Na velká vítězství není nikdy pozdě. Někdo může největších úspěchů dosáhnout v útlém věku, jiný v pokročilejším a jsou i takoví, kteří to dokáží tak i tak. A pro konkrétní příklady ze světa cyklistiky rozhodně nemusíme chodit do dávné historie.
Jihoafričan Greg Minnaar je legendou sjezdu na horských kolech. Svůj první titul mistra světa získal už v roce 2003, kdy mu bylo jednadvacet. Na další si musel počkat až do roku 2012 a zlatý hattrick slavil hned další rok. Mnohokrát pak dokázal znovu na MS vystoupit na pódium (celkem se mu to zatím podařilo dvanáctkrát) a před pár dny na světovém šampionátu ve Val di Sole získal čtvrtý titul. A to mu v listopadu bude 40!
Greg Minnaar ani ve 40 končit nehodlá
„Nemohl jsem tomu uvěřit. Už jsem zažil v kariéře spoustu vítězství, ale tohle bylo hodně emotivní a nahnalo mi slzy do očí,“ prozradil krátce po triumfu muž, který vyhrál 23 závodů Světového poháru a je v tomto směru nejlepším sjezdařem všech dob.
Zatím nemá důvod, aby myslel na konec kariéry. „Kdybych dominoval na všech frontách a pořád vyhrával, asi bych neměl motivaci dál pokračovat. Jenže já každý rok nacházím něco, v čem bych se mohl zlepšovat. A dokud jsem konkurenceschopný, nevidím důvod končit,“ řekla legenda světového downhillu.
Na stejném šampionátu se dočkal zlata i další zkušený borec, pro změnu legenda světového cross country Nino Schurter. Švýcarský cyklista slavil už svůj devátý titul. V pětatřiceti letech, což už je na vyhrávání těch největších závodů v cross country docela dost.
Na olympiádě v Tokiu se vysněného druhého zlata nedočkal, ale vše si vynahradil ve Val di Sole. Podstatnou část závodu se vezl za krajanem Flückigerem a v samém závěru ho přespurtoval.
Od doby mezi jeho prvním a zatím posledním titulem uplynulo už dvanáct let. Ve Val di Sole se stal nejstarším mistrem světa v cross country. „Už jsem o sobě začal pochybovat,“ přiznal s úsměvem.
Tomáš Slavík: Pro mazáky hovoří zkušenosti
„Greg i Nino jsem legendy bikového sportu. Mladí kluci k nim řadu let vhlížejí a oni pořád dokážou vyhrávat,“ říká Tomáš Slavík, který ve Val di Sole taky zanechal nesmazatelnou stopu, když získal třetí zlato ve fourcrossu.
Ve 34 letech a jen pár týdnů poté, co prodělal covid-19. „Já se rozhodně nechci považovat za legendu, ale pro náš sport je dobré, když my starší dokážeme pořád vyhrávat. Mlaďoši mají aspoň větší motivaci,“ přemítal český reprezentant.
Když chce člověk uspět i v pokročilejším věku, stojí za tím spousta dřiny. „Taky si často říkám, jestli na ty mladší kluky ještě stačíme. Ale je vidět, že to ještě pořád jde. Fyzicky se pořád dokážeme připravit a obrovskou roli hrají naše zkušenosti,“ vysvětlil Slavík.
V adrenalinových disciplínách, jako jsou sjezd nebo fourcross, pak závodníky v pokročilejším věku nesmí brzdit ani strach. „Já myslím, že jak Greg tak já strach neřešíme. Máme samozřejmě respekt, ale když se člověk začne bát, reaguje nepřirozeně a často to končí blbě. A třeba Greg ukazuje, že to dokáže pustit víc než někteří mlaďoši,“ dodal nyní už trojnásobný mistr světa ve fourcrossu pocházející z Česka.