Abychom si cyklistiku dokonale užili, je zapotřebí upravit vzájemnou pozici sedla, pedálů a řídítek tak, aby umožňovala efektivní šlapání, nepřetěžovala žádnou část pohybového aparátu a byla maximálně komfortní. Poradíme, jak toho dosáhnout svépomocí.
Nejjistějším řešením by samozřejmě bylo svěřit nastavení kola proškoleným odborníkům, kteří na základě individuálního vyšetření jezdce a v souladu s jeho sportovními ambicemi vyladí pozici na milimetry přesně. V závislosti na použité metodice se mohou výsledky trochu lišit, posed by ale neměl být vyloženě chybný. Tyto většinou nikterak levné služby využívají výkonnostní sportovci a ti, kteří se snaží vyřešit konkrétní zdravotní problém nebo potížím předejít. Pokud byste chtěli vyzkoušet služby některého studia, zadejte do vyhledavače termín bike fitting.
Pro nápravu nejčastějších a nejvýraznějších prohřešků zhusta vídaných na cyklostezkách však postačí aplikovat pár základních pravidel. Profesionální fitteři by možná s některými polemizovali, jde však o doporučení prověřená generacemi cyklistů. Berte je jako obecné výchozí nastavení kola, od něhož se lze o pár milimetrů individuálně odchýlit na základě pocitů. A teprve v případě, kdy se nepodaří nalézt optimum, konzultovat problém s odborníky.
Předpokladem úspěšného procesu nastavení je ale vždy správně zvolená velikost kola a vhodné rozměry komponentů. Narazíte-li na limit právě zde, máte na výběr mezi kompromisním nastavením posedu nebo nákupem nových dílů (sedlovka, představec apod.), případně pořízením celého kola. Je-li vám rám kola vyloženě malý či velký, pohodlně se na něm nikdy cítit nebudete.
Pozice sedla
Poloha sedla je při nastavování posedu nejdůležitější. Podstatná je výška sedla i jeho předozadní pozice vůči ose šlapání, přičemž obě tyto hodnoty se výrazně ovlivňují. Profesionální bike fitting měří úhel mezi kyčlí, kolenem a kotníkem v různých fázích otáčky. V domácích podmínkách si musíme poradit jinak.
Základní radou je, že koleno nesmí být nikdy zcela propnuté, ale vždy mírně pokrčené. Letitá poučka praví, že sedlo by mělo být nastaveno tak, aby jezdec dokázal pohodlně šlapat patami, aniž by se na sedle nakláněl v bocích. Jinými slovy, položíte-li patu na pedál ve spodní úvrati, musí být dolní končetina uvolněně propnutá. Pokud pak umístíte chodidlo na pedál správně (osa pedálu prochází pod přední částí chodidla), bude koleno mírně pokrčené, což je optimální z hlediska zdravotního i pro efektivitu šlapání.
Máte-li sedlo nastavené do správné výšky, je potřeba ještě překontrolovat jeho předozadní pozici. Posaďte se na kolo, nastavte kliky s pedály vodorovně a z čéšky kolene přední nohy spusťte olovnici. Za neutrální pozici můžeme považovat stav, kdy svislice spuštěná z kolene prochází osou pedálu.
Pokud je sedlo o pár milimetrů více vpředu nebo vzadu a cítíte se komfortně, nejde o zásadní chybu. Neměli byste však šlapat viditelně „před sebe“ nebo „za sebe“. Po výraznější úpravě horizontální pozice sedla zkontrolujte ještě jednou jeho výšku. Pokud jste sedlo posouvali výrazně dopředu, bude pravděpodobně nutné jej trochu zvednout a naopak.
Poloha úchopu
Zatímco pozice sedla vůči pedálům je klíčová pro výkon, poloha řídítek má vliv především na komfort. Profesionální bike fitteři se sice zabývají sklonem pánve a bederní páteře poměrně detailně, protože i nastavení této části těla ovlivňuje šlapání, pro potřeby hobby jezdce však stačí vědět, že trup by neměl být zcela vzpřímený – takové nastavení nepřispívá efektivitě šlapání a soustředí celou hmotnost těla na páteř sedací partie.
Určitý předklon trupu je proto žádoucí. Už dávno však neplatí, že neutrální pozice znamená sklon trupu okolo 45 stupňů, přičemž závodníci musí mít méně a turisté více. V domácím prostředí obecně nedává měření úhlů velký smysl, lepší je spolehnout se na pocit.
Optimálně nastavená řídítka by měla umožňovat dlouhodobé udržení správné pozice těla. To znamená přirozenou, v bederní části „nevyhrbenou“ (ale ani ne výrazně prohnutou) polohu zad, hlavu v prodloužení trupu, uvolněná ramena a v loktech mírně pokrčené paže.
Řídítka umístěná příliš nízko nebo daleko například nedovolují pohodlně dosáhnout na gripy, nutí k jízdě s propnutými lokty, zakloněnou hlavou, posouvání se na špičku sedla a dalším nešvarům. Výsledkem bývá pocit nepohodlí, zhoršené ovládání kola, ale i bolesti zad nebo krční páteře. Ale ani řídítka položená extrémně blízko a vysoko neprospívají manévrování a dobrému pocitu z jízdy.
Trend nízkých a dlouhých posedů ustoupil
Pokud bychom však měli zobecňovat, dá se říci, že vzhledem k zálibě Čechů ve sportovních kolech výrazně převládá první problém – lidé často jezdí v méně pohodlné pozici, než by mohli.
Trend nesmyslně nízkých a dlouhých posedů výrazněji ustoupil až v uplynulé dekádě, kdy výrobci i u sportovních kol začali přicházet s kratšími a komfortnějšími geometriemi. Pokud se však ani na novém kole necítíte dobře, není ostuda vyměnit představec za kratší a strmější. Každý centimetr bude výrazně znát.
Při jakékoli úpravě posedu však nezapomeňte na základní pravidlo – nedejte na první dojem a nechte tělo přivyknout. Každá změna zažitého nastavení kola v prvním okamžiku působí nepřirozeně, byť je provedena správným směrem. Počkejte alespoň jednu dvě vyjížďky, než začnete nastavení polohy sedla a řídítek znovu upravovat.
