Velké výzvy stojí hned na samém začátku sezony 2022 před Michalem Schleglem. Český cyklista má po přestupu do španělského týmu Caja Rural-Seguros RGA obrovskou motivaci. Šestadvacetiletý závodník musel změnit zažitý model přípravy, protože potřebuje být dobrý už na začátek sezony, která je pro španělskou stáj klíčová.
Máte už jasno, kdy pro vás začne závodní program?
Jestli se něco nezmění, pojedu hned začátkem února etapák Kolem Valencie. Tým se mnou počítá hlavně na těžší etapové bitvy. Dál tam máme Andalusii a dva worldtourové závody, Katalánsko a Baskicko. Rád bych všechny jel, ale bude záležet na momentální formě. Je možné, že už mě třeba pošlou i na jednorázovky na Mallorku teď na konci ledna. Každopádně první část sezony do dubna je pro nás klíčová.
Proč?
Skoro všechny závody se jedou ve Španělsku a v podstatě rozhodnou o tom, které španělské dvojky dostanou divokou kartu na Vueltu. Jsme čtyři prokontinentální týmy: Burgos, Kern, Euskaltel a my. Pozvání dostanou jen dva.
To je určitě velká motivace. Zatím jste absolvoval jen v roce 2017 Giro. Musel jste pozměnit zažitý model přípravy, když potřebujete být dobrý už v únoru?
Dost. V Elkovu jsme měli první závody v březnu a přes prosinec a leden jsem se hlavně vozil. Pak jsem začal trénovat víc. Teď už jsem přípravu musel brát hodně vážně i v prosinci. Musím říct, že pocitově jsem na tom hodně dobře, tak uvidíme, jak dopadnou výsledky testů, a hlavně první závody.
Kde jste trénoval?
Od začátku prosince jsem si pronajal apartmán ve španělské Esteponě. Je to na jihu až u Gibraltaru. Znal jsem prostředí už z dřívější doby, trénovali tam i kluci z Favoritu Brno. Potřeboval jsem místo, kde bude i v prosinci super počasí a tohle byla jistota. Jsou tam i vyšší kopce, což mi vyhovuje, mám skvělé podmínky na trénink. Až do dubna v Esteponě budu pořád, jen si vždy odskočím na závody.
Dostal jste se domů alespoň na Vánoce?
To ano a týden se mnou byla ve Španělsku i přítelkyně. Tým má svou základnu v Pamploně, kde jsem mohl být. Ale je to na severu a počasí v prosinci je v Pamploně daleko horší. Pořád prší. To bych mohl zůstat v Brně…
Zvykáte si na španělskou mentalitu?
Musím. A je to skvělé i kvůli řeči. Španělštinu se učím pořád a jde mi daleko líp, než kdybych byl v Česku. Je to nutnost. Jsme španělský tým a s angličtinou na mě kašlou. Tak půlka lidí anglicky vůbec neumí. Na začátku jsem jim nerozuměl ani slovo, ale už něco chytám a mám nějaký základ. Domluvím si, co potřebuju.
Jak na vás tým zatím působí? Znal jste někoho?
Je tam Alvaro Cuadros, který se mnou byl v Etixxu. S tím můžu mluvit i anglicky. Při prvním srazu na konci listopadu jsme spolu bydleli i na pokoji. Přišel Nieve, to je velká hvězda. Má za sebou řadu let ve World Tour a spoustu skvělých výsledků. Na prvním srazu s námi nebyl, až teď na testech v Madridu.
Je Mikel Nieve v pohodě?
Naprosto, skvěle zapadl. Rozhodně se nijak nepovyšuje. Kdybych nevěděl, o koho jde, skoro bych si ho ani nevšiml. Jsem moc rád, že přišel. Už se těším, až s ním na nějakém tréninku chytnu dvojičku a začnu se ho vyptávat. Věřím, že se od něj můžu spoustu věcí naučit. Je to zkušený borec, taky vrchař. Doufám, že spolu pojedeme většinu závodů. Lepšího kapitána si člověk snad ani nemůže přát.
Jaká atmosféra v týmu panuje?
Zatím je všechno v pohodě. Kluci jsou fajn, komunikují, všichni spolu vychází dobře. V týmu je hodně přátelská atmosféra. Když jsem byl v CCC, tam to bylo hodně rozdělené na různé skupinky. Tady vůbec. Jen všichni jedou španělštinu. Ale pro mě je to dobré, učím se rychleji.
Co si od angažmá v Caja Rural slibujete?
Jsem moc rád za šanci, kterou jsem dostal a teď je na mně, abych ji využil a ukázal se. Chci týmu co nejvíc pomoci a uspět na těžkých závodech, což jsou etapáky s kopci. Pořád jsem ještě relativně mladý, tak snad mám něco před sebou.
