Výběr vhodného bidonu vypadá jako jednoduchý úkol. Většinou ale jen do chvíle, než před vás prodavač vyskládá deset různých provedení, někdy i s násobně rozdílnými cenovkami. Po jakém sáhnout?
Zásadní starost při výběru naštěstí vyřešili již samotní výrobci – drtivá většina láhví a držáků je vzájemně kompatibilní. Totéž se však nedá říci o velikosti láhve a rámu. U dětských, juniorských a menších velikostí dospělých kol může být obtížné láhev do rámu vměstnat. Totéž platí u některých fullů kvůli pozici tlumiče. Láhev se do rámu nevejde a nebo nezbývá dost místa, aby se dala pohodlně vyjmout z košíku.
Problém lze často vyřešit držákem s bočním vkládáním bidonu, ale narazíte na kola, kde ani košík s bočním vstupem neumožní komfortní zasunutí malé půllitrové láhve. Zbývají dvě možnosti – zvolit láhev ještě menší (např. 0,3–0,4 l) nebo použít alternativní provedení držáku umístěné jinde na kole, typicky třeba na řídítkách, horní rámové trubce nebo na sedlovce.
Jedna velká, nebo více malých?
I když vám konstrukce rámu umožňuje použití láhve o objemu 0,7, nebo dokonce o objemu 1 litru, zůstává otázkou, zda tento prostor využít. Mnoho cyklistů preferuje menší, typicky půllitrové bidony, s nimiž se lépe manipuluje, v košíku jistěji drží a na kole také lépe vypadají. Povezete-li dva půllitrové bidony namísto jednoho litrového, získáte také možnost volby ze dvou nápojů, třeba ionťáku a čisté vody.
Samozřejmě máte možnost naložit kolo i dvěma velkými láhvemi, ale ty už představují značné závaží. Většina jezdců si raději naplánuje zastávky na doplnění tekutin, než aby z kola vytvářeli tanker. Výjimku tvoří různé expediční akce nebo extrémní závody bez podpory, kde bývá o vodu nouze. Také proto mají gravel biky a podobné stroje úchyty pro více košíků (na přední vidlici, pod spodní rámovou trubkou apod.).
Materiál dělá kvalitu
Kromě objemu by nás při výběru mělo zajímat také to, z čeho je láhev vyrobena. Dominantní jsou samozřejmě plasty, a pokud sáhnete po produktu renomovaného výrobce, měl by být dnes samozřejmostí zdravotně nezávadný materiál neovlivňující chuť nápoje.
Kromě toho ale někteří výrobci lákají na různé bonusy – na ekologičnost danou snadnou rozložitelností materiálu, na úpravy potlačující růst mikroorganismů, usnadňující čištění a podobně. Při používání jsou podstatné také fyzikální vlastnost materiálu, měkké bidony se snáze deformují a lépe se z nich pije, příliš poddajný plast ale může zhoršit jistotu usazení láhve v košíku.
Neopomenutelné detaily
Velké rozdíly najdeme ve zpracování víčka a především náústku. Ideální je co největší vstupní otvor láhve pro jednoduché čištění v kombinaci s náústkem umožňujícím velký průtok tekutiny pro pohodlné a rychlé napití. Některé láhve mají také různé pojistné mechanizmy pro úplné uzavření ventilu.
Při jízdě na kole se bez nich obejdete, ale při přepravě láhve nebo při jiných sportovních aktivitách se bezpečné uzavření tekutiny může hodit. Z pohledu hygieny může být přínosný náústek s krytkou proti prachu a blátu, většina cyklistů ji však považuje za obtěžující zbytečnost. Užitečná je naopak možnost rozebrat ventil pro pečlivé umytí – právě v jeho záhybech se začínají tvořit plísně nejdříve. Někteří cyklisté také rádi volí světlá či transparentní provedení bidonu, aby mohli lépe kontrolovat jeho čistotu.
Každý jezdec preferuje u bidonu trochu jiné vlastnosti, univerzálně dokonalý kousek neexistuje. Naštěstí nejde o tak drahý doplněk, abyste si nemohli dovolit metodu pokusu a omylu. A pokud už jednou svou ideální láhev objevíte, můžete těžit z toho, že většina výrobců podobu svých produktů často nemění. Vaše ruka tak po řadu let bude moci v košíku nahmatat dobře známý tvar.
