Od chvíle, co bylo vynalezeno kolo, jsou cyklisté posedlí rekordy. Od hodinovky na dráze, která se odedávna považuje za ukázku etalon závodníkovy kvality, přes jízdu kolem světa po nejrychlejší a nejdelší výkony, při kterých je třeba dosáhnout fyzických i psychických limitů.
Hodinovka
Často je i dnes označována za ultimátní a nejprestižnější cyklistickou výzvu, v níž jde zkrátka o to, kdo na cyklistickém velodromu dokáže za hodinu ujet nejvíce kilometrů. První rekord byl stanoven už v roce 1876 vzdáleností 26,508 km. V dubnu 2019 (poté, co cyklistická federace uvolnila pravidla ohledně strojů a posedů a přilákala tím zájem nejlepších časovkářů planety) nastavil současné maximum 55,089 km belgický profesionál Victor Campenaerts.
Od té doby se k pokoření rekordu přihlásili čtyři dobyvatelé, ale ani jeden neuspěl, přičemž nejblíže se dostal hned ten první – Dán Martin Toft Madsen (53,975 km). Jakýkoliv vážný pokus se musí uskutečnit ve vysoké nadmořské výšce, kde je nižší hustota vzduchu a tedy nižší odpor. Ostatně i Campenaerts kroužil na velodromu v mexickém Aguascalientes přes 2000 metrů nad mořem. Ženský rekord ze stejného místa drží od září 2018 matematička Vittoria Bussiová (48,007 km).
Napříč Evropou
Jestliže tabulky rekordů v těch nejobvyklejších disciplínách už byly obsazeny, musely cyklisté vymýšlet nové a nové šílenosti, aby měli naději na svůj kousek slávy. A tak se Ian Walker, profesor z University of Bath, vydal z nejsevernějšího bodu v Norsku na špičku Evropy ve Španělsku – vzdálenost 6759 km ujel za 16 dnů, 20 hodin a 59 minut.
Nejvíce kilometrů za rok
Toto byla obdivovaná výzva ve 30. letech minulého století. Rekord Tommyho Godwina se v roce 1939 zastavil na úctyhodné hodnotě 120 805 km. Ustál to až do roku 2016, kdy Američan Kurt Searvogel na kole proseděl 122 432 km, což představuje průměrnou denní porci takřka 335 km. A pak se zjevila 23letá Amanda Cokerová, která za den polkla průměrně dokonce 381 km, když se v květnu 2016 vydala zničit Searvogelův rekord.
Ženský rekord překonala v řádu měsíců a absolutní výkon ve chvíli, kdy jí do konce 365denní lhůty zbývalo 40 dnů. Její konto se zastavilo na hodnotě 139 325 km. Ale než aby se zastavila k zaslouženému odpočinku, vydala se za novou výzvou – nejrychleji ujetých 100 000 mil neboli 160 934 km. Trvalo jí to 423 dnů. Co je tohle za lidi…
Největší převýšení za 48 hodin
Everesting neboli opakovaně na jednom kopci stoupat nahoru a zase sjet dolů, a tak vyjet co nejrychleji do výšky 8848 metrů se zvlášť v době korony stalo lákavou záležitostí. Ale postavit si před sebe úkol „vyjet co nejvýš za 48 hodin“ už musí značit odvahu, protože po těchto dvou dnech vás budou nohy bolet pekelně. Tím hrdinou se stal Američan Craig Cannon z Kalifornie, který v srpnu 2015 nastoupal 29 623 metrů. Takže třikrát na Everest a ještě kousek.
Napříč Amerikou
Tahle zkratka je mezi cyklistickými vytrvalci pojmem. RAAM alias Race Across America je všeobecně považován za jeden z nejtěžších cyklistických závodů. Je delší než Tour de France. Bezmála 5000 kilometrů ze západního na východní pobřeží USA ujel nejrychleji šestinásobný vítěz Christoph Strasser v roce 2014 (7 dnů, 15 hodin a 56 minut, průměrná rychlost 26,4 km/h). Českým rekordmanem je Daniel Polman (10 dnů, 19 hodin a 47 minut).
Čtyřiadvacetihodinovka
S šíleným Rakušákem se pojí i další rekord – nejvyšší počet kilometrů ujetých za 24 hodin. Na velodromu ve Švýcarsku kroužil celý den a ujel 941,873 km neboli 3767 okruhů na 250metrovém oválu v Grenchenu. Odstartoval v jednu po poledni a o den později zastavil s průměrnou rychlostí 39,42 km/h. Rekord na 24 hodin venku drží Slovinec Stanislav Verstovšek, který v říjnu 2020 ujel 914 km.
Kolem světa
Na kole kolem planety? To už je opravu velké! Někdo si chce Zemi prostě objet, ale někteří při tom soupeří s časem. Mark Beaumont v září 2017 tuhle trasu s asistencí ujel za 79 dnů a uznala mu to i Guinnessova kniha rekordů. Ta několikrát měnila pravidla. Podle těch nejnovějších je nutná minimální vzdálenost 29 000 km a hodiny se nezastavují při čekání na trajekt či letadlo.
Nejrychleji po zadním
Peter Sagan umí své kolo postavit na zadní i ve stoupání, ale tohle? Nejrychlejší jízdu po zadním kole předvedla MTB legena Bobby Root v roce 2001. Ale bylo za tím trochu asistence, protože se nejdřív rozjel v závětří za autem a rychlost 138 km/h vydržel jen 9,75 metru.
Minuta na trenažéru
A ještě jeden šílený počin. Asi byste si nikdy nemysleli, že rekordy se budou trhat doma na trenažérech. Ale v roce 2009 se Miguel Angel Castro rozhodl, že proč ne. Za minutu ujel 2,04 km. Jen si to zkuste! Vlastní rekord překonal šest let nato, kdy zvládl dokonce 3,06 km. Svoji průměrnou rychlost tak vytlačil na neuvěřitelných 183 km/h.
