Během tréninkových jízd potkává stále více žen. Olympijská reprezentantka v cross country Jitka Čábelická je nadšená, že mezi něžným pohlavím roste zájem o cyklistiku.
Současně si však všímá, že mnoho žen dělá mnohdy i triviální chyby. Trojnásobná mistryně České republiky pro We Love Cycling sestavila základní rady, jak vyvarovat přehmatů a stát se královnou terénu. „Dobře jezdit v terénu se nenaučíte za víkend. Je to práce na delší dobu,“ varuje trojnásobná mistryně České republiky v závodech na horských kolech, která právě finišuje přípravu na olympiádu.
Byť na kole jezdí od malička a první závody jela už v šesti letech, přiznává, že má spoustu špatných návyků, na jejichž odstranění musí pracovat. Například zapomíná koukat před sebe, ale očima fixuje prostor před předním kolem. Cyklistika se jí stala vášní a kolo by doporučila každému: „Od dětí přes dospělé až po seniory. Je to příjemný pohyb, který nezatěžuje klouby,“ dodává.
Jaké jsou rady olympijské reprezentantky, aby se každá cyklistika v sedle kola cítila jistě a sebevědomě?
Koukejte vpřed
Je to tak samozřejmé, ale i Jitka často zapomíná. Vždy se dívejte dopředu, nikoliv před přední kolo.
„O překážce musíme vědět v předstihu a počítat s ní. V zatáčce pak jde pohled ven a je třeba sledovat, kam chci jet. Nezapomeňte si před ostřejší šikanou trochu podřadit, ať se nezaseknete po výjezdu na těžkém převodu.
Mějte prst na brzdě
Je to jednoduchý závodnický trik, který toho hodně zmůže. „Při průjezdu zatáčkou nebo ve sjezdech z kopce, mějte vždy jeden prst na brzdě. V případě problému pak stačí do brzdy jen klepnout, už to kolo dostatečně zpomalí a navíc nedojde ke smyku.“
Jezděte ze sedla
Ve sjezdech nebo v horším terénu se zvedněte ze sedla. „To vám umožní lépe pracovat s těžištěm a manipulovat s kolem. Jízda ze sedla je i dynamičtější způsob jízdy do kopce.“
Mějte nohy vodorovně
Jak projíždíte zatáčky ve sjezdech? Většina cyklistů má vnější nohu dole (když zatáčím doprava, mám zvednutou pravou nohu a levý pedál dole).
Jitka ovšem doporučuje stát na pedálech vodorovně, lépe se tak pracuje s kolem, hlavně pokud máme více zatáček nebo nerovností za sebou. „Je jedno, která noha jde dopředu, jak je to komu příjemné. Špatně ale není ani první způsob,“ dodává.
Pokrčené ruce pomohou
Spousta cyklistů jezdí na silničce i na biku a má propnuté ruce. „To je špatně, mají být lehce pokrčené a v terénu uvolněné, což umožňuje během jízdy pracovat s těžištěm celého těla. V zatáčce je pak lepší přestat šlapat, hezky to řídítky dotočit, a pak pokračovat ve šlapání dál. K tomu je ale potřeba mít dostatečnou rychlost.“
Jak na překážku
„Drc“ a jedeme dál – takhle jsme skákali s kolem na chodník jako děti. Ale jde to i lépe, když nadlehčíme přední kolo, než překážku zdoláme.
„Pohyb vychází od rukou, jedná se o jakési trhnutí. Musíte kolo jakoby vyhodit před sebe, tím se nadlehčí a překoná překážku. Na tréninku tomu Pepa Dressler říká udělat striptéra, odhodit kalhoty,“ doplňuje Jitka. Rychlost nabírejte už před překážkou a dva metry před ní přestaňte šlapat.
Vybírejte „čistou“ stopu
Koukejte dopředu a vybírejte si co nejčistší cestu, stopu, protože v terénu hrozí mnohem více nebezpečí než na cyklostezce.
„Pozor na vyjeté koleje od traktoru, na spadané listí – mohou tam být schované klacíky nebo kameny, klacky se mohou zaplést do kola.“
Nezapomínejte přehazovat
Opakování je matka moudrosti, protože i spousta dobrých cyklistů si zapomene včas přehodit, když dojede na křižovatku, vidí kopec, nerovnost, zatáčku. „Sledujte terén, a když vidíte zlom – do vrchu nebo sjezd, kámen či překážku na cestě – začněte pomalu, ale s citem řadit. Ne rovnou o tři převody, to většinou špatně končí.“
