Ve 44 letech se Kateřina Nash postaví v sobotu v českém reprezentačním dresu na start mistrovství světa v americkém Fayetteville. Jak sama říká, s největší pravděpodobností to bude naposledy. Symbolickou tečku chce za krosovými světovými šampionáty udělat na kontinentu, kde už řadu let žije.
„Myslím, že nastal správný čas. Nikdy neříkej nikdy, ale asi to tenhle víkend bude moje poslední mistrovství světa v krosu. Nechci jezdit poslední,“ tvrdí Nash v exkluzivním rozhovoru pro We Love Cycling. Jinak však cyklistickou kariéru nekončí a dál se bude věnovat hlavně závodům na horských kolech především v USA. A v dějišti MS bude mít i povinnosti vyplývající z její funkce viceprezidentky Mezinárodní cyklistické unie (UCI).
Jak se cítíte pár dní před mistrovstvím světa?
Jsem v pohodě. Moc se těším, odtrénovala jsem všechno, co jsem chtěla. Nikam jsem posledních několik měsíců necestovala, nelétala jsem do Evropy, takže času na přípravu bylo dost. Ale zase jsem neměla skoro žádnou konfrontaci se soupeřkami, a pak je vždy těžší naskakovat do toho rozjetého rychlíku.
Na trati, kde se jede mistrovství světa, jste závodila na podzim při Světovém poháru a skončila desátá. Je to příslib směrem k šampionátu?
Jo, trať znám. Jedinou změnou oproti podzimu je takový dlouhý výběh. Proto jsem se v tréninku docela dost soustředila i na běhání s kolem do kopce. Vybíhala jsem hodně schody, abych si na to zvykla.
Máte při rozlučce vysněné konkrétní umístění?
To se moc těžko říká. Startovka se o něco zmenšila, protože několik holek z různých důvodů vypadlo. Dlouho jsem se s nikým neměla možnost porovnat, ale určitě jsou tam skupiny, s nimiž jsem schopna jet. Tak uvidíme. Mojí výhodou je, že startovní pole nebude tak početné jako někde na svěťáku, tak snad se tím davem propletu rychleji a dostanu se dopředu. Budu startovat úplně zezadu.
Některé soupeřky do USA nemohly odcestovat kvůli pozitivnímu testu na covid-19. Mrzí vás to?
Bohužel je to realita. Kvůli covidu lidi po celém světě zmeškávají všechno možné, ale na druhou stranu, cyklistika dokázala i během té těžké doby celkem schopně závodit. Že z každého závodu vypadne pár lidí, to už je asi normální. Ale samozřejmě mě mrzí, že na mistrovství nemůžou být všichni. Některé holky, co vypadly, zde mohly bojovat o medaile a takové závodnice by nikdy neměly na mistrovství světa chybět. Jenže ve sportu někdy zranění nebo nemoc přijdou.
Hlídala jste se nějak více v poslední době, abyste eliminovala riziko nákazy?
Docela jo, protože se poslední varianta šíří hodně rychle. Kromě nějakých procházek s pejskem a vyjížděk s cyklisty jsem nikam moc nechodila. A třeba u někoho na večeři jsem nebyla, ani nepamatuju. Ale taky jsem hodně věřila očkování, v prosinci jsem byla na třetí dávce. Na poslední variantu covidu mi to určitě pomohlo. Pořád doufám, že to jednou úplně pomine nebo budou všichni naočkovaní a stane se z epidemie spíš takové chřipkové období a ne to, že na covid bude někdo umírat. Já hodně věřím očkování a doufám, že lidi, kteří naočkovaní nejsou, na něj ještě půjdou.
Budete před závodem hodně nervózní?
Určitě budu, ale chci si závod v první řadě užít. Kdybych nebyla zdravě nervózní, asi bych vůbec závodit neměla. Je to největší závod mojí letošní krátké krosové sezony a zároveň jsem v ní objela nejmíň závodů za celou cyklokrosovou kariéru.
Ponese se tedy mistrovství světa ve znamení vašeho loučení s velkým cyklokrosem?
Vypadá to tak, příští rok už asi na podzim do krosu nenaskočím. Mám docela náročné léto, budu se soustředit na svůj program, který už je v podstatě daný.
Nepřemýšlela jste, vydržet do Tábora 2024? Loučit se v při bitvě o duhový trikot v Česku by bylo stylové…
Asi ne, ale nikdy neříkej nikdy. Jsou to ještě dva roky a já už se na kros nebudu tolik soustředit. Když se na něj člověk tolik nepřipravuje, tak to není ono. Nechci jezdit na posledním místě, tak si myslím, že tenhle víkend je moje poslední mistrovství světa v krosu.
Kolik známých a přátel vám přijede fandit?
Nevím, jestli zrovna přijede někdo fandit jen kvůli mně, ale tím, že jsem v cyklokrosové komunitě v Americe dlouho, věřím, že kolem trati bude spousta známých. Těším se.