Je možné vyhrát Tour de France a mít nadváhu? Kdo v historii ovládl vrchařskou soutěž La Grande Boucle a trpěl podle indexu tělesné hmotnosti podvýživou? Že je statistika nuda? A ve spojení s cyklistikou? Jenom absolutní naivka by něčemu takovému věřil.
Doby bláznivých útoků v kopcích a nepředvídatelných sólových ataků jsou dávno minulostí. Hvězdy současného pelotonu ctí zákony čísel více než kdy v minulosti. Jedině tak lze vyhrát velké závody. Zejména pak Tour de France, nejsledovanější etapovou bitvu planety.
Stará dáma by se letos měla po loňském zářijovém termínu kvůli pandemii koronaviru vrátit opět do normálu. Nicméně i tak 108. ročník začne pro změnu o něco dřív, už 26. června. Tradiční červencový start závodu, jehož jedním z hlavních partnerů je společnost Škoda Auto, je o pár dní posunutý kvůli odložené olympiádě v Tokiu.
Dva týdny před vrcholem sezony ve spolupráci s webem Cycling Statistics and Facts | Cyclists Hub přinášíme neobvyklý pohled do statistik. A nuda to rozhodně není…
Téměř 5800 kilometrů v jednom ročníku
Tour de France je skutečnou zkouškou vytrvalosti. První tři ročníky byly relativně krátké: dva úvodní, v letech 1903 a 1904, měřily shodně 2428 km, třetí 2994. To se však změnilo už při 4. ročníku, kdy na závodníky čekalo bezmála 5000 kilometrů a tyto délky pokračovaly i v dalších dekádách. Tak třeba v roce 1926 měřila Tour 5745 kilometrů!
Postupně se však závod zkracoval. V letech 1960-1980 byla průměrná délka závodu 4139 km, v letech 1980-2000 to bylo 3791 km a od roku 2000 do zatím posledního ročníku je průměr 3491 km.
Nejdelší etapa v historii se jela v roce 1919. V pátém dějství na cyklisty čekalo 482 kilometrů! Vítězný Francouz Jean Alavoine na její zdolání potřeboval 18 hodin a 54 minut.
Naopak v souvislosti s vývojem materiálu, lepšími tréninkovými metodami i výživě šla nahoru průměrná rychlost. Zatímco mezi roky 1919-1939 to bylo 27,67 km/h, v letech 1999-2019 už 40,15 km/h. Zatím nejrychleji se jela Tour v roce 1998 (průměrná rychlost vítěze 41,74 km/h). Nejpomalejší byl závod v roce 1924, kdy průměrná rychlost vítězného Ottavia Bottecchii činila po zdolání 5425 km 23,97 km/h.
Nejvyšší byl Wiggins
Nejvyšším závodníkem, který stanul na nejvyšším stupni, byl v roce 2012 Brit Bradley Wiggins se 190 cm. I někteří další slavní šampióni měřili přes 185 cm. Miguel Indurain i Chris Froome mají oba shodně 186 cm. A pak se říká, že vysocí cyklisté mohou Grand Tour vyhrát jen těžko…
Na druhou stranu nejmenším, komu se Tour podařila vyhrát, byl v roce 1935 Romain Maes se 160 centimetry. Průměrná výška vítěze Tour je 1,77 m.
Průměrná hmotnost krále Tour činí 68,4 kg. Ale nejen vyzáblí vrchaři kralují na Tour. Z historie známe příklady, kdy to neplatilo. Nejtěžším vítězem byl Francois Faber, který při svém triumfu v roce 1909 vážil 88 kg.
A nejlehčím? Kdo vás napadá? Experti by to možná trefili, protože řada z vás si ho určitě dobře pamatuje. Když v roce 1998 triumfoval na Tour legendární Marco Pantani, vážil tenhle holohlavý Ital jen 57 kilogramů!
Na webu cyclistshub.com spočítali i hodnotu indexu BMI, kde se po zadání výšky a váhy zjistí, jak na tom daný cyklista je, co se týče optimální hodnoty a s tím související podváhy, nadváhy či obezity. Podle propočtů je optimální hodnota od 18,5 do 25.
Faber měl nadváhu
Průměrná hodnota BMI vítěze Tour de France činí 21,63. Vítěz s nejvyšším BMI byl v roce 1909 Francois Faber (27,77), který při výšce 178 centimetrů vážil 88 kilogramů. Takže podle současných hodnot už by výše jeho indexu byla klasifikována jako nadváha.
Ovšem v roce 1909 tohle nikdo neřešil a samotné dokončení Tour na materiálu, který se tenkrát používal, bylo z dnešního pohledu pomalu nadlidským výkonem. Jen po informaci, tehdejší ročník měřil téměř 4500 kilometrů…
Barguil jel podvyživený
Naopak nejnižší hodnotu indexu BMI měl Chris Froome, vítěz z let 2013, 2015, 2016 a 2017. Při výšce 186 cm vážil 66 kg. Hodnota jeho BMI byla 19,08.
Ještě nižší měl třeba vítěz vrchařské soutěže z roku 2017 Warren Barguil, který při výšce 182 cm vážil 61 kg a BMI měl 18,42. Což už je klasifikováno jako lehká podvýživa.
Froome už asi další zářez nepřidá
Od hmotnosti a výšky pojďme k obvyklejším statistikám. Když pomineme kvůli dopingu diskvalifikovaného Lance Armstronga a jeho sedm jeho anulovaných celkových vítězství, o pomyslné vedení se dělí čtveřice legend. Pětkrát vyhráli Tour Eddy Merckx, Bernard Hinault, Jacques Anquetil a Miguel Indurain.
Chris Froome má na kontě čtyři vítězství, rád by ještě jeden zářez přidal, ale vzhledem k aktuálnímu věku (36) a bídné formě (na Dauphiné byl až 47.) je to téměř sci-fi. Je téměř jisté, že v týmu Israel Start-Up Nation bude lídrem na Tour Woods spolu s D. Martinem a Froome tam zřejmě pojede jen jako domestik do hor. Nedat ho na soupisku by asi byl vzhledem k jeho platu a sponzorským zájmům izraelského týmu dost velký luxus…
Z králů Tour strávil nejvíce dní ve žlutém dresu Merckx (111), následován Hinaultem (79) a Indurain (60). Z aktivních jezdců má nejvíce dní ve žlutém Froome (59).
Statistiky Tour de France se brzy budou dost možná přepisovat. Letošní 108. ročník startuje 26. června a končí 18. července.
