Egan Bernal neměl na letošním Giro d´Italia konkurenci a je zaslouženým králem 104. ročníku úvodní Grand Tour sezony, která se odehrála pod Apeninami. Bývalý profesionál František Raboň jel během kariéry Giro hned pětkrát. O prvenství lídra Ineosu nepochyboval ani na chvíli.
„Podle mě je zpátky. Vypadá to, že jeho problémy se zády odezněly a zase se vrátil na vítěznou vlnu. Vybral si jeden slabší den, což je na Grand Tour celkem přirozené, ale jinak všechny převyšoval,“ říká Raboň mimo jiné v komentáři pro We Love Cycling.
„Z celkového pohledu sice možná Giro nebylo tak dramatické, ale napsalo řadu hezkých příběhů. Třeba druhé místo Carusa a jeho vítězství v sobotní etapě po heroickém výkonu. Je to závodník, který už toho má hodně za sebou, je mu třiatřicet, ale šlo o jeho první vítězství ve World Tour. Samozřejmě je to dáno tím, že to nebýval klasický lídr, ale často pomáhal. Pro celou Itálii to byla krásná story.
Ineos ukázal obrovskou sílu
Loňské Grand Tour nás možná všechny trochu namlsaly svou dramatičností a tím, jak se vyrojili noví mladí závodníci, s nimiž nikdo na nejvyšší příčky nepočítal. Bylo to do značné míry dáno zkrácenou sezonou a nahuštěným programem. Ale teď se mi zdá, že se vše zase začíná vracet do normálu.
Bernal byl před startem největší favorit a potvrdil to. Měl k ruce neskutečně silný tým. Martínez dokázal jako jeho superdomestik skončit celkově pátý, ale skvěle jeli i další jako Ganna, Moscon nebo Castroviejo. Je vidět, že Ineos je hodně nabitý.
Bernal šel do závěrečné časovky s dostatečným náskokem na Carusa a vůbec jsem nepředpokládal, že by na těch třiceti kilometrech po rovině mohl růžový dres prohrát. Caruso sice není špatný časovkář, jezdil dlouho v BMC, kde se na časovky hodně zaměřovali, ale dvě minuty náskoku by asi měl šanci zlikvidovat jen v případě pádu Bernala nebo nějakých velkých problémů kolumbijského závodníka.
Navíc, když se člověk na Bernala podíval, bylo vidět, že taky s týmem hodně zapracoval na časovkách. Měl ideální pozici, přesně věděl, jak projíždět zatáčky…
Bernal zapracoval na časovkách
Myslím, že když má v týmu Gannu, který na Giru vyhrál posledních pět časovek, tak rady od takového člověka jsou podle mě k nezaplacení. Určitě s ním jel dopoledne projet trať a dalo mu to hodně. Nemyslím si sice, že by mu jel celou trať v háku, protože Ganna má asi devadesát kilo, Bernal možná ani ne šedesát a přece jen jedou asi každý trochu jiné převody. Ale pomohl mu stoprocentně, když mu radil, jak má projíždět zatáčky.
Bernal je mi sympatický svým stylem závodění. Když jsem ho viděl v etapě přes Passo Giau, kterou kvůli počasí o dva kopce zkrátili, říkal jsem si, že je to škoda, protože vypadal tak našlápnutej, že by možná ostatním dal pět minut…
Během Gira se objevily spekulace, jestli Ineos nezmění plány a nepošle Bernala ještě na Tour, ale podle mě by to byla hloupost. Nakonec to oni sami dementovali.
On by tam jako superdomestik samozřejmě jet mohl, určitě by byl platný, ale jestli za něco obdivuju Ineos, tak za to jejich rozhodování. Dave Brailsford udělá selekci a dopředu řekne, kdo je lídr, kdo je dvojka. A pokud ho k tomu nedonutí nějaké nečekané okolnosti, tak to dodrží. Jasně řekl, že Bernal je lídrem pro Giro a na Tour že letos nepojede. A tak to bude. Podívejte se na lidi, kteří za Ineos mají jet Tour. To je tak šíleně našlapané… Co jméno, to pojem. A skvělých lidí do hor už je tam spousta i bez Bernala.
Hirt se do správného úniku nedostal
Ještě bych se rád zastavil u Honzy Hirta. Byl jsem hrozně zklamaný, že se mu nepovedlo skočit do nějakého úniku, který vydržel do cíle. Četl jsem, že z těch jednadvaceti etap vyhráli hned třinácti závodníci, pro něž šlo o vůbec první vítězství na Grand Tour. Tak jsem si říkal, že šancí, kdy mohl dojet únik až do cíle, bylo fakt dost. To se dlouho nemusí opakovat. Letos nebyl na Giru kromě Ineosu žádný tak dominantní tým, který by to sjížděl.
Když jsem viděl Honzu, jak je schopen v těžkých etapách držet krok s nejlepšími a v sobotu přijel na kopec jedenáctý, bylo mi to líto. Když by se do správného úniku dostal a vzhledem k jeho postavení by po něm asi nikdo nešel, protože ztrácel dost, měl by určitě šanci o etapu zabojovat. Formu na to měl, když byl třetí týden Gira schopen jezdit do kopců s nejlepšími.“