Poslední zastavení ze série exkurzí po jednotlivých kategoriích kol zaměříme na dětské modely. Při výběru dětského kola se ve většině rodičů sváří touha ušetřit, protože kupují produkt se značně omezenou dobou využitelnosti, a snaha dopřát potomkovi to nejlepší, aby jej pro cyklistiku získali.
Velikost je v této kategorii obecně popisována průměrem kol, nikoli délkou sedlové trubky jako u modelů pro dospělé. Většina rodičů dnes nácvik cyklistických dovedností začíná na 12“ odrážedle, na němž dítě získá rovnováhu a následně může zhruba ve věku čtyř let pokračovat na 16“ kolech.
Díky rovnováze nabyté na odrážedle je možné tento přechod zvládnout bez balančních koleček nebo jen s jejich krátkodobou asistencí. Ve věku okolo šesti let (klíčová je samozřejmě velikost postavy a rozvoj motoriky) děti přechází na 20“ kola, která jsou již vybavena přehazovačkou. Zatímco „šestnáctka“ je vhodná na převážně rovinaté výlety s dobrým povrchem, větší dvacetipalcová kola už dovolí ochutnat delší vzdálenosti, výšlapy do kopců i více terénního ježdění.
O další dva až tři roky později přichází na řadu 24“ kola, v mnoha případech téměř dokonalé zmenšeniny dospělých modelů. Poskytují podobnou paletu převodů, plnohodnotné odpružení, shodné technologie… Profilují-li se vaše rodinné vyjížďky jednoznačným směrem, můžete poprvé sáhnout do příslušné kategorie a pořídit například kolo celoodpružené nebo naopak silniční.
Navazující kategorie se již často označuje termínem juniorská. Tyto modely jsou postaveny okolo plášťů s průměrem 26, nebo dokonce 27,5“, což byl ještě nedávno diametr vyhrazený dospělým. Dnes dokáží výrobci postavit šestadvacítku i pro postavu zhruba 130 cm vysokou.
Kroky stranou
Vedle zmíněných velikostí trh nabízí ještě například miniaturní 12“ kola. Pokud jste nedočkaví prvních cyklistických krůčků a nebo je vaše dítě hodně drobné postavy, klidně dvanáctku pořiďte. Nečekejte ovšem žádné sportovní výkony, kvůli malým kolům a způsobu zpřevodování jsou vhodné spíše na dovádění před domem.
Nic se nestane, když tuto velikost vynecháte. Smysluplnější je počkat pár měsíců a začít na 14“ stroji. Rovněž ty v nabídce většiny značek chybí, ale pro časný a hlavně komfortní začátek s cyklistikou mohou být přínosné. Vysloveně raritou jsou dnes osmnáctipalcová kola, protože při přechodu mezi 16 a 20 palci jde o zcela postradatelný mezičlánek.
Praktické rady k výběru
Kategorie jsme sice definovali průměrem kol, ale jednotlivé modely se mezi sebou liší také provedením rámu. Dejte proto i na doporučení konkrétního výrobce a na jeho velikostní tabulky. Pomoci v orientaci může například přeměření délky končetin (hlavně výška rozkroku), nejspolehlivější cestou však je i v tomto případě vyzkoušení kola.
Také při nákupu dětských kol nezapomínejte, kde a jakým způsobem budete jezdit. Například 16“ modely se prodávají s protišlapnou zadní brzdou (torpédo) nebo se zadní V-brzdou. Pro jízdu ve členitějším terénu, je-li dítě z odrážedla zvyklé brzdit stiskem páky, preferujte ráfkové provedení. U větších kol pestrost variant ještě narůstá – liší se typem plášťů, počtem převodů, přítomností blatníků a dalších doplňků.
Zvažte přínos odpružené vidlice, která vždy znamená nárůst hmotnosti a vzhledem ke kvalitě provedení obvykle nijak zásadně neposouvá jízdní vlastnosti kola. U 20“ modelů je obecně považována za zbytnou, u 24“ a větších kol velmi záleží na kvalitě a terénech, v nichž se dítě bude pohybovat.
Kde (ne)šetřit
Výběr cenové kategorie někdy představuje tvrdý oříšek. Lze se setkat se dvěma extrémními názory. První říká, že lehké dítě potřebuje co nejlehčí kolo, aby dojelo co nejdále a jízda ho maximálně bavila. Druhý zní, že dítě tak jako tak daleko nedojede, bude jezdit hlavně po rovině a kolo stejně brzo zničí – stačí mu tedy to úplně nejlevnější. Výsledkem je značný hmotnostní a následně i cenový rozptyl. Například 16“ kolo běžně koupíte od zhruba 2500 Kč (hmotnost 10–11 kg) až po 10 000–15 000 korun (hmotnost jen 5–6 kg).
Naše rada je jednoznačná – vyhnout se nejlevnějším produktům, které mohou být těžší než malý jezdec či jezdkyně. Při výběru se snažte, aby byl co největší počet součástí vyroben z hliníkové slitiny. Například ve zmiňované 16“ kategorii najdete solidní kolo s hliníkovým (či ušlechtilým ocelovým) rámem v ceně zhruba pět až osm tisíc korun.
Další odlehčení s sebou už většinou nese potřebu specifických dílů a znamená strmější nárůst ceny. Pokud to ale rozpočet dovolí, dítě samozřejmě lehčí kolo uvítá a vy jej časem lépe prodáte. Koupit malému dítěti stroj za deset a více tisíc korun proto nemusí být tak nesmyslné, jak se na první pohled zdá.
Když peníze nestačí
Při výběru tedy rozhodně nešetřete na kvalitě, ani se nesnažte potomka „napasovat“ na větší kolo, aby mu déle vydrželo. To je spolehlivá cesta, jak dítěti cyklistiku znechutit. Dobrou volbou naopak bývá koupě na bazaru. Dětská kola většinou fungují lépe, než vypadají, protože se na nich s trochou nadsázky nemá co pokazit. A i případná oprava je relativně levná.
Kdo nechce ztrácet čas starostmi s nákupem a prodejem použitého kola, využije služeb prodejen, které nabízejí výkup starého kola na protiúčet. V některých situacích může být výhodný i dlouhodobý pronájem, například „šestnáctku“ si na rok půjčíte přibližně od 2000 Kč, s velikostí a kvalitou stroje cena samozřejmě roste. Při využití této služby máte jistotu, že vaše dítě každoročně usedne na vhodně zvolené a seřízené nové či zánovní kolo.
