Určitě jste to zaznamenali teď na olympiádě v Tokiu nebo i předtím na Tour de France. Jakmile zasvítí slunce a cyklisté jdou na svůj fyzický limit, rozepnou si dres. Někteří při tom odhalí holou hruď, dalším pod trikotem vysvitne funkční triko. Kdo si ale počíná správně?
Když dojde na otázku, zdali se stoupající teplotou obléknout základní vrstvu pod dres, sotva od dvou různých cyklistů uslyšíte stejnou odpověď. Logika sice říká, že víc vrstev = větší teplo (aspoň tak nás to babičky učily, ne?), ale mnozí budou trvat na tom, že takový „poťák“ pod dresem je ve skutečnosti v horkém počasí bude chladit.
Odborníci: Tělo musí zůstat v komfortní zóně
Takže lekce vědy… Vrstva oblečení v přímém kontaktu s pokožkou pomáhá tělu v přirozené obraně proti přehřátí. Typ a struktura základní vrstvy se musí lišit oproti té, kterou budeme používat v chladu, ale princip bude stejný – pot, který se kumuluje na pokožce, musí být odveden pryč principem knotu, aby tělo zůstalo v komfortní zóně a regulovalo si svoji teplotu. Doporučení odborníků tedy zní spodní triko za každého počasí, ale adekvátní k daným podmínkám. Práce s tělesným teplem totiž obecně začíná funkčním oblečením, ať v zimě, nebo v létě.
Proč by vlastně tuto funkci nemohl a neměl plnit sám dres? Vždyť dnešní materiály jsou na takové úrovni, že by klidně mohly suplovat spodní vrstvu. Jenomže od tkaniny dresu se toho vyžaduje mnohem víc – musí vypadat esteticky, být aerodynamický, nese na sobě barevný potisk a to vše má vliv na jeho funkčnost. Zato k tomu určená a pro tyto účely vyvíjená vrstva „přilepená“ rovnou na kůži má za úkol jen a pouze právě tu jednu věc – odvádět pot a tím udržovat cyklistu v suchu a v relativním chladu. A tak se užití takového doplňku ospravedlňuje i v horkých podmínkách.
Ne každý ale musí souhlasit a řekne vám: Když vás někdo nutí nosit spodní vrstvu, buď nejezdí na kole, snaží se vám ji prodat, nebo je hrubě neinformovaný. Ale fyzika hovoří jasně – když se voda odpařuje, ochlazuje. Proto se tělo potí.
Pokud se odpařování na pokožce děje v chladnějších podmínkách, nebo se pocení děje v takové teplotě, že se voda už neodpařuje, pak je vám zima. Proto je vám v zimě chladno, když jste se zpotili. A proto je 22stupňová voda v bazénu chladná, kdežto 22stupňový vzduch příjemný. V chladných teplotách je úkolem základní vrstvy udržovat pokožku v suchu, v teplých zase aktivně ochlazovat.
Aby poťák chladil, musí dokonale sedět
Jasnou odpověď tedy v této otázce asi nenabídneme, protože lidská fyziologie je zcela individuální. Každý se potí jinou měrou, takže nelze na každého aplikovat jednu šablonu. Nejlépe bude otestovat obě možnosti a najít si svou cestu. Letní ochlazování bude záležet i na kvalitě vašich dresů, vašich preferencích ohledně tělesné teploty a vaší výkonnostní úrovni.
Bez ohledu na to, jak technicky pokročilá základní vrstva bude (nebo jak přesvědčivý bude její prodejce), nekupujte ji, dokud si ji nevyzkoušíte na těle. Fungovat bude jedině tehdy, když bude perfektně sedět. To znamená, že musíte potlačit svůj strach, že budete vypadat až příliš obtaženě, protože spodní vrstvu stejně nikdo neuvidí. Materiál musí obepnout každou křivku těla bez toho, že by bránil v pohybu nebo dýchání.
Nechceme tu nikomu dělat reklamu, ale své tu bude jistě hrát i kvalita, případně renomé výrobce. Protože špatně umístěný šev nebo cedulka s návodem, jak prát, můžou celý efekt odvodu potu když ne zničit, tak minimálně zhoršit. A pak vám opravdu bude horko na druhou.
