Řídí kolem Francie vlastní dodávku, v ní má obří žehličku a vždy, jakmile skončí etapa, má fofry. Fabrice Pierrot totiž musí, než odstartuje slavnostní ceremoniál, potisknout týmovými logy trikoty lídrů hlavních soutěží Tour de France.
Jsou čtyři a rozdávají se každý den. Každá barva určuje jiného lídra a každý je pak následující den v pelotonu jasně viditelný i oslavovaný. A všechny dohromady si nakonec v Paříži rozdělí prémie ve výši bezmála 2,3 milionu eur, přičemž z tohoto koláče si svůj díl ukrojí i vítězové jednotlivých etap, nejlepší tým, nejagresivnější jezdec a taky třeba závodník, který jako první vyjede na nejvyšší vrchol ročníku a inkasuje tak prémii pojmenovanou po zakladateli závodu Henrim Desgrangeovi.
Ikonický žlutý trikot vozí celkový lídr závodu, který v dosavadním průběhu a hlavně pak v cíli v Paříži sesbíral nejnižší čas v součtu všech etap. Zelený trikot sponzorovaný mladoboleslavskou společností Škoda Auto vozí na sobě lídr soutěže bodovací alias spurterské, který kumuluje body na rychlostních prémiích v průběhu etap nebo pak v cíli. Puntíkatý trikot náleží králi hor, zatímco ten bílý dostane nejlepší mladík narozený po 1. lednu 1995.
K tomu se každý den vyhlašuje nejlepší tým (v součtu tří nejlepších v cíli), který pak další den závodí se žlutým číslem na dresu. Největší bojovník etapy dostane do dalšího dne číslo červené a nejagresivnější jezdec celé Tour, který po celé tři týdny předváděl v únicích nejodvážnější kousky a kterého volí jury, dostane v Paříži trofej stejně jako všichni ostatní, barevně dekorovaní.
Žlutý dres
Maillot jaune smí vozit jen a pouze lídr celkové klasifikace, ačkoliv v roce 1929, deset let po jeho zrodu, dosáhli Victor Fontan, Nicolas Frantz i André Leducq shodného času a ředitel závodu Desgrange nechtěl ani jednomu ublížit či ho zvýhodnit, a tak oblékl do žlutého všechny tři.
Ale do Paříže, posledního cíle Tour, může v maillot jaune dorazit jen jeden muž, přičemž nejnižší rozestup byl 8 sekund. Tím posledním byl Slovinec Pogačar. Rovněž letos jeden z ústředních favoritů bitvy. Jeho žlutou barvu měl inspirovat odstín papíru, na který se tiskl deník L’Auto, první organizátor závodu. Ale podle další z teorií byla žlutá jedinou v té době dostupnou barvou pro obarvení trikotu.
Klasifikace je založena na součtu časů ze všech 21 etap, přičemž na konto se připočítávají případné penalizace (třeba za třetí odhození bidonu hrozí minuta), ale i časové bonifikace (v cíli etapy 10, 6 a 4 sekundy pro tři nejlepší vyjma časovek, ale naopak v kopcovitých etapách 8, 5 a 2 sekundy), které čas naopak ubírají a mají motivovat k agresivnějšímu pojetí závodu.
V případě shodnosti času na konci Tour, což se v historii nikdy nestalo, budou rozhodovat setiny sekundy, jak je změřila časomíra Tissot během časovek. Pokud by ani toto nestačilo, pak rozhodne pořadí v etapách a jako poslední faktor poslouží umístění v závěrečné etapě na Elysejských polích.
Všichni závodníci musejí etapu dokončit v časovém limitu, což znamená plus 3 – 20 procent z času vítěze v závislosti na délce a profilové náročnosti etapy, v opačném případě v závodě končí. Což se často stává sprinterům, domestikům či zraněným závodníkům v horách.
Zelený dres
Maillot vert vozí lídr bodovací soutěže. Body se rozdávají na rychlostních prémiích (v každé etapě je jedna) a v cílech etap. Dřív primárně sprinteři bývali hlavními uchazeči o zelený dres v Paříži, ale dnes se od adeptů na vítězství vyžaduje větší všestrannost.
Slovák Peter Sagan je z této kategorie a snad proto trikot oblékl už v posledních devíti ročnících Tour, protože loni ho porazil Ir Sam Bennett a v roce 2017 po diskvalifikaci slavil Michael Matthews.
Body se udělují první patnáctce mužů v etapě nebo na prémii v různém množství na základě parametrů etapy. Víc jich je v rovinaté než v horské etapě, vítěz placaté etapy získá 50 bodů, v kopci jen 20.
Puntíkatý dres
Maillot blanc à pois rouges je ozdobou krále hor. Body leží na každém kategorizovaném vrcholu od nejtěžších, které se zvou hors catégorie, tedy mimo kategorii, po ty nejsnazší – kopce 4. kategorie.
Bodové ohodnocení je následující… Hors catégorie: 20-15-12-10-8-6-4-2. 1. kategorie: 10-8-6-4-2-1. 2.kategorie: 5-3-2-1. 3. kategorie: 2-1. 4. kategorie: 1.
Letos se budou udělovat dvojnásobné body při druhém průjezdu vrcholu Mont Ventoux v průběhu 11. etapy a taky v cílech 17. a 18. etapy. V případě bodové rovnosti rozhodne o vítězi v soutěži větší počet lepších umístění na kopcích nejvyšší kategorie nebo ve vrcholových dojezdech etap.
Bílý trikot
Maillot blanc vozí lídr soutěže mladíků, což je kdokoliv mladší 25 let, a měl by se stát v budoucnu hvězdou. Tadej Pogačar coby konečný vítěz Tour loni oblékl jak žlutý, tak bílý dres.
Kolik kdo vydělává na Tour de France
Co ale závodníky zajímá možná nejvíc, protože o peníze jde vždy až na prvním místě, jsou prize money, jejich výše a rozdělování podle zásluh. Prémie tradičně nejsou nejtučnější položkou příjmu profesionálního závodníka, ale ty, které vyplácí Tour de France, jsou velmi příjemným kapesným. Dotace pro 108. ročník závodu činí 2 228 450 eur.
Celkový vítěz inkasuje půl milionu, ale i 160. muž pořadí získá symbolickou tisícovku. Vítězství v etapě má hodnotu 11 tisíc eur, zelený trikot 128 tisíc, vrchařský 108 700 a nejlepší tým si rozdělí 178 800 eur. Nejlepší mladík odjede z Paříže s 66,5 tisícem eur a nejagresivnější závodník dostane 56 tisíc.
Obvyklým postupem je sypat všechna eura na jednu hromádku, která se na konci dělí na devět částí – osm pro závodníky a jedna pro tým mechaniků, masérů, lékařů… To hlavní, co z úspěchu na Tour de France plyne, však nejsou tyto peníze, ale spíš příslib tučnějšího kontraktu do let budoucích. Takže vítěz Grande Boucle pak klidně může ročně dostávat 3 až 5 milionů eur. Tour de France je zkrátka zlatá studna.
