Šokovala svět triumfem v italském Val di Sole. Devatenáctiletá Michaela Hájková, která se věnuje hlavně bikrosu, získala při premiéře na mistrovství světa nečekaný titul v adrenalinové disciplíně fourcross. „Byl to i pro mě absolutní šok, na něco takového jsem ani v nejdivočejším snu nemyslela,“ říká česká reprezentantka, která se ve chvílích volna věnuje i tetování a jednou by se jím chtěla živit.
Kolik byste před startem šampionátu vsadila na to, že získáte titul?
Vůbec nic, bylo to absolutně nečekané. Vždyť jsem na mistrovství světa startovala poprvé. Nečekal to nikdo, ani já. Říkala jsem si, že když postoupím do finále, bude to super úspěch. Ale pódium bylo v mých snech hodně daleko.
Co bylo klíčem k úspěchu?
Rozhodně povedený start ve finále. Byl to nejlepší start za celý závod. Dokázala jsem první místo udržet. Věděla jsem, že když neudělám chybu, mohlo by to vyjít.
Jaké jste měla pocity po projetí cílem?
Vůbec mi to nedocházelo, až když se na mě všichni sesypali. Byl to šok. Ještě na bedně se mi úplně třásly ruce. Byl to nejhezčí pocit ze závodů v mojí dosavadní kariéře. Moc si toho vážím. Duhový dres a medaile už jsou doma na výstavce.
Oslavila jste titul pořádně?
Protože vyhrál i Tomáš Slavík, byl to historický úspěch pro český fourcross. Tak jsme to všichni společně oslavili hned po závodě. Dala jsem si nějaký red bull s vodkou, ale moc jsem toho nevypila. Já nejsem typ, který by potřeboval party po každém závodě.
Vaší prioritou je hlavně bikros. Jakého výsledku si nejvíc ceníte?
V kategorii do šestnácti let jsem mistryně Evropy a byla jsem čtvrtá na mistrovství světa. Teď jsem prvním rokem v kategorii elite a je to šílený skok, takže výsledky zatím nejsou nic moc. Je to úplně jiná úroveň, musím jít krůček po krůčku. Je běžné, že než se v elitě začnou zajíždět nějaké výsledky, trvá to dva až tři roky. Potřebuju získat větší sílu i zlepšit techniku.
Chcete dál kombinovat bikros i fourcross?
Určitě. Tréninky jsou na to skoro stejné, nevidím v tom žádný problém. Ale letos už asi pojedu jen bikrosy: ještě mě čeká mistrovství republiky a Světový pohár.
Doma berete jen titul? Cokoliv jiného je pro mistryni světa ve fourcrossu zklamání?
Jsem spíš dvojka ze Eliškou Bartuňkovou. Ale máme to mezi sebou tak, že se obě dokážeme porazit. Záleží, jak to které v danou chvíli sedne.
Co olympiáda v BMX za tři roky v Paříži? Je reálné, že tam český ženský bikros bude mít zastoupení?
Bylo by to skvělé. Olympiáda je z mého pohledu úplně nejvíc. Pokusíme se vyjet co nejvíc bodů a myslím si, že bychom v olympijském závodě jedno místo vybojovat mohly.
Co vás naplňuje mimo závody? Studujete ještě?
Právě začínám studium na vysoké škole v Praze, stěhuju se na kolej, protože bydlím kousek od Brna. Je to sportovka, takže budu mít čas na trénování a budou mě pouštět na závody.
Máte zaručený způsob relaxace a útěku ze světa kol?
Mě moc baví tetování. U toho se parádně odreaguju.
Jak jste se k tetování dostala?
Odmalička jsem byla docela umělecky založená, bavilo mě kreslení a už někdy v šesté třídě jsem si říkala, že se kreslením jednou budu živit. Postupně jsem došla k tomu, že bych mohla začít tetovat. Udělala jsem si rekvalifikační tatérský kurz, koupila si strojek…. Je to asi tak dva roky zpátky. Učila jsem se tetovat na ovoci, to je běžná praxe. Měla jsem zájemce z řad kamarádů, ale bála jsem se, že něco pokazím. Pak už ne. Už jsem těch tetování udělala docela dost a nikdo si neztěžoval…
Co nejčastěji tetujete?
Většinou mi zájemci pošlou nějaký svůj nápad, já si to upravím podle sebe, nakreslím a když jsou s návrhem v pohodě, vytetujeme to. Mám vlastní styl, nejradši dělám jednoduché obrázky, ani ne moc stínované.
Říká se, že dobrý tatér se pozná i podle toho, kolik má na sobě tetování on sám… Kolik jich máte vy?
Zatím jen jedno malé, ale počítám, že jich bude víc. Mám pár tatérů, ke kterým vzhlížím, a určitě si nechám udělat něco od jednoho z nich.
Kolik tetování zvládnete třeba za měsíc?
Záleží, kolik mám času a závodů. Někdy třeba jen dvě za měsíc, někdy i osm za týden. Tetovala jsem i pár bikrosařů.
Jaké máte s tetováním další plány?
Samozřejmě v něm chci pokračovat. A jednou bych to ráda dělala jako zaměstnání.
