Na nový velodrom Brno stále čeká. Už dlouho odpovědné osoby slibují pro Brno vybudování nové arény pro dráhaře, ale zatím zůstává jen u slibů. Betonový ovál dlouhý čtyři sta metrů už dávno nevyhovuje pro největší akce. Ale dokud se nerozpadne, pořád dráha přežívá a na „velasu“ se stále závodí.
Brno hostilo v letech 1969 a 1981 dokonce mistrovství světa. Aktuálně mohou v městě na zašlou slávu jenom vzpomínat. A ač čeští dráhaři nemají právě ideální podmínky, jsou stejně schopní vozit medaile z velkých akcí.
O víkendu Brno hostilo již čtyřiapadesátý ročník netradičního vytrvaleckého bodovacího etapáku 500+1 kolo. Závod je rozložen do tří dnů a pěti etap.
V pátek na účastníky čeká jedna etapa, v sobotu a v neděli vždy shodně další dvě. Pokaždé po sto kolech. Pro ženské a mladší kategorie jako 300+1 kolo s 60 koly na etapu. Takhle se na brněnském velodromu krouží už od roku 1966.
Jde o tvrdý sport plný kontaktů. Kola nemají tradiční rychloupínáky. Pády skutečně hodně bolí, holky i kluci bojují rameno na rameno.
V normálním režimu mají diváci co dělat, aby se jim z věčného kroužení cyklistů nezatočila hlava. A uhlídat spoustu bodování je rovněž pořádná fuška. Letos fanoušci sice na ovál dorazit nemohli, ale pro borce na dráhových strojích byl okruh otevřen navzdory všem omezením.
A tak po betonovém oválu kroužili zástupci výprav z Itálie, Izraele, Německa, Slovenska, Argentiny, Rakouska či Polska. A právě z Polska byl absolutní vítěz kategorie mužů Szymon Sajnok.
