětatřicetiletý závodník týmu Gapp System Kolofix.
„Myšlenky na konec kariéry byly pochopitelné. V minulém týmu mi končila smlouva. Čekali jsme třetí dítě,“ vypravuje Jan Škarnitzl. „Přemýšlel jsem, jakým směrem se vydám. Chtěl bych v budoucnosti u kol zůstat. Ale k ničemu jsem nedospěl. A naštěstí se vše vyřešilo,“ pokyvuje spokojeně hlavou Škarnitzl, který se chystá na dvacátou bikovou sezonu.
Dostal nabídku z formace Gapp System Kolofix, kde je šéfem jeho švagr a v barvách týmu září Škarnitzlova sestra Jitka. „Nemůžu říct, že bych se bál, jaký bude život bez kola. Ale najednou mi přišlo, že bych měl končit dříve, než jsem chtěl. Neměl jsem pocit, že už nastal čas k odchodu. A bylo by mi líto, kdybych ze závodního kolotoče měl vystoupit,“ přiznává Jan Škarnitzl.
Naplní sen o olympijském hattricku v Paříži 2024?
Snil o účasti na třetích olympijských hrách. Tokio se naplnit nepodařilo. Aktuálně jej naplnění přání o „hattricku“ pod pěti kruhy dělí už jen dva roky. Nosí v hlavě Paříž 2024? „Nechci tvrdit, že vydržím na nejvyšší úrovni tak dlouho. Zatím řeším jenom letošní sezonu. Ale s motivací rozhodně nemám problém,“ ujišťuje borec, který jako jediný z českých reprezentantů absolvoval všechny závody Světového poháru v Novém Městě na Moravě od roku 2011.
A právě domácí podnik v průběhu května bude jedním z vrcholů sezony pro zkušeného bikera. „Podzim byl z hlediska tréninku slabší, tam se všechno podřizovalo narození třetího potomka. Ale pak jsem se do přípravy vrhnul ze všech sil. A jsem fakt připravený. První závody budou spíše na rozjetí, ale duben a květen ukážou, jak na tom jsem,“ říká odhodlaně Jan Škarnitzl.
Přestože na nové adrese už bude plnit i roli jistého mentora, pořád budou prioritou výsledky. „A musím říct, že jsem stejně nervózní jako v začátcích kariéry. Až se tohle vytratí, skončím,“ má jasno borec z Brandýsa nad Labem.
„Samozřejmě je pro mě všechno snadnější, protože dokážu odhadnout, kam patřím. Nechci říct, že je mi lhostejné, jak pojedu. Rozhodně ne! Ale nestavím si vzdušné zámky. Na rekordy to nebude, ale chci se vrátit na úroveň před dvěma lety,“ vypravuje zkušený biker.
„Chci dokázat, že všechno moje snažení má smysl. Času mimo rodinu je hodně, a nechci to zahodit. Po absolvovaných soustředěních se cítím skvěle. Ale samozřejmě je odlišné trénovat a závodit. Čísla z tréninku jsou něco jiného, než boj o pozice v závodě,“ podotýká Jan Škarnitzl.
S dětmi dostává regenerace na frak
Během pandemie se stal potřetí otcem, což zásadně promlouvá i do jeho přípravy. „Soustředění je svým způsobem dovolená. Člověk si uvědomí, kolik má najednou času. Nemohu říct, že bych si tréninkový dril na kempech užíval, ale najednou si uvědomuji, jaký je to komfort. Mám prostor na najíždění kilometrů, na regeneraci. Ta dostává doma trošku na frak,“ směje se Jan Škarnitzl.
„Tréninkový plán pochopitelně důsledně plním, ať jsem kdekoliv. Ale s dětmi se všechno mění z minuty na minuty. Zvláště, když jsou tři. Přijedu z kola, otevřu dveře a už mám prcky kolem sebe. Nemám čas ani vydechnout, ale občas není zbytí a musím prostě do klidu, abych si odfrknul a trénink vstřebal,“ říká zkušený biker. „Naštěstí mám hodně zkušeností, jak všechno skloubit.“
