Pyšní se dvaadvaceti starty na závodech Grand Tour! Vyhrál dvě etapy na Giro di Italia a v nadcházejícím roce oslaví dvacetileté „jubileum“ od životního výsledku v podobě zisku bílého dresu pro nejlepšího jezdce do pětadvaceti let a celkové třetí příčky na Giru. Přestože je už šestnáct let mimo profesionální peloton, v rodné zemi pod Apeninami je třiapadesátiletý Massimiliano Lelli stále velice populární. Lidé ho poznávající, zdraví, žádají o autogramy a společné fotografie. Jak se žije cyklistovi
Užíváte si popularitu? Cítíte satisfakci a zadostiučinění, když vás lidé poznávají i po tolika letech mimo profesionální peloton?
Pokaždé jsem překvapený, protože kariéru jsem ukončil už dávno. Ale současně cítím obrovské uspokojení, že dřina a veškeré úsilí měly efekt.
Jel jste celkem dvaadvacet Grand Tour. Ač Ital, startoval jste jedenáctkrát na Tour de France, šestkrát na Giru a pětkrát na Vueltě. Který z těch závodů je ve vašich očích největší?
Tour má více sponzorů, je bohatší. Francouzi závod prostě dokážou lépe nabídnout a prodat. Tour je určitě důležitější, ale není nic krásnějšího než Giro. A jeho horské etapy. Máme tu Passo Stelvio, Dolomity, kudy se jezdilo i v historii. Dolomity, to je jeden velký obraz od slavného malíře. Francouzské horské etapy jsou krásné, zajímavé, ale na Dolomity nemají.
Dolomity nabízí mnoho etap. Měl jste nějakou oblíbenou?
Všechno kolem Sella Rondy. Ale vždy jsem byl nejšťastnější, když některá z etap končila v Corvaře v údolí Alta Badia. To je skutečné srdce Dolomit.
Co znamená Giro pro italského cyklistu?
Statovat na něm je splněný sen. Je to závod s obrovskou historií, je to součást naší kultury. Každý italský závodník má obrovskou motivaci se závodu zúčastnit, je to pro něj čest. A když se mu navíc povede vyhrát nebo stát na stupních vítězů, nic to nepřemůže. Spolu s Tour de France je to největší cyklistická soutěž na světě.
Kariéru jste ukončil před šestnácti lety. Jak často jezdíte na kole v současnosti?
Velice často. Za rok najedu tak dvacet tisíc kilometrů ročně.
To je ohromující číslo.
Žiju v Toskánsku. Koupil jsem si velkou usedlost v Národním parku Maremma nedaleko Grosseta, kterou jsem přebudoval na agroturistické ubytování a dnes se o něj starám se svou ženou. Součástí toho je, že doprovázím své návštěvníky na kole po Toskánsku. Proto těch dvacet tisíc kilometrů ročně.
Takže vám vlastně byznys umožnil zůstat ve světě kol?
Ano. Specializujeme se na cyklistickou klientelu, máme speciální prostory na uskladnění kol. Vlastním všechno potřebné nářadí, není problém něco opravit nebo seřídit. Děláme klientům dovolenou na míru. Stačí zavolat.
Chybí vám závody?
Mám na ně nejkrásnější vzpomínky. Rád se jedu podívat na Giro di Italia, ale už to stačilo, už toho bylo dost. Letos jsem si oživil vzpomínky, když jsem byl jako kapitán jednoho z týmů součástí Giro E-bike. V tomhle tempu, dřině, stresu a věčných přesunech žije profesionální cyklista skoro měsíc. Pravidelně jsem v jedné sezoně zvládal kombinaci Giro-Tour nebo Tour-Vuelta. Je strašně důležité správně jíst, dobře spát, dostatečně regenerovat. Pak se to dá zvládnout. Stačí ale, když jedna malá věc přestane fungovat a nastává problém.
Užíváte si cyklistiku dnes více než v době profesionální kariéry?
Každý závod byl svým způsobem i noční můrou. Takže se mi po skončení kariéry ulevilo a konečně jsem si začal cyklistiku užívat. Naplno!
Když se ohlédnete zpět, jakého triumfu si nejvíce ceníte?
Jsem hrdý na třetí místo v absolutním pořadí z Giro di Italia v roce 1991, kdy jsem navíc ovládl soutěž pro jezdce do pětadvaceti let. A navíc jsem ovládl dvě etapy. To byl výjimečný ročník. O dva roky později jsem byl čtvrtý, což je rovněž výsledek, který mě naplnil hrdostí a pýchou.
Tušíte, kam jste odložil trofeje za etapová i celková umístění?
Někdo to neřeší, ale já nejsem ten typ. Mám je doma vystavené v místnosti, kde skladuji kola.
Kolik máte kol?
Hodně, nikdy jsem je nepočítal. Odhaduji, že jich je asi čtyřicet. Bohužel nemám ty slavné, na nichž jsem odjel například Giro nebo Tour.
Dokonce vlastní kola i vyrábíte…
To je moje druhá podnikatelská aktivita. Děláme kola a cyklistické oblečení nesoucí mé jméno. Kola jsou vyráběná přesně na míru, ale nikdy jich nevyrobíme více než stovku ročně.
