A přece se dočkali! Cyklisté Jan Smolík, Antonín Bartoníček a Jiří Škoda vyrazili na Tour de France. Během aktivní kariéry legendární závodníci tehdejšího Československa na Grande Boucle nemohli, protože režim jim neumožnil přestoupit mezi profesionály. Při sto osmém ročníku nejslavnějšího cyklistického závodu planety však v karavaně figurovali jako hosté Škoda Auto v rámci projektu Legendy Závodu míru, vy patříte na Tour.
„Vrátil jsem se domů s výjimečnými zážitky, které si ponesu navždy,“ říkal Jan Smolík, který v roce 1964 jako druhý československý cyklista vyhrál Závod míru, tehdejší Tour de France východního bloku.
Každá z bývalých hvězd pelotonu viděla jednu z etap letošní Staré dámy. „Já si ji užil plnými doušky. Nikdy jsem nezažil nic tak precizně organizačně zvládnutého,“ skládal poklony Jiří Škoda, který byl v roce 1984 vyhlášen nejlepším amatérským cyklistou planety. Přestup mezi profesionály mu však komunistický režim zatrhnul. „Byl jsem ohromen. Tour de France je neuvěřitelný kolos. I tak však funguje naprosto precizně,“ vykládal zaujatě Antonín Bartoníček, který celkem při Závodě míru vyhrál šest etap.
Právě Bartoníček jako vyhlášený spurter po třetí etapě asistoval na podiu při předávání zeleného trikotu pro lídra bodovací soutěže úřadujícímu světovému šampionovi Julianu Alaphilippovi. „Třásla se mi kolena. Šlo o obrovskou poctu. Komentátor uvedl moje jméno, hned pak jméno úřadujícího mistra světa. Dojemná chvilka,“ neskrýval Bartoníček obrovské nadšení.
„Jednou jsem se dostal v podobné roli na Giro a musím říct, že vlastně italský závod nesnese s Tour de France srovnání. Stará dáma je prostě kolos, obrovský mamut. Bylo super vidět všechno tak zblízka. Přesvědčil jsem se, jak velký skok cyklistika udělala,“ vyprávěl Smolík.
„Příležitost svézt se na kole s Andy Schleckem a dalšími bývalými profesionály byla skvělá,“ lebedil si Jiří Škoda, že se mohl protáhnout po boku vítěze Tour de France z roku 2010.
„Jediné, co mě mrzelo, že jsme kvůli pandemickým opatřením nemohli přímo k týmům. Myslím, že mezi sportovními řediteli a doprovodem bych určitě potkal někoho z bývalých cyklistů,“ přemítal Jiří Škoda, který se v roce 1987 jako vůbec první cyklista z tehdejšího Československa dostal k profesionálům, když přestoupil do Itálie.
Bartoníčkovi se dopřálo i výjimečného uznání. Ve startovní vesničce jej totiž poznal slavný francouzský cyklista Bernard Thévenet, který dvakrát ovládl právě Grande Boucle. „Vybavil si mě ze Závodu míru. Francouzi k nám jezdili pravidelně, aby se v rámci přípravy rozjeli. Třeba ani nedokončili celý závod. Brali to jako trénink. Je příjemné, že člověk zůstal v paměti,“ říkal hrdě Bartoníček.
Vidět zápolení současné elity všechny bývalé hvězdy Československa nadchlo. „A současně jsem byl rád, že už je moje kariéra minulostí. Nynější závodění je mimořádně náročné. Až jsem chvílemi peloton litoval. Obecně mi přijde, že jsou etapové závody rok od roku tvrdší. Organizátoři cyklisty ženou za hranu. Ale možná už stárnu,“ krčil rameny Jiří Škoda.
„Kdybych byl o šedesát let mladší, bylo by to senzační,“ smál se Jan Smolík. „Ale takhle jsem byl rád, že mohu vše sledovat z auta či ze vzduchu, protože jsme dostali šanci vidět peloton i z helikoptéry,“ lebedil si Smolík.
Obstály by legendy Závodu míru v pelotonu Tour de France? „Odpověď nikdy nezjistíme,“ usmál se Smolík. „Nerad používám slovo kdyby. Hlavně v průběhu kariéry mě mrzelo, že jsem šanci přestoupit nedostal. Ale litovat dnes s odstupem více než třiceti let nemá smysl,“ bral vše s nadhledem Škoda vděčný za příležitost podívat se za kulisy Tour de France. „Myslím, že já, Honza Smolík i Tonda Bartoníček jsme prožili výjimečné dny v karavaně největšího závodu planety.“
