Tu žlutě zářící nálepku jste už museli někdy vidět, do dáli upozorňuje, že její majitel to s ochranou hlavy na kole myslí vážně. Přilby s technologií MIPS používají profíci v závodech i běžní uživatelé kola třeba jen na cyklostezce. Ale co vlastně znamená?
Nejdříve tedy samotné názvosloví: ta magická čtyři písmena zkracují anglický název Multi-directional Impact Protection System, tedy něco jako ochranný systém proti úderu či dopadu z mnoha směrů.
MIPS představuje tenkou vrstvu materiálu, jakýsi skelet zakomponovaný do těla přilby, který umožňuje jistý pohyb mezi hlavou a přilbou ve všech směrech. Proto „multi-directional“. Účelem technologie je redukovat rotační pohyb hlavy a tedy mozku v případě nárazu na hlavu tím, že hlava i přilba rotují nezávisle na sobě.
Jinými slovy MIPS umožní přilbě v případě pádu nebo jiné kolize pohyb kolem vaší hlavy. Neznamená to úplný pohyb přilby na hlavě, protože pak by její nošení pozbývalo smyslu. MIPS dovolí rotační pohyb v rozmezí 10 a 15 milimetrů. Teorie říká, že takové přilby snižují riziko poranění mozku.
Neurochirurg a badatel z Královského technologického institutu
Za otce myšlenky se považuje švédský neurochirurg Hans von Holst. Spolu s Peterem Halldinem, badatelem v Královském technologickém institutu Stockholm, zjistil, že lidský mozek si lépe poradí s přímým nárazem než takovým, který přichází zešikma. Právě ten druhý stojí za rotačním pohybem.
Ve sportech jako právě cyklistika, sjezdové lyžování nebo jízda na koni, kde užívání ochrany hlavy je dávno zavedené, vedly pády na hlavu k její rotaci a tím pádem mnohdy i k vážným poraněním. Přilba nepřilba.
Po letech bádání a zkoušení von Holst s Halldinem přišli na to, že umístěním dvou vrstev navíc mezi hlavu a skořepinu přilby, které se za minimálního tření mezi sebou pohybují, dokážou redukovat rotační zranění mozku.
Seznam výrobců, kteří tuto vychytávku do svého programu zakomponovali, je skoro nekonečný. Více než 120 producentů přileb objevilo už kouzlo MIPS. Technologie je tak k vidění vedle běžných přileb i u aero modelů nebo i sjezdařských „integrálek“. A když to s ní myslí vážně i ti největší výrobci, asi to nebude bluf, že?
Jenomže tady se věci trochu komplikují – otestovat bezpečnost přilby je složité. Nemůžete testerovi usadit na hlavu prototyp, požádat ho, aby se vyboural, a pak o tom podal zprávu. A taky každý pád je jiný v závislosti na podkladu, rychlosti i proporcích jezdce. To vše může ovlivnit závažnost potenciálního zranění.
Redukuje rotační pohyb hlavy
Přilby s MIPS musejí projít sérií standardizovaných testů, než jsou uvolněny do prodeje. Zkoušky zahrnují náraz ve vysoké rychlosti, dopad na rovný, nepravidelný, zakřivený povrch a další. To smutné ale je, že přilba buďto projde, nebo propadne. Žádný žebříček bezpečnosti se nesestavuje.
Zákazník nezjistí, která přilba je (nej)bezpečnější. Co ale víme, je to, že přilba s MIPS technologií je o minimálně 10 procent lepší v redukování rotačního pohybu hlavy než přilba bez MIPS.
Snad jediným negativem tohoto vynálezu je vyšší cena. Platí se na prvním místě za patent a pak i za příslib vyššího bezpečí, které ale nikdo s určitostí nedokáže kvantifikovat. Důležité je taky připomenout, že stejná přilba s MIPS může sedět malinko jinak než její kolegyně bez MIPS. A ta první může mít taky o něco horší schopnost odvětrávání, protože mnohé z otvorů překrývá právě MIPS kostra.
Jestli nyní čekáte jednoznačný verdikt, jestli koupit novou přilbu s nebo bez MIPS, nemůžeme sloužit. Moderní přilby ať se švédskou technologií, nebo bez ní procházejí přísným testováním. A přestože nikdo nemůže definovat jednu nebo druhou jako bezpečnější, můžeme říct, že jakákoliv přilba na hlavě je při ochraně vašeho mozku lepší než nic. Přilba vám může zachránit život, ať z ní září ta žlutá nálepka, nebo ne.
