Dva velikáni roku. Alespoň ve světě kol! Slovinsko má po sezoně 2020 možná dva nejlepší cyklisty světa. Tadej Pogačar vyhrál Tour de France, Primož Roglič zase Vueltu a na Tour skončil těsně druhý. A přidal třeba ještě prvenství na Lutychu. Slovinci mají jasno: cyklistou roku i sportovcem roku vyhlásili doma Rogliče.
Pogačarovi „jen“ vítězství na Tour nestačilo. Urval ho nečekaně, díky famóznímu výkonu v horské časovce na La Planche des Belles Filles v předposlední den závodu. A právě na úkor krajana Rogliče, jehož už většina oslavovala jako krále Tour.
Pogačar: Když jsem porazil Rogliče, svíral se mi žaludek
Dvaadvacetiletý Pogačar s odstupem několika měsíců přiznává, že mu v první chvíli nebylo moc dobře, když vysvlékl ze žlutého dresu právě o devět let staršího Rogliče. „Byl jsem jeho velikým fanouškem od doby, co začal dělat výsledky jako cyklista. Když mi bylo mezi patnácti a dvaceti, stál jsem před televizí a hnal Primože hlasitým povzbuzováním za vítězstvím. No a teď se stalo to, že jsem ho porazil a připravil o vítězství, o němž snil řadu let. Bylo to hodně podivné,“ přiznal Pogačar.
„Vůbec jsem nevěděl, jak mám reagovat, cítil jsem se zvláštně. Všechno se mi honilo hlavou, svíral se mi žaludek. Něco se ve mně pralo. Na jedné straně neskutečná radost, na druhé divný pocit,“ líčil slovinský vítěz Tour, který hájí barvy UAE-Team Emirates a po podpisu nové smlouvy bude této stáji věrný ještě další čtyři sezony.
„Říkal jsem sám sobě: Je to přece sport, závodění. Je normální, že jsi chtěl vyhrát. Chtěl to i Primož. Ale stejně jsem se cítil divně,“ prozradil Pogačar, co se mu honilo hlavou.
Jeho chmury však rychle zažehnal samotný Roglič. „Pár minut poté, co projel cílem, za mnou přišel do televizního stanu a objal mě. Vycítil jsem z toho, jako kdyby mi dával povolení a říkal: Užij si to, přece za to nemůžeš…“
Doma přáli Rogličovi
Většina fanoušků doma ve Slovinsku přála vítězství Rogličovi. „Byli trochu jako já. Očekávali Primožovo vítězství, o nějž tak dlouho usiloval. Uvědomil jsem si to naplno, když jsem četl reakce na sociálních sítích. Ale co s tím můžu dělat? Vůbec nic,“ řekl Pogačar.
Oba slovinští cyklisté žijí většinu roku v Monaku, takže spolu často i trénují a jsou přátelé. „A když náhodou jeden z nás jede sám a potká toho druhého, otočí to a jedeme spolu. Je to fajn člověk. Nerad se staví nad ostatní. Během závodů spolu často mluvíme. Neberu ho jako rivala,“ promluvil Pogačar o jejich přátelství.
V rozhovoru pro francouzský deník L´Equipe se Pogačar kromě Rogliče a jejich přátelství vyjádřil i k choulostivému tématu dopingu. „Asi každý, kdo vyhraje Tour, tak je u někoho podezřelý. Je to kvůli minulosti některých vítězů Tour. V historii cyklistiky byla spousta takových případů, takže je pro lidi těžké věřit. Potřebujeme ještě více času, abychom se toho podezírání zbavili a získali zase respekt,“ prohlásil slovinský cyklistický supertalent.
„V tuhle chvíli s tím ještě musíme umět žít. Snažíme se zlepšovat přirozenou cestou: tréninkem, materiálem, taktikou. Vloni jsem viděl dokument o Lanci Armstrongovi a zjistil jsem, kam až člověk mohl zajít. Ale v současné cyklistice se doping jako takový hodně snížil. Chceme vyhrávat čistou cestou,“ dodal Tadej Pogačar.
