Je mistrem světa na dráze, na silnici vyhrál řadu závodů UCI. Excelentní sprinter, který posledních sedm let táhl nejlepší domácí tým Elkov-Kasper: Alois Kaňkovský. V osmatřiceti letech končí bohatou a úspěšnou kariéru. Co bude dál, ještě netuší. Ale ví jistě, že chce zůstat u cyklistiky.
Jak se cítíte jako už bývalý cyklista?
Je to změna. Člověk byl zvyklý mít každý den nastavený nějaký režim, trénovat. Teď ráno vstanu, kouknu se na počasí a když nemá být moc dobře a nechce se mi, tak prostě nevyjedu. Jako profík jsem si tohle dovolit nemohl.
Ale kolo jste asi hned do sklepa nezamkl…
To určitě ne. Cyklistika je skoro celý můj život a sport jako takový ke mně patří. Dvakrát nebo třikrát týdně na kole vyjedu, kromě toho chodím dvakrát týdně do fitka na crossfit. Já budu sportovat pořád bez ohledu na to, jestli jsem profesionální sportovec nebo ne. Moje dcera taky sportuje, dělá atletiku, takže můžu jezdit na závody s ní, když mám víc času.
Hřešíte teď třeba aspoň víc v jídle, když jste se musel řadu let hlídat?
Abych řekl pravdu, tak jsem si na zdravou stravu zvykl, a tak nějak v tom s manželkou jedeme pořád. Já nikdy neměl problémy, že bych jedl nějak nezdravě, řetězce rychlého občerstvení mě neberou… Spíš mám rád jednodušší jídla, italskou kuchyni. Není to tak, že bych se teď cpal něčím, co jsem jíst nemohl. Mám rád pivo, na to si zajdu. Ale občas jsem si ho dopřál i normálně v sezoně, takže v tom nevidím problém.
S kariérou jste se oficiálně loučil na domácím závodě vašeho týmu Velká cena Hradce Králové. Je hezké se loučit vítězstvím?
Určitě jo. Byl to poslední závod, kde jsem měl ještě trochu nohy, tak jsem to chtěl prodat. Sešla se tam kvalitní konkurence, byli tam sponzoři týmu, fanoušci. Navíc jsem ten závod dokázal vyhrát sedmkrát po sobě. Chtěl jsem se ukázat a mám velkou radost, jak to vyšlo. Je hezké na konec ještě oslavit vítězství. Sice jsem pak ještě jel poslední Český pohár, ale tam už jsem věděl, že na vítězství nemám.
Kdy jste přišel na to, že letošní sezona bude poslední?
Nechtěl jsem se dostat do fáze, kdy mě ukončí tým. Když jsem měl před dvěma lety těžký pád v Maďarsku a zranil jsem se, v hlavě mi myšlenka na konec začala trochu šrotovat. Navíc přišla pandemie koronaviru, rušily se závody a najednou jsem byl daleko víc doma. A bylo moc fajn, když jsem se mohl víc věnovat rodině. Byl jsem od osmnácti let profesionál, když jsem jezdil na dráze, měl jsem letní i zimní sezonu a s manželkou jsme ani nemohli jet na dovolenou. Já jsem spíš rodinný typ a moje hlava prostě řekla, že to stačí.
Tak jste to oznámil týmu?
Když jsme se před touto sezonou bavili o prodloužení smlouvy, řekl jsem dopředu, že to bude můj poslední rok. Byla to vzájemná dohoda obou stran. Musím být soudný, dál už by to tak nešlo. Končím v pravý čas. Byl jsem v nejlepším českém týmu a abych šel na stará kolena někam níž a plácal se tam, to by bylo k ničemu.
Kam budou směřovat vaše další kroky?
