Ohromující dominance! Šest klasik je zatím odjetých z letošního kalendáře World Tour a vláda belgických a nizozemských stájí je neuvěřitelná. Jejich hegemonii nedokázal až na jednu výjimku nikdo jiný narušit.
Podle předpokladů zatím co do počtu vítězství vládne Deceuninck Quick Step. Pro belgický tým Patricka Lefevera jsou klasiky velkou prioritou sezony a z velké části se od nich odvíjí její úspěšnost.
Sestava se jen hemží excelentními klasikáři a ti zatím vybojovali tři worldtourová vítězství. Ital Davide Ballerini ovládl otvírák sezony Omloop Het Nieuwsblad, Sam Bennett vyhrál ve středu Brugge-De Panne a o dva dny později triumfoval Dán Kasper Asgreen na závodě E3 Saxo Bank Classic.
Zatím jedinou klasiku sezony, první Monument Milán-San Remo, nevyhrál belgický ani nizozemský tým, ale radovali se v Treku. Ovšem zvítězil Jasper Stuyven, samozřejmě Belgičan… Jednou slavila nizozemská pro-kontinentální stáj Alpecin Fenix díky triumfu Mathieu van der Poela na Strade Bianche a zatím poslední vítězství na klasice pro sebe v neděli urval Belgičan Wout van Aert z nizozemského týmu Jumbo-Visma.
Taktika jako z učebnice
Dokonalý taktický výkon předvedli cyklisté týmu Deceuninck-Quick Step v pátek na E3 Saxo Bank. V první pětce skončili hned tři. Kromě vítězného Asgreena ještě druhý Florian Senechal a pátý Zdeněk Štybar, který závod vyhrál v roce 2019.
Wolfpack, neboli Vlčí smečka, jak si závodníci belgického týmu říkají, zrežírovali závod k obrazu svému. Hrdinou byl bezesporu Mads Pedersen. V samostatném úniku šlapal na čele 50 kilometrů, než ho dojela skupinka, v níž byli mj. van der Poel, van Avermaet, ale i Štybar nebo Senechal. „Vlci“ byli v početní převaze a dokonale ji zúročili.
Ovšem asi nikdeo nečekal, že by z vedoucí skupiny atakoval právě Asgreen, který měl v jednu chvíli co dělat, aby se tam po svém dojetí udržel. „Ale trošku jsem si odpočinul a znovu zkusil zaútočit,“ vracel se k momentu 5 kilometrů před cílem. Soupeři to nečekali, Štybar a Senechal jim logicky nestřídali, a i díky neskutečné a nepochopitelné pasivitě dvojice jezdců AG2R van Avermaeta s Naessenem, Asgreena nikdo nedostihl.
„Ten výkon týmu byl neskutečný,“ jásal dánský vítěz. „Přesně takhle vypadá týmové pojetí. Bez jejich pomoci bych to určitě nedokázal,“ dodal. „Nebáli jsme se ten závod udělat pro všechny těžký už hodně brzy a byli jsme odměněni. Naše neskutečná kolektivní síla se ukázala v celé své kráse,“ přidal druhý Florian Senechal.
Bennet měl smůlu, jídlo muselo ven
Že není každý den posvícení, o tom se Deceuninck Quick Step přesvědčil hned v neděli při 247 km dlouhé klasice Gent-Wevelgem. Je to závod, kde poměrně často vyhrávají sprinteři, kteří umí klasiky, a do téhle role už se částečně pasoval i Ir Sam Bennett. Ve středu vyhrál ve spurtu závod Brugge-De Panne, a i v neděli byl vzhledem k očekávanému scénáři lídrem Quick Stepu.
Bennett ukázal, že je na tom dobře, protože když se poměrně brzy zrodila na čele silná skupina s řadou favoritů, irský rychlík nechyběl. Jenže jeho tým zaváhal, protože mezi uprchlíky nechal majitele zeleného dresu z Tour de France 2020 nepochopitelně samotného. A to se nakonec ukázalo osudným. „Cítil jsem se hodně dobře, ale ty pocity se změnily, když jsme potřetí v závodě absolvovali stoupání Kemmelberg. Tam jsem jel na limitu a šel jsem určitě do červených čísel. Sice jsem se tam udržel, ale později jsem za to zaplatil,“ líčil Bennett.
„Pak jsem udělal chybu s jídlem. Zřejmě jsem toho snědl během závodu víc, než jsem měl. Bál jsem se, aby mi nedošla energie. Ale poslední hodinu jsem pořád cítil plný žaludek. A muselo to ven, dvakrát jsem se pozvracel,“ prozradil.
Přibližně 15 kilometrů před cílem z vedoucí skupinky odpadl a přišel o šanci na dobrý výsledek. „Dostavil se druhý extrém, protože jsem byl najednou úplně prázdný a už jsem neměl vůbec žádnou energii. Nebyl jsem schopen uviset. Je to poprvé, co se mi něco podobného stalo. Chyba, ze které se určitě poučím,“ řekl Bennett, který skončil 55. se ztrátou skoro 5 minut.
Blíží se Kolem Flander, druhý Monument
Závod si k obrazu svému krásně zrežírovali cyklisté Jumbo-Visma. Ve vedoucí skupině byli dva včetně favorita největšího Wouta van Aerta. Jeho týmový kolega van Hooydonck pro svého lídra odvedl spoustu práce a van Aert pak měl dost sil, aby s přehledem ovládl spurt. Vyhrál první letošní klasiku.
„Jako tým jsme závod zvládli skvěle. Když se to dělilo na větru, byl jsem vpředu já s Nathanem. Dobře jsme průběh kontrolovali a hodně jsem si věřil na finále. Nathan byl neskutečně silný, a i když toho měl na posledním Kemmelbergu plné zuby, podporoval jsem ho a zvládl to skvěle. Věděl jsem, že když vpředu vydržíme dva, bude to daleko snazší. A on odvedl spoustu práce na čele skupiny, i na posledním kilometru,“ popisoval vítěz, na nějž v cíli čekala manželka Sarah s malým synkem Georgesem, který se narodil začátkem ledna.
V Jumbo Visma mohli závodníky za skvělý týmový výkon po závodě velebit. Tím spíše, že závod žen vyhrála zkušená nizozemská závodnice Marianne Vosová, a tak byl důvod k radosti dvojnásobný.
Zato v Quick Stepu se asi závod hodnotil ze strany sportovních ředitelů hodně nahlas. Jejich svěřenci bitvu takticky nezvládli. Šanci na reparát budou mít za pár dní. V neděli se jede Monument Kolem Flander, což je pro Deceuninck Quick Step pomalu závod roku. Když se podaří vyhrát nejslavnější belgickou klasiku, bude vše zapomenuto.