Do konce roku mám smlouvu v týmu, tak si užívám volno, ježdění na kole a více času s rodinou. Musím si dát chviličku na rozmyšlenou. Navíc cítím, že si potřebuju odpočinout, byl jsem pořád v nějakém zápřahu a ročně jsem najezdil spoustu kilometrů. Ale už teď vím, že u cyklistiky zůstanu. Něco se možná rýsuje, ale nechci předbíhat. Nic domluveného zatím nemám.
Dokázal jste se cyklistikou alespoň na nějakou dobu finančně zabezpečit?
Naštěstí nejsem tlačený, že bych musel jít hned něco dělat. Můžu se v klidu rozhodnout sám. Něco jsem si za kariéru vydělal a myslel jsem i na zadní kolečka. Neutratil jsem všechno, docela dobře jsem investoval a špatně se nemám. Ne, že bych byl do konce života rentiér, ale nemusím jít hned makat. Já myslím, že do konce života se zajistí ti nejlepší borci z World Tour, ale každý si stejně musí najít nějakou činnost, která ho po skončení kariéry bude naplňovat. Jinak by se zbláznil. Člověk musí mít nějaký cíl. Já bych se nedokázal jen válet doma.
Když se ohlédnete za kariérou, jaká byla?
Krásná… Prožil jsem polovinu v Dukle Praha a posledních sedm let v Hradci. Cyklistika mě všude bavila, nikdy jsem nebyl do něčeho nucen. Poznal jsem spoustu super lidí, jak v Dukle, tak teď v Hradci. Vždycky jsme byli parta, která táhla za jeden provaz. Kariéru jsem končil v týmu, který dokázal uspět i na těžkých mezinárodních závodech a poslední roky jsme se pravidelně umísťovali v top 3 v týmovém žebříčku Europe Tour. Na dráze jsem po zisku titulu mistra světa dostával pozvánky na Šestidenní za kontrakty, jezdil jsem s nejlepšími dráhaři světa. Ale pak už toho bylo dost a cítil jsem, že z toho potřebuji vypadnout. Tak jsem šel do Hradce na silnici.
Co je pro vás nejvíc? Titul mistra světa v omniu z roku 2007?
Asi jo, navíc jsme s Petrem Lazarem získal v tom roce ještě bronz v madisonu. V létě jsme se stěhovali, našem jsem duhový dres a ty medaile. A uvědomil jsem si, co všechno to obnášelo. Mám asi sedm placek z velkých dráhových akcí, na silnici jsem taky vyhrál hodně závodů. Byl jsem na olympiádě, mistrovství světa. Jsem za svou kariéru šťastný, byla hodně povedená.
Máte doma nějakou síň slávy?
Právě, že na to moc nejsem. Měl jsem pár trofejí v pracovně, ale nemám rád, když se na to práší a musí se jen otírat. Dres mistra světa jsem měl v šatníku někde za sakama… Mám všechny trofeje schované, vážím si jich, ale nemusím se na ně každý den dívat. Jsou v krabici.
Je něco, co vám v kariéře uteklo?
Hodně jsem chtěl vyhrát mistrák republiky na silnici, to mi souzeno nebylo. Já vždycky míval super jaro, březen, duben, květen, ale pak, jak říká můj kámoš Petr Lechner, už často bylo po žních… Mistrák mi nikdy moc nesedl, ale byl jsem teď třikrát u toho, když vyhráli kluci z týmu. Medaili mám jedině z družstev, z individuálního závodu ne. Ale člověk nemůže mít všechno.
ALOIS KAŇKOVSKÝ
Narozen 19. 7. 1983
Největší úspěchy – dráha: mistr světa v omniu (2007), bronz v madisonu s Petrem Lazarem (2007), řada domácích titulů, 2x účast na OH.
Silnice: vítěz Tour of China II (3 vyhrané etapy), vítěz Dookola Mazowsza, 4x vítěz Memorial Andrzeja Trochanowskiego, 4x vítěz Memorial Romana Sieminskiego, 3 vyhrané závody Visegradské 4, 7 vyhraných etap na Tour of Taihu Lake.
